14 C 204/2022-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 105 994 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení, dne [datum] ve věci podal žalobce vysvětlení a usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno jeho trestní stíhání pro přečin krádeže. Dne [datum] byla podána u soudu obžaloba, poté byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Následně byla věc opětovně vracena policejnímu orgánu k došetření. Nakonec byla podána obžaloba při změněném popisu a právní kvalifikaci skutku dne [datum] Trestním příkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl žalobce uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 7 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 18 měsíců. Žalobce, unaven roky trvání trestního stíhání a veden snahou celou věc již konečně nějakým způsobem uzavřít, po zvážení věci trestní příkaz přijal a tento tak nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce od samého počátku popíral, že by se vědomě dopustil jednání, které mu bylo kladeno za vinu, a způsobil jím mnohasettisícovou škodu, jak mu bylo po většinu trestního stíhání kladeno za vinu. Nakonec byla původní škoda značně ponížena a v návaznosti na to upravena i právní kvalifikace jeho jednání. V důsledku nekvalitní práce orgánů činných v trestním řízení, zejména policejního orgánu, který nerespektoval závazné pokyny státního zástupce, trvalo trestní řízení mnoho let. Po celou tuto dobu řízení zatěžovalo žalobce po všech stránkách, on i jeho rodina žili v nejistotě, když byl vystaven hrozbě vysokého trestu a náhrady škody v řádech statisíců Kč. To vše navíc za situace, kdy procházel insolvenčním řízením. Veden snahou tuto nejistotu ukončit žalobce nepodal odpor proti trestnímu příkazu, i když s ním nebyl vnitřně ztotožněn, ale rozhodl se trestní řízení více neprodlužovat a ukončit jej. K jeho rozhodnutí přispělo i to, že náhrada škody byla upravena na částku asi 36 000 Kč, přičemž původně bylo uváděno a po něm požadováno téměř 500 000 Kč. Žalobce je přesvědčen, že trestní řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a byly v něm značné průtahy a chyby. Tím mu byla způsobena nemajetková újma, kterou požaduje uhradit. Celkově řízení trvalo téměř 6 let od okamžiku, kdy se žalobce dozvěděl, že je v dané věci prověřován jako podezřelý, od zahájení trestního stíhání do pravomocného skončení věci uplynulo 5 let a 28 dní. Žalobce má za to, že se jednalo po skutkové i právní stránce o jednoduchý případ, že došlo k pochybení na straně policejního orgánu, a že význam řízení byl pro žalobce zvýšený, neboť se jednalo o trestní řízení, které zasahovalo do mnoha stránek jeho života. Za přiměřené zadostiučinění za dobu trvání řízení, které žalobce vymezuje od zahájení trestního stíhání do pravomocného skončení věci, považuje částku 105 994 Kč, kterou požaduje uhradit. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem u žalované svým podáním ze dne [datum] Stanovisko žalované obdržel dne [datum]. Žalovaná konstatovala porušení práva, za toto pochybení se však ani neomluvila a nepřiznala mu zadostiučinění v penězích. Žalobce se domáhal zaplacení částky 105 994 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněný nárok neuznává. Potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení v trestní věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Uvedla, že délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak vznikla nemajetková újma, ale podstatně nižší intenzity. Ve věci byl shledán nekoncentrovaný postup státního zástupce, bylo vedeno vyšetřování a řízení před dvěma stupni soudů, soud prvního stupně rozhodoval třikrát, soud druhého stupně jednou. Řízení bylo po skutkové i právní stránce složité, byli vyslechnuti svědci, vypracovány znalecké posudky. Význam řízení pro žalobce považuje za nízký, neboť důvodné zahájení a vedení trestního stíhání si způsobil sám svým protiprávním jednáním. V případě pravomocně odsouzeného pachatele trestného činu nemohlo nepřiměřeně dlouhé řízení vyvolat v jeho osobnostní sféře žádnou citelnou újmu. Žalovaná konstatovala, že došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, a samotné konstatování porušení práva považuje za dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění. Poukázala také na to, že žalobce u ní nárok uplatnil dne [datum], proto nemohla být již dne [datum] v prodlení. Dále uvedla, že nepřiměřená délka trestního řízení by měla být pachateli trestného činu primárně kompenzována při stanovení druhu trestu a jeho výměry dle § 39 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Žalobce přijal trestní příkaz, nepodal proti němu odpor, proto je třeba mít za to, že byl se stanoveným druhem trestu a jeho výměrou srozuměn, a to i z hlediska kompenzace nepřiměřené délky trestního řízení, a nemůže se z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení domáhat ještě zadostiučinění v penězích. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 4. Z dopisu žalobce (jeho zástupce) ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto uplatnil u žalované nárok na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nepřiměřenou délkou trestního řízení ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce požadoval uhradit přiměřené zadostiučinění v částce 105 994 Kč. 5. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] soud zjistil, že touto reagovala na výše uvedenou žádost žalobce o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, která byla žalované doručena dne [datum]. Žalovaná uvedla, že celkovou délku řízení hodnotí jako nepřiměřenou, konstatovala, že v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dále uvedla, že došla k závěru, že samotné konstatování porušení práva je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění. 6. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že žalovaný se spolu s manželkou nachází v insolvenčním řízení, které je vedeno u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Insolvenční řízení bylo zahájeno dne [datum], dne [datum] bylo rozhodnuto o úpadku s povolením oddlužení. Insolvenční řízení aktuálně stále trvá. 7. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] (důkaz byl proveden celým spisem, když s ohledem na předmět řízení je třeba zjistit celý průběh řízení, tj. nestačilo provést jen některé listiny z tohoto spisu) bylo zjištěno, že dne [datum] Policie ČR sepsala záznam o zahájení úkonů trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterého se měl dopustit neznámý pachatel na adrese [adresa žalobce], tím, že neoprávněně odebral elektřinu. Dne [datum] žalobce podával ve věci vysvětlení, téhož dne proběhlo s jeho souhlasem šetření v předmětném domě. Dne [datum] bylo vydáno policií usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že v blíže nezjištěné době od [datum] do [datum] v domě na adrese [adresa], úmyslně neoprávněně odebíral elektřinu z elektrizační soustavy poté, co provedl neoprávněné napojení mezi hlavní pojistkovou skříní a elektroměrovým rozvaděčem, čímž byla do domu rozvedena neměřená elektřina, čímž měl poškozené společnosti [právnická osoba], způsobit dosud nevyčíslenou škodu zjevně přesahující částku 50 000 Kč. Dne [datum] byl žalobce vyslechnut jako obviněný, dne [datum] bylo pokračováno v jeho výslechu. Žalobce se k předmětnému jednání, které mu bylo kladeno za vinu, nedoznal. Následně probíhala podání vysvětlení mnoha osob a byl přibrán znalec, který vypracoval znalecký posudek na stanovení množství a ceny neoprávněně odebrané elektrické energie. Dne [datum] proběhlo prostudování spisu žalobcem, stejného dne policie podala státnímu zástupci návrh na podání obžaloby. Dne [datum] byla podána obžaloba na žalobce pro spáchání přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tím, že od [datum] do [datum] neoprávněně odebíral elektrickou energii přes neměřenou odbočku, čímž měl poškozené společnosti [právnická osoba], způsobit škodu ve výši 472 159 Kč. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud rozhodl o vrácení věci státnímu zástupci k došetření. Dle soudu nebylo dostatečně vyjasněno, z jakého důvodu je trestní řízení vedeno právě proti žalobci, že časové vymezení skutku počínající [datum] není odůvodněno a jeví se být v rozporu se zjištěními ve věci, dále že nebyla dostatečně objasněna výše vzniklé škody. Proti tomuto usnesení podal státní zástupce stížnost. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], stížnost zamítl. V podstatě se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně a mj. uve