14 C 247/2012-245 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobci po původní žalované [celé jméno původní účastnice], narozené dne [datum], domáhali zaplacení částky 420 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnili tím, že na základě ústní dohody užívali pozemky parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek]. Se souhlasem [celé jméno původní účastnice], dcery [celé jméno původní účastnice], která tyto nemovitosti spravovala, na předmětných pozemcích vybudovali venkovní pergolu 5x4 m s podlahou ze zámkové dlažby, zapuštěný bazén 4,5 m se schůdky a tepelným čerpadlem, dlažbu okolo bazénu 60 m2, ohraničení zídkou z KB bloků a 10 m ozdobného zábradlí. Dle dohody s paní [celé jméno původní účastnice] měli žalobci předmětné nemovitosti od její matky koupit. [celé jméno původní účastnice] však dne [datum] prodala všechny nemovitosti paní [jméno] [příjmení] za kupní cenu 1 700 000 Kč, přičemž v kupní smlouvě byl předmět vymezen včetně staveb a úprav vybudovaných žalobci. Díky zhodnocení nemovitostí ze strany žalobců je mohla prodat za uvedenou cenu. Žalobci investovali do uvedených staveb a úprav, včetně ocenění prací, částku 430 420 Kč. K žalobě připojili rozpis nákladů na zhodnocení zahrady. Po [celé jméno původní účastnice] požadovali zaplatit bezdůvodné obohacení ve výši 420 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Na jednání dne [datum] žalobci vzali žalobu zpět do částky 170 000 Kč s úrokem z prodlení. Dále tedy požadovali po žalovaných (v té době [celé jméno původní účastnice] a [jméno] [celé jméno žalovaného], viz dále) zaplatit částku 250 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky a uvedli, že tuto částku požadují zaplatit po žalovaných společně a nerozdílně k ruce společné a nerozdílné. K tomu doplnili, že původně jim měly být nemovitosti prodány, ale poté našla paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo] jiného kupce, kterému nemovitosti prodala. Bylo dohodnuto, že kupní cena se navýší o 200 000 Kč, které obdrží žalobci, a dalších 50 000 Kč jim za zhodnocení zaplatí paní [celé jméno původní účastnice]. To dohodla paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo], která jednala jako zástupce paní [celé jméno původní účastnice]. Žalobci se považují za solidární věřitele, neboť spolu žijí a zahradu společně zhodnotili a užívali. Datum splatnosti žalované částky odvozují z data podpisu kupní smlouvy. Původní žalovaná byla poprvé vyzvána k zaplacení dopisem ze dne [datum], neboť dříve žalobkyně jednala s paní [celé jméno původní účastnice]. 3. Původní žalovaná [celé jméno původní účastnice] zemřela po zahájení řízení dne [datum]. Usnesením ze dne 17. 12. 2013, č. j. 14 C 247/2012-17, proto bylo rozhodnuto, že v řízení bude na straně žalované pokračováno s jejími dědici [celé jméno původní účastnice], [datum narození], a [celé jméno žalovaného], [datum narození]. 4. Následně dne [datum] zemřela [celé jméno původní účastnice]. Usnesením ze dne 26. 6. 2018, č. j. 14 C 247/2012-89, proto bylo rozhodnuto, že v řízení bude na jejím místě pokračováno s její dědičkou [celé jméno žalované], [datum narození]. 5. Žalované (jejich předchůdkyně) navrhly, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Uvedly, že [celé jméno původní účastnice] umožnila žalobcům, aby zahradu užívali. [celé jméno původní účastnice] byla původní žalovanou zmocněna ke správě předmětných nemovitostí a byla oprávněna s žalobci jednat. Nejprve uváděly, že žalobci užívali zahradu na základě ústní dohody bezplatně s tím, že místo placení nájmu opraví chatu a budou hradit elektřinu a vodu. Následně uváděly, že bylo dohodnuto, že žalobci budou zahradu s chatou užívat a za to budou zahradu udržovat a na stavbě provádět údržbu. Je pravdou, že se žalobci dotazovali [celé jméno původní účastnice], zda si mohou postavit bazén. [celé jméno původní účastnice] se domnívala, že se bude jednat o bazén mobilní. K zabudování bazénu by totiž byl nutný územní souhlas stavebního úřadu, o který by musel žádat vlastník nebo osoba oprávněná stavět na pozemku, a žalobci nežádali původní žalovanou o součinnost při vyřizování územního souhlasu. Jednalo se tak o černou stavbu, která pozemek znehodnocuje, neboť vlastníka nemovitosti zatěžuje povinností stavbu odstranit nebo dodatečně zlegalizovat. Územní souhlas byl nutný i ke stavbě pergoly. Navíc žalobci bez souhlasu původní žalované zahradu významně zdevastovali. Zlikvidovali obvodovou kamennou zeď, čtyři skalky, na kterých se nacházely 2 tisy, vzrostlý stříbrný smrk, buxusy, skalničky a jiné dřeviny v počtu asi 30 ks. Rovněž vykáceli 30 vzrostlých stromů různého druhu včetně stromů ovocných a jednoho 40 m vysokého smrku. Také zničili sprchový kout a septik. Část zásahů do zahrady měla souvislost s výstavbou pergoly, kterou sice [celé jméno původní účastnice] odsouhlasila, ale byl domluven zcela jiný rozsah, nemělo dojít k likvidaci okrasné ani užitkové zeleně. Když to [celé jméno původní účastnice] zjistila, požadovala uvedení zahrady do původního stavu. To žalobci odmítli a navrhli, že zahradu odkoupí. Chtěli však odkoupit pouze část, která je potencionálně využitelná jako stavební parcela, a část s chatou chtěli ponechat původní žalované, což by ale znamenalo, že by původní žalované zbyl pozemek prakticky nevyužitelný. V budoucnu se předpokládalo využití nemovitostí dcerou [celé jméno původní účastnice] [celé jméno žalované], která měla v úmyslu v budoucnu na části zahrady postavit stavbu k trvalému bydlení, o tom žalobci velmi dobře věděli. Proto bylo vyloučeno, aby žalobci na zahradě postavili bazén. Pozemek tak byl znehodnocen i z hlediska budoucího využití. [celé jméno původní účastnice] následně věc vyřešila tak, že našla zájemce o znehodnocenou zahradu, který ji od původní žalované odkoupil. Žalované jsou přesvědčené, že by naopak mohly po žalobcích chtít náhradu škody za znehodnocení zahrady. Dále uvedly, že s ohledem na chatrné zdraví původní žalované chtěla [celé jméno původní účastnice] záležitost v klidu vyřešit, proto byla připravena vyplatit žalobcům částku 200 000 Kč, i když byla přesvědčena o neoprávněnosti požadavků žalobců. Žalobci však na poslední chvíli svůj požadavek zdvojnásobili. Skutečně bylo jednáno o tom, že žalobcům bude něco zaplaceno z prodeje nemovitostí, ale zavázanou z této dohody měla být paní § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z. [číslo], která požadovala, aby dohoda byla uzavřena písemně, k tomu nedošlo, proto dohoda nebyla uzavřena. Vůči tvrzení o uzavření dohody vznesly námitku promlčení. Dále žalované namítly, že vyčíslení nákladů žalobců obsahuje položky, které nelze považovat za zhodnocení, např. pily a sekery, a že výše bezdůvodného obohacení by měla být stanovena jako zhodnocení nemovitosti, nikoliv jako hodnota investic. Také namítly, že žalobci původně svůj nárok opírali o součet jednotlivých věcí, po doplnění žaloby však uplatňují nárok za zhodnocení nemovitosti. To je ale odlišný skutkový stav a tento nový nárok je promlčený. Tvrzení žalobců o provedených úpravách zahrady považovaly za nekonkrétní. 6. Žalované dále uplatnily námitku započtení, a to bezdůvodného obohacení vzniklého žalobcům užíváním zahrady, když původní žalovaná nikdy s žalobci neuzavřela smlouvu, ze které by jim vyplývalo právo užívat zahradu bezplatně. Jelikož žalované přes výzvu na jednání dne [datum] tuto námitku nedoplnily (neuvedly zejména v jaké výši a za jaké období bezdůvodné obohacení započítávají), soud k ní dle § 43 odst. 2 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“), nepřihlížel. 7. K vyjádření žalovaných se následně žalobci vyjádřili tak, že koupelnu ani septik nezdevastovali. Koupelnu vybavili zánovním sprchovým koutem, když původní sprcha se nedala používat. Pokud jde o septik, původní septik byla nefunkční díra v zemi, ze které vytékaly na pozemek páchnoucí odpady, a proto nechali vyrobit septik o objemu 3,5 m3, který zakopali do země a svedli do něj odpady z chaty. Stromy, které pokáceli, byly malé a zakrslé, dále pokáceli jeden strom, který porazil vítr. Nebylo dohodnuto, že opraví chatu. S paní [celé jméno původní účastnice] bylo ústně dohodnuto zaplacení částky 250 000 Kč, poté ale přišla s písemným závazkem jen na 200 000 Kč, to žalobci odmítli podepsat. 8. Účastníci následně učinili nesporným, že žalobci užívali zahradu na základě ústní dohody s paní [celé jméno původní účastnice], která byla oprávněna jednat za paní [celé jméno původní účastnice], přičemž to bylo sjednáno bezplatně s tím, že žalobci budou zahradu udržovat, provádět na ní údržbu, budou hradit elektřinu a vodu. 9. Soud věc projednal v přítomnosti účastníků (jejich zástupců), s výjimkou posledního jednání dne [datum], kam se žalované ani jejich zástupce bez omluvy nedostavili, ačkoliv byl zástupce žalovaných o termínu jednání vyrozuměn na předchozím jednání. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. 10. Provedeným dokazováním soud zjistil následujíc