14 C 491/2021-69 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala placení výživného manželky ve výši 10 000 Kč měsíčně od podání žaloby. Žalobu odůvodnila tím, že ji manžel opustil hned po uzavření manželství, od té doby bydlí sama v podnájmu a má těsně před porodem, nemá nárok na finanční pomoc od státu. Od 1. 11. nebude mít kde bydlet, protože manžel přestal platit podnájem. Následně doplnila, že se jí dne [datum] narodil syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Matka jí sehnala garsonku, matka jí pomáhá finančně, platí jí poplatky za podnájem a dává jí finance na živobytí. Výbavu pro syna jí koupila matka, kočárek bratr. Manžel jí posílá 1 000 Kč až 1 500 Kč měsíčně. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že ukončil s žalovanou soužití v srpnu 2021, tedy krátce po uzavření manželství, když to bylo uzavřeno dne [datum]. Důvodem pro ukončení soužití bylo hrubé chování žalobkyně vůči žalovanému. Dne [datum] žalovaný podal žalobu na rozvod manželství. Žalovaný má jednu vyživovací povinnost ke společnému synovi [jméno] [příjmení]. Je zaměstnán u [právnická osoba] [právnická osoba] ([právnická osoba]) [právnická osoba] jako strojírenský dělník, průměrný čistý měsíční příjem za leden až listopad 2021 činil 20 292 Kč. Po opuštění společného bytu se žalovaný nastěhoval do domu ke svým rodičům, kde obývá byt 2+1. Rodičům hradí měsíční nájem ve výši 6 000 Kč, měsíční zálohy na elektřinu 2 000 Kč a na plyn 2 000 Kč. Hradí splátky společné půjčky, kterou uzavřel během manželství, měsíční splátka činí 2 140 Kč [obec] výkonu práce má v [obec], dojíždí z [obec] společně s otcem, kterému přispívá na pohonné hmoty, náklady spojené s dojížděním činí 2 000 Kč měsíčně. Původně uváděl, že je ochoten přispívat žalobkyni na výživné částkou 2 500 Kč měsíčně a že nepožaduje náhradu nákladů řízení. Na druhém jednání pak uvedl, že nárok na výživné považuje za rozporný s dobrými mravy, neboť žalobkyně jej vykázala ze společného obydlí, ona zavinila rozpad vztahu. Žalovaný posílá výživné na syna 2 000 Kč měsíčně. 3. Na to žalobkyně reagovala tak, že je pravdou, že byla na žalovaného hrubá, ale zapříčinil to žalovaný, který ji vyprovokoval, když ji bez uvedení důvodu opustil. Následně se dozvěděla, že žalovaný má milenku, se kterou měl poměr už v době svatby, čeká s ní dítě. Pokud jde o uváděnou půjčku, nesouhlasí s tím, že se jednalo o společnou půjčku, žalovaný si ji bral ještě před uzavřením manželství. Náklady na dojíždění uváděné žalovaným považuje za nepřiměřené, do zaměstnání jezdí pracovní autobusy zadarmo, ví to, protože tam v minulosti pracovala. Od ledna 2021 je nezaměstnaná, byla na Úřadu práce, podporu pobírala první půl rok, pak ne. Do [datum] bydlela v původním bytě, za bydlení tam nic nehradila, manžel sice také neplatil, ale pronajímatel si to započetl z kauce. Od [datum] bydlí v podnájmu. Nájemné včetně záloh činí 6 500 Kč měsíčně, dále hradí zálohy na elektřinu 1 000 Kč měsíčně. Neměla žádné příjmy, pomáhali jí členové rodiny. Žalovaný jí hradil nepravidelně 1 000 Kč nebo 1 500 Kč, v lednu obdržela 2000 Kč, žalovaný nespecifikoval, jestli je to na ni nebo na syna. Následně si požádala o rodičovský příspěvek, zvolila si výplatu 10 000 Kč měsíčně, rodičovský příspěvek jí byl vyplacen zpětně od narození dítěte, dále jí bylo vyplaceno porodné. 4. Pro úplnost soud uvádí, že pokud žalobkyně požadovala také výživné na syna, tak o tom nelze v tomto řízení rozhodovat, o výživném na dítě bude rozhodnuto v samostatném řízení o úpravě poměrů k dítěti. Z informačního systému soudu bylo zjištěno, že řízení o úpravě poměrů k dítěti dosud nebylo skončeno. 5. První jednání proběhlo dne [datum] dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k prvnímu jednání bylo doručeno tehdejšímu zástupci žalovaného do datové schránky, následně bylo na žádost zástupce žalovaného odročeno, přičemž vyrozumění o odročení bylo zástupci žalovaného doručeno do datové schránky dne [datum] (doručováno bylo jen zástupci dle § 50b odst. 1 o.s.ř.). Až dne [datum] bylo soudu doručeno sdělení, že tento zástupce ukončil zastupování k [datum], a dne [datum] byla předložena soudu plná moc nové zástupkyně. Lze ještě poukázat na to, že nová zástupkyně do spisu nahlížela dne [datum], takže o termínu prvního jednání musela vědět. V každém případě bylo předvolání řádně doručeno tehdejšímu zástupci žalovaného a příp. nedostatečná komunikace mezi žalovaným a jeho zástupci jde k tíži žalovaného. 6. Soud dále uvádí, že podle § 118b odst. 1 o.s.ř. mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům soud zásadně nesmí přihlédnout. Proto soud nemohl přihlížet ke skutečnostem a důkazům, které účastníci uvedli a označili až po prvním jednání. Současně vzhledem k tomu, že se žalovaný nedostavil k prvnímu jednání, jej soud nemohl vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Tím, že se žalovaný nedostavil k prvnímu jednání, připravil se o možnost poučení dle § 118a o.s.ř. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 2693/2017). 7. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 8. Z rodného listu vystaveného dne [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] se účastníkům narodil syn, jméno uvedeno„ nezjištěno“, příjmení [celé jméno žalovaného] (ve výpisech z registru obyvatel vyžádaných následně soudem je již uvedeno jméno [jméno]). 9. Ze zpráv Úřadu práce – kontaktní pracoviště [obec] (poslední zpráva z [datum]) soud zjistil, že žalobkyně ani žalovaný nepobírali dávky státní sociální podpory ani dávky pomoci v hmotné nouzi. Žalobkyně není v evidenci uchazečů o zaměstnání. 10. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřel žalovaný se zaměstnavatelem [právnická osoba] [právnická osoba] ([právnická osoba]) [právnická osoba], závod [obec]. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto bylo změněno místo výkonu práce žalovaného na závod [obec]. 11. Ze zprávy [právnická osoba] [právnická osoba] ([právnická osoba]) [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný měl mít v období 6/ 2021 – 11/ 2021 průměrný čistý měsíční příjem 18 674 Kč (za listopad je uveden příjem jen 8 440 Kč), dále měl obdržet složky mzdy vyplácené za delší období než jeden měsíc, přičemž v roce 2021 bylo na těchto plněních vyplaceno 10 715 Kč. 12. Ze mzdového listu žalovaného bylo zjištěno, že žalovanému bylo v období od ledna do listopadu 2021 vyplaceno průměrně 20 847 Kč měsíčně. Oproti uvedené zprávě [právnická osoba] [právnická osoba] ([právnická osoba]) [právnická osoba] ze dne [datum] je zde uvedena platba za listopad 2021 celkem 15 268 Kč (příjem 8 440 Kč a náhrada při nemoci 6 828 Kč) a platby v jednotlivých měsících jsou vyšší (patrně jsou v nich zahrnuty i ony jiné složky mzdy, které byly v předchozí zprávě uvedeny zvlášť). 13. Z potvrzení [právnická osoba] [právnická osoba] ([právnická osoba]) [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný obdržel v listopadu 2021 čistý příjem 15 268 Kč, v prosinci 2021 čistý příjem 25 703 Kč a v lednu 2022 čistý příjem 21 976 Kč. 14. Z prohlášení žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto uvedl, že od [datum] žije v pronájmu u svého otce [jméno] [příjmení] v rodinném domě v bytu o velikosti 2+1, měsíční náklady na bydlení činí 6 000 Kč, elektřina 2 000 Kč, plyn 2 000 Kč. Prohlášení bylo podepsáno žalovaným a [jméno] [příjmení žalovaného]. 15. Z dalšího prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto žalovaný uvedl, že přispívá svému otci 2 000 Kč měsíčně, důvodem je cesta do práce [obec] – [obec]. Toto prohlášení bylo podepsáno [jméno] [příjmení žalovaného]. 16. Z třetího prohlášení žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že v tomto uvedl, že platí společnou půjčku, kterou si vzal se svou již manželkou ve výši 100 000 Kč, měsíční splátka, kterou platí sám, činí 2 140 Kč. 17. Ze záznamu o platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo zaplaceno 2 140 Kč, poznámka platby byla„ půjčka 4“, nic dalšího z tohoto záznamu zjistit nelze. 18. Z podnájemní smlouvy ze dne [datum], včetně rozpisu nájemného, bylo zjištěno, že na základě této smlouvy má žalobkyně v podnájmu byt o velikosti 1+0 od [datum], při uzavření smlouvy mělo být zaplaceno 18 500 Kč (jistota, první nájemné). Nájemné včetně záloh na vodu a teplo činí 6 500 Kč měsíčně, v tomto není zahrnuta elektřina. Za období od [datum] do [datum] nemělo být nájemné dle smlouvy placeno. 19. Z potvrzení o odchozí úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uhradila částku 6 500 Kč na účet pronajímatele uvedený v podnájemní smlouvě. 20. Z potvrzení o příchozí úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že na účet žalobkyně došla částka 1 500 Kč (dle žalobkyně se jedná o platbu od žalovaného). 21. Z ceníku jízdného získaného z internetových stránek Ústeckého kraje bylo zjišt