22 C 54/2022-50 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 12. 2021 uplatněné nároky představují dle tvrzení žalobkyně částku ve výši 10 843,57 Kč, kterou byla žalovaná povinna zaplatit spolu s jejím příslušenstvím v podobě zákonného úroku z dlužné částky ve výši uvedené ve výroku rozsudku, a dále sjednaného úroku v částce 1 163,50 Kč a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 419,31 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel s žalovanou po prověření její schopnosti úvěr splácet dne 27. 6. 2019 smlouvu [číslo] na základě které půjčil žalované částku 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit společnosti poskytnutou částku, sjednané poplatky v celkové výši 5 302 Kč (v žalobě zjevná chyba v součtu), a příslušenství řádně a včas, dohodnutým způsobem, což neučinila a žalovaná částka a její příslušenství tak tvoří jejich nedoplatek, když na poskytnutou částku a poplatek zaplatila celkem 1 458,43 Kč (rozdíl mezi celkovou částkou k zaplacení ve výši celkem 12 302 Kč a jejich nárokovanou výší uvedenou v žalobě v celkové výši 10 843,57 Kč). Žalobkyně zároveň v žalobě uvádí, že žalovaná uhradila na smlouvu 912 Kč, avšak vzhledem ke shora uvedeným a vyčísleným nárokům shledal soud jako zjevnou chybu, neboť v opačném případě by nesouhlasily nároky žalobkyně, dokládané listinami (výší nesplacené jistiny). Právní předchůdce následně dlužnou pohledávku za žalovanou postoupil žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení žalované částky a jejího příslušenství, které žalobkyně nárokuje jako dlužnou jistinu ve výši 6 419,31 Kč, dlužnou část poplatku ve výši 4 424,26 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 163,50 Kč (úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 419,31 Kč od 8. 5. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 18. 12. 2020), zákonný úrok z prodlení ve výši 916,53 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 10,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 419,31 Kč od 24. 7. 2019, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do 18. 12. 2020), a dále úrok ve výši 29,00 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši z dlužné jistiny 6 419,31 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, když žalovaná na tyto pohledávky přes zaslanou předžalobní výzvu ničeho dalšího neuhradila. K výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. žalobkyně svým podáním ze dne 7. 3. 2022 písemně doplnila svou žalobu, že právní předchůdce prověřoval před uzavřením smlouvy o zápůjčce osobní a majetkové poměry žalované, k čemuž odkázala na kartu zákazníka a oznámení o změně výše dávky sociální podpory žalované. 2. Žalovaná zůstala po celou dobu neaktivní a k jednání se nedostavila. Z jednání se omluvila též žalobkyně a soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodl jen na základě předložených listin žalobkyně, které učinila obsahem spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutkové závěry. 4. Ze zákaznické karty ze dne 27. 6. 2019 (na č. l. 30) soud zjistil, že žalovaná sdělila právnímu předchůdci žalobkyně bezprostředně před uzavřením požadované zápůjčky ve výši 7 000 Kč své osobní a majetkové poměry, zejména že žije v nájemním bytě, bez partnera, se čtyřmi vyživovanými osobami, má základní vzdělání, je svobodná, má jediný měsíční příjem od úřadu práce, který dokládá výměrem (viz dále) a její odhad měsíčních výdajů je 8 400 Kč (bez jejich doložení). Z přiloženého oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory ze dne 5. 6. 2019 (na č. l. 23), tedy před uzavřením smlouvy, pak soud zjistil, že příjmem žalované byla skutečně částka 14 800 Kč, ale že se jedná o jedinou platbu, která zbývá k vyplacení žalované z celkové částky rodičovského příspěvku 220 000 Kč, po odpočtu všech již vyplacených částek rodičovského příspěvku, který tím bude vyčerpán. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 6. 2019, [číslo] připojených smluvních podmínek (na č. l. 31-32), soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]), po uzavření této smlouvy s žalovanou, této poskytl v hotovosti při jejím podpisu částku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 45 týdenních splátkách ve výši 304 Kč, resp. 276 Kč pro poslední splátku, a to v hotovosti pracovníku právního předchůdce, přičemž ve splátkách jsou zahrnuty další platby ve výši celkem 5 302 Kč, které představují úrok za dobu standardního splácení úvěru (úrok) ve výši 932 Kč za dobu trvání smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 728 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 642 Kč, za zvolený hotovostní režim splátek, tj. celkem částku 12 302 Kč (včetně poskytnutého plnění – jistiny). Uvedené částky, včetně ujednání o jejich splácení jsou uvedeny na první straně smlouvy. Na dalších stranách smlouvy jsou pak uvedeny pod podpisem žalované smluvní podmínky, z nichž soud pokládá za pro věc nejpodstatnější sjednání úrokové sazby po řádném trvání smlouvy ve výši 29 % z nesplacené jistiny pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, přičemž výše úroku je součástí vlastního ujednání smlouvy. Obsahem smlouvy bylo též prohlášení žalované, že právní předchůdce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. Z tabulky umoření ze dne 12. 1. 2021 (na č. l. 41) soud pak zjistil, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, vykazuje nesplacenou jistinu z popsané smlouvy ve výši 6 419 Kč a způsob splácení zápůjčky. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 (na č. l. 33-39) soud zjistil, že touto postoupil právní předchůdce na žalobkyni (viz výpis z obchodního rejstříku) pohledávky ze shora popsané smlouvy, jak to plyne ze seznamu postoupených pohledávek, což bylo žalované oznámeno oznámením o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 včetně informace o zpracování osobních údajů, které bylo žalované odesláno dne 25. 1. 2021 (viz podací lístek). Soud má oznámení za doručené nejpozději dnem 28. 1. 2019 (3. pracovní den od odeslání). Součástí informování o postoupení bylo též informování žalované o dlužné pohledávce a výzva k jejímu zaplacení do 10 dnů od doručení oznámení. 7. Výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 9. 11. 2021 (na č. l. 43-45) žalobkyně vyzvala žalovanou dne 10. 11. 2021 (viz podací lístek) k zaplacení žalovaných pohledávek. 8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) s žalovanou jednal o uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž součástí jsou smluvní podmínky, a na jejím základě dne 27. 6. 2019 žalované poskytl částku 7 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 45 týdenních splátkách ve výši 304 Kč, resp. 276 Kč pro poslední splátku, a to v hotovosti pracovníku právního předchůdce, přičemž ve splátkách jsou zahrnuty další platby ve výši celkem ve výši celkem 5 302 Kč, které představují úrok za dobu standardního splácení úvěru (úrok) ve výši 932 Kč za dobu trvání smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 728 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 642 Kč, za zvolený hotovostní režim splátek, tj. celkem částku 12 302 Kč (včetně poskytnutého plnění – jistiny); součástí smlouvy bylo též sjednání úrokové sazby po řádném trvání smlouvy ve výši 29 % ročně z nesplacené jistiny do konce trvání smlouvy. Pohledávky ze sjednávané smlouvy o zápůjčce byly postoupeny žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dne 18. 12. 2020, když tímto oznámením byla žalovaná zároveň vyzvána k zaplacení pohledávky z popsané smlouvy ve lhůtě 10 dnů. Soud vzal dále za prokázanou skutečnost z negativního tvrzení žalobkyně, že žalovaná nezaplatila celé pohledávky, ale pouze co do výše 1 458,43 Kč, když žalovaná v řízení netvrdila ani nedoložila, že by na žalovanou pohledávku uhradila více a uvedené dále vyplynulo též z vlastní evidence žalobkyně, resp. jejího právního předchůdce, o umoření pohledávky. 9. Naopak soud nevzal za prokázaná konkrétní tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě ohledně prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, když z předložených listinných důkazů soud zjistil toliko obecné konstatování žalované ve smlouvě o zápůjčce, že právní předchůdce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které jsou obsahem zákaznické karty. Ze zákaznické karty pak soud zjistil, že žalovaná uvedla, že žije v nájemním bytě, bez partnera, se čtyřmi vyživovanými osobami, má základní vzdělání, je svobodná, má jediný měsíční příjem od úřadu práce, který doložila výměrem v jednorázové a konečné výši 14 800 Kč, z období předcházejícího uzavření smlouvy, přičemž dalších příjmů nikterak nedoložila, a uvedla svůj odhad měsíčních výdajů ve výši 8 400 Kč (bez jejich doložení). Je tak zřejmé, že na