29 C 143/2022-143 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou původně Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 28 731,69 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Na základě pravomocného usnesení [název soudu] ze dne 7. 5. 2021, j. č. [číslo jednací], bylo řízení ve věci postoupeno [název soudu]. Toto snesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela (resp. její právní předchůdce [právnická osoba]) dne [datum] Smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru. Na základě uvedené smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec do výše 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit prostřednictvím měsíčních splátek, rovněž se zavázala platit poplatky dle této smlouvy a Ceníku. Úroková sazba úvěru byla sjednána na 23,99 % ročně. Žalovaná však nehradila splátky úvěru řádně a včas a žalobkyně proto využila svého práva a ke dni [datum] dlužnou částku zesplatnila s tím, že po žalované požaduje částku jistiny dluhu 28.731,69 Kč se smluvním úrokem ve výši 23,99 % a dále s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalovaná svůj dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobu žalobkyně upřesnila podáním ze dne [datum], upřesněné podáním ze dne [datum] 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla soudem řádně doručena výzva k vyjádření spolu s žalobou. Lhůta pro vyjádření žalovaného tak marně uplynula a soud proto při posouzení věci vycházel pouze z tvrzení a důkazních prostředků předložených žalobkyní. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (především smlouvy, obchodních podmínek a ceníku, výpisu z účtu Kreditní karty, výzvy a dalších listinných důkazů) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobkyní (resp. s jejím právním předchůdcem [právnická osoba]) dne [datum] Smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] na základě které poskytla žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč (čerpáno žalovanou prostřednictvím kreditní karty od [datum]) s úrokem 23,99 % ročně (sjednáno dle čl. X.3 obchodních podmínek) žalovaná byla povinna tuto částku, společně s poplatky specifikovanými ve Smlouvě a Sazebníku bankovních poplatků, hradit v pravidelných měsíčních. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas (uhradil pouze část dluhu) a v říjnu 2019 se tak dostala do prodlení s plněním svých smluvních povinností, když přestala na dluh řádně a včas hradit, přičemž porušila své smluvní povinnosti a žalobkyně od smlouvy odstoupila a úvěr ke dni [datum] zesplatnila (následně ještě žalobkyni na dluh částečně hradila, poslední platba je evidována dne [datum]). Žalobou uplatněná výše dluhu na jistině pak plyne ze souhrnného výpisu, kdy celková částka je dána výpočtem součtu čerpání úvěru a transakcí po odečtení úhrad žalované (54 499,21 – 25 767,52 = 28 731,69 Kč), úrok a úrok z prodlení je pak požadován po zesplatnění až od [datum]. Žalovaná na svůj dluh po zesplatnění ničeho neuhradila. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky zástupce žalobkyně. Ke dni podání žaloby tedy činila dlužná částka 28 731,69 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když řádně posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. 4. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 5. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy, jak je výše uvedeno. 6. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. 7. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru, pokud jde o příslušenství pohledávky, § 1970 obč. zák. ve spojení s ust. § 1 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Smluvní pokuty pak dle 2048 obč.z. 8. Po právní stránce je smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kterou se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 10. Podle § 2048 obč.z. platí, že jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 12. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1437 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 28 731,69 sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a 1 x 300 Kč za doplnění žaloby dle a.t. a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 315 Kč. 14. Za další písemné podání žalobkyně ze dne [anonymizováno] a [datum] a [datum], obsahující doplnění žaloby, zaslání důkazů a upřesnění předchozího podání, soud žalobkyni náhradu odměny a náhradu výdajů (přiznal žalobci pouze náhradu hotových výdajů za první doplnění žaloby) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. 15. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 16. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.