29 C 158/2022-125 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou původně [název soudu] dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 178 107,36 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. [název soudu] vyslovil usnesením ze dne 21. 12. 2021, j. č. [číslo jednací], místní nepříslušnost. Po právní moci tohoto usnesení (dne [datum]) bylo řízení ve věci postoupeno [název soudu]. Žalobu žalobkyně odůvodnila zejména tím, že na základě smlouvy úvěru [číslo] ze dne [datum] poskytla (resp. její právní předchůdce [právnická osoba]) žalovanému úvěr ve výši 220 000 Kč, který byl žalovaný povinen splácet formou 108 měsíčních pravidelných splátkách ve výši 3 548,53 Kč, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatků. Jelikož však žalovaný nehradil úvěr řádně a včas (na předmětný úvěr hradil částečně), žalobkyně prohlásila dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje částku ve výši 176 975,36 Kč na jistině dluhu, částku 1 132 Kč na poplatcích (poplatek 300 Kč za zesplatnění úvěru a poplatky za pojištění 4x 208 Kč), dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 697 Kč, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši 14 948,51 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 176 975,36 Kč od [datum] do zaplacení a dále smluvní úrok ve výši 12,00 % ročně z částky 176 975,36 od [datum] do zaplacení. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni v této věci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní (právním předchůdcem [právnická osoba]) dne [datum] smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 220 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 12,00 % ročně. Bylo ujednáno, že žalovaný bude splácet poskytnuté finanční prostředky v celkem 108 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 548,53 Kč (přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatku), banka při posouzení úvěru posoudila úvěru schopnost žalovaného. Žalovaný na úvěr hradil pouze částečně (před podáním žaloby částku 6 500 Kč, započtené na smluvní úrok) Žalovaný byl povinen dle smlouvy čl. II. odst. 4.2. splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 3 548,53 Kč, a to vždy do 10. dne v měsíci. Jelikož toto žalovaný porušil a poslední splátku uhradil dne [datum] ve výši 2 852,53 Kč, přistoupila banka dne [datum] k prohlášení úvěru za splatný. Dopisem ze dne [datum] tak bylo oznámeno žalovanému zesplatnění celého úvěru. Dále byla žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne [datum]. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku ve výši 176 975,36 Kč na jistině dluhu, částku 1 132 Kč na poplatcích (poplatek 300 Kč za zesplatnění úvěru a poplatky za pojištění 4x 208 Kč), dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 697 Kč (z 176 975,36 Kč od [datum] do [datum], dní 124, úrok celkem 7 197,00 Kč po odečtu částečné úhrady, viz výše, 697 Kč, sazba 12 % ročně), dále kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni [datum] ve výši 14 948,51 Kč (176 975,36 Kč od [datum] do [datum], 316 dní, sazba 9,75 % ročně), zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 176 975,36 Kč od [datum] do zaplacení a dále smluvní úrok ve výši 12,00 % ročně z částky 176 975,36 od [datum] do zaplacení. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z žalobkyní předložených listinných důkazů, zejména smlouvě o úvěru, upomínek, výpisu z úvěrového účtu, přehledu úvěru, všeobecných obchodních podmínek a dalších listinných důkazů, které jsou přílohou spisu. Soud tak žalobě jako důvodné vyhověl. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 6. Žalobkyně, jako poskytovatel půjčky, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. 7. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb. 8. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr. Žalovaný byl dle této smlouvy povinen úvěr splácet, hradit úroky z úvěru a poplatky. Žalovanému byly poskytnuty z úvěru peněžní prostředky, avšak žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto společnost žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila. Zesplatnění úvěru nemá vliv na povinnost žalovaného hradit smluvní úrok z úvěru, tato povinnost stále trvá. 9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 197,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 125 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 178 107,36 Kč sestávající z částky 8 260 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 680 Kč ve výši 5 392,80 Kč. 11. Za další písemné podání žalobkyně, obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. 12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.