29 C 16/2022-59 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 5.400 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 248,99 Kč a dále částku ve výši 50 Kč a dále částku 217 Kč, a dále částku 1.101,60 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem společností [právnická osoba]) prostřednictvím internetových stránek www. [webová adresa] uzavřel dne [datum] a dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě půjčila a poskytla žalobkyně resp. její předchůdce žalovanému částku ve výši 5 400 Kč. Žalovaný se zavázal předmětnou částku vrátit ke dni [datum]. Žalovaný však svou povinnost nedodržel a úvěr nehradil řádně a včas. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni v této věci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. S ohledem na neplacení dluhu pak dle žaloby vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 1.177 Kč a náklady upomínky 50 Kč a vymáhání 217 Kč. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala částku jistiny 5.400 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 248,99 Kč a dále částku ve výši 50 Kč a dále částku 217 Kč, a dále částku 1.101,60 Kč a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žaloba je důvodná, a proto žalobě vyhověl. Z listin založených ve spise (smlouvy o úvěru, obchodních podmínek, upomínky a dalších listinných důkazů) dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní (její předchůdkyní) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 5 400 Kč, ve znění dodatku, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto čerpanou částku (čerpáno dne [datum]) do dne [datum]. Žalobkyně (její předchůdce) žalovanému uvedenou částku vyplatila převodem na účet, žalovaný však následně porušil své smluvní povinnosti, když ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradil, čímž se ocitl v prodlení. Úvěr byl k [datum] zesplatněn. Žalovanému tak vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši jistin 5.400 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 248,99 Kč (od [datum] do [datum]) a dále částku ve výši 50 Kč (náklady upomínky) a dále částku 217 Kč (náklady mimosoudního vymáhání), a dále částku 1.101,60 Kč (smluvní pokuta dle smlouvy ve výši 0,1 % denně [datum] [číslo] do [datum] z dlužné jistiny), které dosud ani přes výzvu žalobkyně neuhradil. Tuto částku tak soud žalobkyni výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle žaloby přiznal. 4. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalované dle výše uvedeného, když žalovaná pohledávka na ní přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně v této věci byla tak jako nový věřitel, tj. postupník, oprávněna domáhat se úhrady dluhu po žalované dle výše uvedeného. S ohledem na vše výše uvedené soud shledal, že pokud jde o nárok žalobkyně, odpovídá výši dluhu tak, jak žalované vznikl dle výše uvedeného. V tomto směru byl nárok žalobkyně shledán po právu a soud ho žalobkyni výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku přiznal, včetně odpovídajícího příslušenství. 5. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 2395 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu. Věc soud právně posoudil podle § 2395 a následující občanského zákoníku dle smlouvy o úvěru (dle rámcové smlouvy podepsané sms elektronickým podpisem), pokud jde o příslušenství pohledávky, § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. žalovaný žalobkyni z úvěrové smlouvy uzavřené na dálku dluží jistinu ve výši 26 434 Kč, po započtení všech plateb žalovaného, s příslušenstvím. 6. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je co do částky ve výši 26 434 Kč s příslušenstvím důvodný a podložený příslušnými důkazy (výrok I. tohoto rozsudku). K posouzení úvěruschopnost žalobkyně sice důkazy nepředložila, ovšem s ohledem na skutečnost, že úrok z úvěru nebyl požadován, nebránila tato okolnost rozhodnout o zbylém žalovaném nároku, po částečném zpětvzetí žaloby. 9. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Zákonný úrok z prodlení tak byl žalobkyni přiznán dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. 10. Jelikož měla žalobkyně ve věci úspěch a zaslala žalované výzvu k plnění v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 občanského soudního řádu, přiznal mu soud právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva podle § 142 odst. 1 o. s. ř. v plné výši. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 501,60 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky. 12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.