29 C 574/2021-104 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 7 090 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. [název soudu] vyslovil usnesením ze dne 20. 10. 2021, [jednací číslo] [číslo] [spisová značka] [anonymizována dvě slova], místní nepříslušnost a věc byla postoupena na základě pravomocného usnesení Okresnímu soudu v Ústí nad Labem. Žalobu žalobkyně odůvodnil tím, že na základě Smlouvy úvěru ze dne [datum] poskytla žalované úvěr ve sjednaném úvěrovém limitu 5 000 Kč, který byla žalovaná povinna splácet formou minimálních splátek ve výši procentní úhrady 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. 250 Kč, splatných vždy 20. den každého kalendářního měsíce. Žalovaná byla rovněž povinna splácet úrok ve výši 16,9 % ročně a související poplatky. Jelikož však žalovaná nehradila ani přes zaslané výzvy k nápravě řádně a včas (na předmětný úvěr neuhradila žádnou splátku), žalobkyně prohlásila dne [datum] celý úvěr za okamžitě splatný. Žalobkyně tak po žalované požaduje částku ve výši 5 000 Kč na jistině dluhu, částku 2 090 Kč na poplatcích (poplatek za výpis 3x 30 Kč, poplatek za pojištění 4x 50 Kč, poplatek za prodlení 2x 900 Kč), dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 853,70 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 330,02 Kč, dále úrok ve výši 16,9 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 090 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec s limitem 5 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,9 % ročně. Bylo ujednáno, že žalovaná bude splácet vyčerpané finanční prostředky v minimální výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu vždy v 20. den každého kalendářního měsíce. Žalovaná na úvěr ničeho neuhradila. Dnem [datum] se žalovaná dostala do prodlení se splácením úvěru. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky a dopisem ze dne [datum] bylo oznámeno žalované zesplatnění celého úvěru. Dále byla žalované zaslána předžalobní výzva ze dne [datum]. Žalovaná tak žalobci dluží částku ve výši 5 000 Kč na jistině dluhu, částku 2 090 Kč na poplatcích (viz výše), dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 853,70 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 330,02 Kč, dále úrok ve výši 16,9 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 090 Kč od [datum] do zaplacení. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z žalobkyní předložených listinných důkazů, zejména smlouvě o úvěru, upomínek, výpisu z úvěrového účtu, přehledu úvěru, všeobecných obchodních podmínek a dalších listinných důkazů, které jsou přílohou spisu. 4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 6. Žalobkyně, jako poskytovatel půjčky, splnila svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. 7. Žalobkyní požadovaný úrok z prodlení je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2014 Sb. 8. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný. Bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které byl žalované poskytnut úvěr. Žalovaná byla dle této smlouvy povinna úvěr splácet, hradit úroky z úvěru a poplatky. Žalované byly poskytnuty z úvěru peněžní prostředky, avšak žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto společnost žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila. Zesplatnění úvěru nemá vliv na povinnost žalované hradit smluvní úrok z úvěru, tato povinnost stále trvá. 9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 090 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 11. Za další písemné podání žalobkyně, obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. 12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.