30 C 319/2022-30 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení 5.862 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, které měla žalovaná vrátit, a to včetně zaplacení ujednaných poplatků, do 30 dnů ode dne jejich poskytnutí. Žalovaná v termínu splatnosti, jakož ani později, ničeho nevrátila (nezaplatila), třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy. Pro případ prodlení s úhradou splátky byla sjednána smluvní pokuta. Celková dlužná částka ve výši 5.862 Kč je složena z nesplacené jistiny ve výši 5.000 Kč, z poplatků v celkové výši 512 Kč, z účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč a ze smluvních pokut ve výši 150 Kč. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 5.862 Kč, příslušenství a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z žalobkyní předložených listinných důkazů po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě byly žalované dne [datum] převodem na bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, které měla žalovaná vrátit nejpozději dne [datum] a zároveň zaplatit ujednané poplatky (za poskytnutí úvěru ve výši 165 Kč, za expres výplatu ve výši 199 Kč, za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a za SMS servis ve výši 49 Kč) a účelně vynaložené nákladů ve výši 100 Kč za měsíc vymáhání (celkem 200 Kč). Poplatky a účelně vynaložené náklady byly sjednány odkazem na sazebník platný od 8.4.2018. Žalovaná v termínu splatnosti, jakož ani později, ničeho nevrátila (nezaplatila), třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy. Pro případ prodlení s úhradou splátky byla sjednána jednorázová smluvní pokuta ve výši 3 % z dlužné jistiny (150 Kč). Celková dlužná částka ve výši 5.862 Kč je složena z nesplacené jistiny ve výši 5.000 Kč, z poplatků v celkové výši 512 Kč, z účelně vynaložených nákladů na vymáhání ve výši 200 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 150 Kč. 5. Lze konstatovat, že žalovaná nevrátila, resp. nezaplatila, žalobkyni částku ve výši 5.862 Kč. 6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jež byla za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřena v písemné formě, na jejímž základě byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalované) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaná) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ), a současně uhradit veškeré související poplatky a účelně vynaložené náklady. Uvedené povinnosti byly žalovanou porušeny, když ničeho nevrátila a nezaplatila, čímž se ocitla v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V důsledku prodlení žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu dle § 2048 a násl. NOZ. Nárok žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů za vymožení pohledávky soud posoudil jako důvodný nárok na příslušenství spojený s uplatněním sporné pohledávky (§ 513 NOZ). 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5.862 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.