33 C 191/2022-49 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 161 748,23 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se žalovanou uzavřela dne [datum] úvěrovou smlouvu (dále jen„ 1. Smlouva“), na jejímž základě jí žalobkyně poskytla úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit vyčerpaný úvěrový rámec v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná celkem vyčerpala částku 116 627,87 Kč a uhradila částku 34 882,74 Kč. Jelikož žalovaná již dále nesplácela, žalobkyně úvěr zesplatnila v souladu s obchodními podmínkami. Žalobkyně požaduje úhradu částky 101 258,55 Kč (98 996,21 Kč na jistině, 226 Kč na poplatcích, 1 306,34 Kč na poplatcích za pojištění, 230 Kč na nákladech za vymáhání a 500 Kč na smluvních pokutách). Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou úvěrovou smlouvu dne [datum] (dále jen„ 2. Smlouva“), na jejímž základě jí žalobkyně poskytla úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit vyčerpaný úvěrový rámec v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaná celkem vyčerpala částku 81 645,04 Kč a uhradila částku 37 403,40 Kč. Jelikož žalovaná již dále nesplácela, žalobkyně úvěr zesplatnila v souladu s obchodními podmínkami. Žalobkyně požaduje úhradu částky 60 489,68 Kč (59 110,17 Kč na jistině, 226 Kč na poplatcích, 423,51 Kč na poplatcích za pojištění, 230 Kč na nákladech za vymáhání a 500 Kč na smluvních pokutách). Žalobkyně informace poskytnuté žadateli o úvěr komplexně analyzuje a podrobuje porovnáním s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu, který vyhodnocuje kreditní riziko v souvislosti s každou žádostí o spotřebitelský úvěr a je základním podkladem pro rozhodnutí, zda a za jakých podmínek spotřebiteli úvěr poskytnout. Žalobkyně prověřila výši závazků a platební morálku žalované z úvěrových registrů (BRKI, NRKI a SOLUS). Dále provedla žalobkyně lustraci insolvenčního rejstříku a Centrální evidence exekucí. Žalobkyně skóringovým modelem provedla zhodnocení úvěruschopnosti žalované z hlediska demografických a behaviorálních dat. Výdaje uvedené žalovanou byly porovnány s částkou životního minima a statistickými daty. Pokud by žalovaná uvedla nepravdivé či hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčela, mohla by se dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Žalobkyně odkázala na judikaturu Soudního dvora Evropské unie ve věci C -449/13, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a na rozsudek Nejvyššího správního soudu ve Stockholmu ve věci 5868-16 ze dne 15. 11. 2017, Úřad pro ochranu spotřebitele proti H & M Hennes & Mauritz Sverige AB, kde bylo shledána dostatečná kontrola za pomocí kredit skóringu bez prokázání příjmu žadatele o úvěr. Obdobně Nejvyšší soud Litevské republiky v rozsudku ve věci A -408-858/2016 konstatoval, že nelze vytvořit závazný seznam informací, které mají být při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele ověřovány. V rozsudku ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 4 Tdo 238/2019 Nejvyšší soud judikoval, že posuzování splnění povinnosti úvěrové společnosti posoudit schopnost žadatele úvěr splatit nelze také pominout výši požadovaného úvěru. Jiné požadavky na splnění této povinnosti budou kladeny v případě žádosti o úvěr ve výši několika tisíc korun a jiném v případě statisícových částek. Zároveň platí, že na úvěrových společnostech nelze považovat stoprocentní míru obezřetnosti, nýbrž přiměřenou, neboť jinak by se nikdy tyto společnosti nemohly stát obětí trestné činnosti a vždy by se jednalo pouze o občanskoprávní záležitost a ustanovení § 211 trestního zákoníku by ztratilo smysl. Žalobkyně dále odkázala na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 3. 2020, sp. zn. 17 Co 152/2019, který uzavřel, že soud nemůže vzít za jediný přípustný pouze vlastní model posouzení úvěruschopnosti účastníka, vytvořený pouze na základě jím vybraných statistických dat, když zákon konkrétního metodiku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele nestanoví. Ochrana spotřebitele není absolutní a nemá chránit spotřebitelovu nedbalost, nezájem či lhostejnost při uzavírání smluv. Dle § 4 občanského zákoníku se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou opatrností a péčí. Tyto vlastnosti lze proto v právním styku důvodně očekávat. I v případě porušení povinnosti provést kontrolu úvěruschopnosti by právní jednání bylo stiženo pouze relativní neplatností, když na právní jednání se má hledět spíše jako na platné než jako na neplatné (§ 574 občanského zákoníku). Ohledně preference platnosti právního jednání před neplatností pak žalobkyně odkázala na nálezy Ústavního soudu (sp. zn. II. ÚS 571/2006 a I. ÚS 625/2003). Žalobkyně dále zdůraznila, že žalovaná 1. Smlouvu hradila od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok] a 2. Smlouvu od [měsíc] [rok] do [měsíc] [rok]. Pokud došlo následně ke změně poměrů žalované, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 2. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 3. Žalobkyně poskytla žalované na základě 1. Smlouvy dne [datum] úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s úrokem ve výši 2,19 % měsíčně s poplatkem za pojištění ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru a poplatkem za vedení účtu ve výši 59 Kč splátkami v minimální výši 4 % z dlužné částky měsíčně. Žalovaná ve smlouvě uvedla měsíční příjem ve výši 15 000 Kč a další příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč (kreditní karta [název] [jméno] ze dne [datum]). 4. Žalovaná k 1. Smlouvě vyčerpala částku 116 627,87 Kč a uhradila částku 34 882,74 Kč (výpis čerpáním splátek a úhrad ke smlouvě [číslo]). 5. Žalovaná nesplácela dohodnuté splátky k 1. Smlouvě a žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě částky 112 103,99 Kč do 14 dnů od sepisu výzvy, ke kterému došlo dne [datum] (poštovní podací arch ze dne [datum] a výzva ke splacení celého úvěru ke smlouvě [číslo] ze dne [datum]). 6. Žalobkyně poskytla žalované na základě 2. Smlouvy dne [datum] úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s úrokem ve výši 2,19 % měsíčně s poplatkem za pojištění ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru a poplatkem za vedení účtu ve výši 59 Kč splátkami v minimální výši 4 % z dlužné částky měsíčně. Žalovaná ve smlouvě uvedla měsíční příjem ve výši 17 000 Kč a další příjem domácnosti ve výši 13 000 Kč (smlouva o úvěru s opakovaným čerpáním [číslo] ze dne [datum]). 7. Žalovaná ke 2. Smlouvě vyčerpala částku 81 645,04 Kč a uhradila částku 37 403,40 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě [číslo]). 8. Žalovaná nesplácela dohodnuté splátky ke 2. Smlouvě a žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě částky 66 336,50 Kč do 14 dnů od sepisu výzvy, ke kterému došlo dne [datum] (poštovní podací arch ze dne [datum] a výzva ke splacení celého úvěru ke smlouvě [číslo] ze dne [datum]). 9. Žalobkyně před poskytnutím obou úvěrů provedla lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, Centrální evidenci exekucí a registru SOLUS s negativním výsledkem (úvěrová karta ze dne [datum] na č. l. 26 a úvěrová karta ze dne [datum] na č. l. 27). 10. Žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum] žalovanou k úhradě částky 181 321,38 Kč do 7 dnů od sepisu výzvy, ke kterému došlo dne [datum] (poštovní podací arch ze dne [datum] a předžalobní výzva k plnění ze dne [datum]). 11. Z úvěrové zprávy na č. l. 28-33 a úvěrových podmínek č. [číslo] soud nezjistil žádné informace potřebné pro rozhodnutí ve věci samé. 12. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 13. Žalobkyně poskytla žalované na základě 1. Smlouvy dne [datum] úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu spolu s úrokem ve výši 2,19 % měsíčně s poplatkem za pojištění ve výši 5,9 % z minimální splátky úvěru a poplatkem za vedení účtu ve výši 59 Kč splátkami v minimální výši 4 % z dlužné částky měsíčně. Žalovaná ve smlouvě uvedla měsíční příjem ve výši [částka] a další příjem domácnosti ve výši [částka]. Žalovaná k 1. Smlouvě vyčerpala částku 116 627,87 Kč a uhradila částku 34 882,74 Kč. Žalovaná nesplácela dohodnuté splátky k 1. Smlouvě a žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě částky 112 103,99 Kč do 14 dnů od sepisu výzvy, ke kterému došlo dne [datum]. Žalobkyně poskytla žalované na základě 2. Smlouvy dne [datum] úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit