33 C 365/2021-42 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: [číslo], nacházející se pod adresou: [adresa žalované]. 2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Výpisem z databáze žalobkyně a smlouvou ze dne [datum] označenou jako smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. 4. Z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny ze dne [datum] soud zjistil, že součástí této listiny je ustanovení o poplatku za zaslání upomínky ve výši 240 Kč. 5. Z vyúčtování za elektřinu [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 66 926,84 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. 6. Z vyúčtování za elektřinu [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 29 998,45 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. 7. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení poplatku ve výši 240 Kč za náklady spojené s vymáháním pohledávky. 8. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení poplatku ve výši 240 Kč za náklady spojené s vymáháním pohledávky. 9. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení poplatku ve výši 240 Kč za náklady spojené s vymáháním pohledávky. 10. Z upomínky – odstoupení od smlouvy ze dne [datum] [anonymizováno] zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení poplatku ve výši 240 Kč za náklady spojené s vymáháním pohledávky. 11. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 89 307,84 Kč s příslušenstvím. 12. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 13. Žalobkyně se ve Smlouvě zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Součástí všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny ze dne [datum] je ustanovení o poplatku za zaslání upomínky ve výši 240 Kč. Vyúčtováním za elektřiny [číslo] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 66 926,84 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Vyúčtováním za elektřinu [číslo] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 29 998,45 Kč za spotřebu elektřiny v období od [datum] do [datum], a to se splatností do [datum]. Žalovaná byla 4 upomínkami vyzvána k zaplacení částky 960 Kč (4x 240 Kč) za náklady spojené s vymáháním pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 89 307,84 Kč s příslušenstvím. Žalovaná uhradila za období od [datum] do [datum] pouze částku 16 356 Kč dne [datum]. 14. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: 15. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne [datum], je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014 aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 16. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 17. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 18. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 20. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. 21. Pro případ porušení povinnosti žalované hradit splatné závazky byla v obchodních podmínkách stanovena smluvní pokuta dle § 2048 občanského zákoníku (v obchodních podmínkách označeno jako poplatek za upomínku). Tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalované hradit dodávky energií a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalované. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným, neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně (§ 1753 o. z.). 22. Soud zaregistroval i odlišný názor ohledně povahy poplatku za upomínku, dle kterého ve vztahu k poplatkům za upomínky není na místě aplikace závěrů obsažených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, jež se týkají smluvních pokut (např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 11. 2017, č. j. 17 Co 343/2017-168). Soud se s tímto názorem neztotožňuje, neboť se dle jeho názoru jedná o paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaného, tedy o smluvní pokutu (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006). I kdyby však soud přistoupil na argumentaci odvolacího soudu ohledně povahy tohoto plnění jako úplaty, na platnost tohoto ustanovení by to nemělo žádný vliv, neboť Nejvyšší soud s takovýmito ujednáními ve své rozhodovací praxi nakládá stejně jako se smluvní pokutou.„ Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě smluvní pokutu hradit by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu § 544 a násl. obč. zák. a tuto povinnost spotřebitele do adhézní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit smluvní pokutu v případě porušení smluvních povinností výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše smluvní pokuty k výši (významu) jí zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o smluvní pokutě je proto neplatné podle § 55 odst. 2 obč. zák. Ze stejných důvodů je podle § 55 odst. 2 obč. zák. neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá.“ (stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013, sp. zn. Cpjn 200/2013). 23. Sama směrnice Rady 93/13 EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách stanoví v článku 4 odst. 2, že„ posouzení nepřiměřené povahy podmínek se netýká