34 C 353/2022-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě nacházejícím se pod adresou: [adresa]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Účastníci řízení uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, 30 měsíců s účinností od [datum]. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu do výše uvedeného odběrného místa spolu s dalšími službami oproti povinnosti žalované uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. V rámci Ostatních ujednání strany mj. sjednaly, že žalovaná je povinna – pro případ předčasného ukončení smlouvy – zaplatit žalobkyni smluvní poplatek zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním nasmlouvaného množství elektrické energie ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce trvání smlouvy. Výši měsíčních záloh stanovila žalobkyně v období od [datum] do [datum] částkou 1 120 Kč měsíčně a v období od [datum] do [datum] částku 800 Kč. Listinou ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních podmínek žalovanou. Žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] částkou 6 222,69 Kč se splatností [datum]. Vyúčtováním ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 3 4 28,55 Kč se splatností [datum]. Opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektřiny za období od [datum] do [datum] částkou 1 043,07 Kč se splatností [datum]. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 5 200 Kč představují 13 penalizovaných měsíců, a to se splatností [datum]. Dne [datum] a dne [datum] žalobkyně žalované zaslala výzvu k zaplacení dlužných záloh, dne [datum] předžalobní upomínkou žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení částky 12 465,76 Kč 5. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouvu kupní dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve spojení s § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Na základě této smlouvy se prodávající (žalobkyně) zavázala, že kupujícímu (žalovaná) odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní ji nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavázala, že věc převezme a zaplatí prodávajícím kupní cenu. Žalobkyně své povinnosti plnila, žalované dodávala elektřinu, avšak povinnost žalované platit cenu energie byla žalovanou porušena, čímž se ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.). Za období prodlení pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pro případ předčasného ukončení smlouvy si strany ujednaly smluvní pokutu (§ 2048), kterou soud posoudil jako platné ujednání (§ 574 o. z.) 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 868 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 465,76 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí věci, sepis žaloby) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 100 Kč za výzvu k úhradě. 8. Soud nepřiznal odměnu za úkon právní služby - předžalobní výzvu, neboť seznal, že je nadbytečná, když všechny podstatné náležitosti v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř., včetně upozornění na hrozící soudní vymáhání žádaného plnění obsahovala upomínka žalobkyně ze dne [datum]. V ní žalobkyně zcela jednoznačně žalované sdělila výši dluhu, určila lhůtu k jeho zaplacení, připomněla důvody vzniku dluhu. Žalobkyně zároveň dlužníka upozornila, že v případě jeho nečinnosti, bude nárok řešit soudní cestou. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.