34 C 443/2021-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit jí částku 3 840 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, a to prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do [datum]. Žalovaná se zavázala jej vrátit spolu s poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2% za každý den čerpání úvěru tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požadovala tento poplatek pouze do doby splatnosti poslední splátky, celkem 840 Kč. Žalovaná úvěr nevrátila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti. Žalovaná se nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.). 4. Na základě posouzení listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] účastníci uzavřeli prostřednictvím elektronického systému smlouvu označenou„ Smlouva o podnikatelském úvěru [číslo]“, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 3 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 2% za každý den čerpání úvěru tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení, tj. 840 Kč, nejpozději do [datum]. Žalobkyně částku 3 000 Kč žalované poskytla dne [datum] na její bankovní účet. Žalovaná ničeho nevrátila. 5. Po právní stránce soud věc tak, že mezi účastníky byla uzavřena dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“ smlouva o zápůjčce, na základě které přenechal zapůjčitel (žalobkyně) vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc (částku 3 000 Kč) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Mezi účastníky nebyly sjednány dle § 2392 o. z. úroky (srov. § 2395 o. z.). Uvedená povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 840 Kč byla žalovanou porušena, čímž se ocitla v prodlení (§ 1968 o. z.). Žalovaná se dostala do prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 7. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 840 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Soud přiznal žalobkyni odměnu dle ust. § 14b odst. 1 a. t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech (např. žaloby podané žalobkyní vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]), přičemž předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota (výše peněžitého plnění bez příslušenství) nepřevyšuje 50 000 Kč. 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.