70 C 72/2022-36 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 12. 11. 2021 se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 5 391 Kč s příslušenstvím (srov. vymezení příslušenství ve výroku I. tohoto rozsudku). Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne 17. 5. 2021 rámcovou smlouvu [číslo] na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 17. 5. 2021 žalobkyně uzavřela s žalovanou dodatek č. 1 k rámcové smlouvě, na základě kterého jí byl poskytnut kontokorent ve výši 5 000 Kč, který žalovaná mohla čerpat z běžného účtu. Jelikož žalovaná závažně porušila smlouvu, byl jí v souladu se smluvními podmínkami kontokorent zablokován a žalobkyně přistoupila dne 1. 10. 2020 k zesplatnění kontokorentu. K tomuto datu činila dlužná jistina 4 928 Kč, vyčíslený smluvní úrok 318,85 Kč. Nadále požadovala žalobkyně smluvní úrok, a to ve výši 8,5 % ročně od 31. 10. 2021 dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonné výši od 10. dne následujícího po zesplatnění. Dále žalobkyně v žalobě uplatnila nárok na zaplacení částky 463 Kč, odpovídající součtu částky 100 Kč jako nezaplaceného měsíčního poplatku za výběru z bankomatů dle Ceníku, naúčtovaný dne 30. 6. 2021, a částky 363 Kč jako dlužného pojistného, ke kterému se žalovaný současně s podpisem rámcové smlouvy přihlásil. Žalovaný přes výzvu dluh nezaplatil. 2. Soud provedl dne 26. 8. 2022 ve věci jednání, k němuž řádně předvolal oba účastníky. Jednání pak provedl v jejich nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, neboť žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila a žalobkyně se z jednání předem písemně omluvila. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 17. 5. 2021 rámcovou smlouvu [číslo] kterou se zavázala vést pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet], a zřídit žalované debetní kartu k tomuto účtu, a dále Dodatek číslo 1 k rámcové smlouvě (rovněž uzavřen dne 17. 5. 2021), v němž se zavázala poskytnout žalované úvěru s možností přečerpání (kontokorent) s úvěrovým limitem 5 000 Kč, se způsobem čerpání formou přečerpání běžného účtu č. [bankovní účet], a žalovaná se zavázala za poskytované služby platit dle zvoleného tarifu a úvěr průběžně splácet připsáním peněz na běžný účet včetně souvisejících úroků (sjednána úroková sazba 18,90 % ročně). Žalovaná byla povinna mít každý měsíc na běžném účtu alespoň částku odpovídající výši úroků z kontokorentu za poslední měsíc, s tím, že pokud nebude možné úroky strhnout z peněz na účtu, měly být připočteny ke kontokorentu. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, ceník, podmínky pro používání kontokorentu. Žalovaná [příjmení] k pojištění ze dne 17. 5. 2021 přistoupila k pojištění pravidelných výdajů pro případ pracovní neschopnosti na pojistnou částku 5 000 Kč s pojistným 150 Kč měsíčně. V podmínkách pro používání kontokorentu bylo mj. sjednáno, že pokud bude žalovaná v prodlení s úhradou jakéhokoliv závazku, je žalobkyně oprávněna požadovat předčasné splacení kontokorentu, tj. prohlásit kontokorent za ihned splatný. Z výpisu z účtu a přehledu čerpání a splácení kontokorentu soud zjistil, jak žalovaná úvěr čerpala a jaké částky jí byly účtovány (částka 100 Kč jako měsíční poplatek za výběr bankomatů„ u nás i ve světě“, dále částky 150 Kč, 150 Kč a 63 Kč jako měsíční pojistné a alikvotní část měsíčního pojistného, z kontokorentu na běžný účet čerpala žalobkyně částku 4 928 Kč). Žalovaná na běžný účet určený k čerpání kontokorentu neuhradila ničeho. Obchodní úrok účtovala žalobkyně žalované v částkách 84,10 Kč dne 1. 7. 2021, 79,10 Kč dne 2. 8. 2021, 79,10 Kč dne 1. 9. 2021 a 76,55 Kč dne 1. 10. 2021, celkem 318,85 Kč. Dne 1. 10. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k předčasnému uhrazení všech dluhů z důvodu, že žalovaná nezaplatila dlužné částky. K tomuto datu činila pohledávka z kontokorentu za žalovanou 5 246,85 Kč, a pohledávka na běžném účtu (ze strženého dlužného pojistného) částku 463 Kč. 4. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky uzavřená rámcová smlouva ze dne 17. 5. 2021 byla smlouvou o běžném účtu dle § 2662 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Touto smlouvou se žalobkyně zavázala vést pro žalovanou běžný účet a žalovaná se zavázala za poskytované služby hradit částky dle ceníku žalobkyně. Dodatek č. 1 ze dne 17. 5. 2021 pak byl smlouvou o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky a žalovaná se zavázala tyto uhradit a zaplatit žalobkyni smluvní úrok. Jelikož žalovaná porušovala povinnosti dle smlouvy, když nehradila úroky z kontokorentu, žalobkyně využila svého oprávnění dle smlouvy, resp. podmínek pro používání kontokorentu, a rozhodla o zesplatnění úvěru k 1. 10. 2021. Tímto dnem tak žalované vznikla povinnost uhradit celý úvěr. Současně žalovaná zůstala žalobkyni dlužna měsíční poplatek za výběry z bankomatů v ČR i v zahraničí ve výši 100 Kč, který vyplývá z Ceníku, jež je součástí uzavřené smlouvy a dodatku [číslo] (smluvní dokumentace). Žalovaná rovněž zůstala žalobkyni dlužna částky 2x 150 Kč a alikvótní část měsíčního pojistného ve výši 63 Kč, jež se zavázala žalobkyni hradit z titulu přistoupení k rámcové pojistné smlouvě (pojištění dle § 2758 občanského zákoníku) pojištění pravidelných výdajů pro případ pracovní neschopnosti (celkem částka 363 Kč). Povinnost hradit smluvní úroky z úvěru trvá až do splacení poskytnutého úvěru. Výše požadovaných úroků 8,5 % je v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru; žalobkyně přitom smluvní úrok požadovala až od 31. 10. 2021, a proto jej soud přiznal až od tohoto data. Z důvodu prodlení s placením dále žalované vznikla povinnost hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až do zaplacení dlužné částky. Úroky z prodlení v zákonné výši (8,5 %) přitom žalobkyně požadovala toliko z částky 4 928 Kč (vyčerpaná úvěrová jistina) a až od 11. 10. 2021; soud, vázán žalobním návrhem, tento nepřekročil a přiznal zákonný úrok z prodlení toliko v žalobkyní požadovaném rozsahu. Toliko pro úplnost soud poznamenává, že se zabýval posouzením řádnosti prověření úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy, a tuto shledal jako prokázanou (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). 5. Z výše uvedeného vyplývá, že žaloba je zcela důvodná, proto jí soud vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku spolu s požadovanými úroky, úroky z prodlení, poplatkem za výběry z bankomatů a pojistným. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Na nákladech řízení soud přiznal žalobkyni náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náhradu dalších nákladů žalobkyně nepožadovala. 7. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.