74 C 375/2021-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 27. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 4 000 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 1 217 Kč za období od 30. 3. 2009 do 4. 1. 2010, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 000Kč od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“). Žalovaný na základě této smlouvy převzal částku 4 000 Kč a zavázal se, i se souhrnným poplatkem 2 560 Kč, vrátit celkem částku 6 560 Kč, a to v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 164 Kč, když poslední splátka byla splatnou dne 4. 1. 2010. Žalovaný svoji povinnost hradit splátky řádně a včas nesplnil, když na pohledávku zaplatil celkem částku ve výši 1 343 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na [právnická osoba] S.a. r.l., sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] [město], [země], která ji následně postoupila na žalobkyni. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok neuznává, a to ani z části, neboť si nikdy od [právnická osoba] žádnou půjčku nebral, žádné peníze od této společnosti neobdržel. Do České republiky přišel v roce [rok] kvůli zaměstnání, tedy neměl důvod si brát půjčku. Dále uvedl, že podpis na smlouvě o půjčce není jeho podpisem. Rovněž uvedl, že se domnívá, že po takové době by již žalobkyně tuto pohledávku neměla vůbec požadovat. 3. Z kopie smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) podepsal listinu označenou jako smlouva o půjčce [číslo] jejímž obsahem je závazek původního věřitele půjčit zákazníkovi označenému jako žalovaný částku 4 000 Kč a závazek zákazníka vrátit částku i se souhrnným poplatkem 2 560 Kč, tedy vrátit celkem částku 6 560 Kč, a to v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 164 Kč, když první splátka je splatná 7. den ode dne podpisu smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že dne 30. 3. 2009 zákazník převzal od původního věřitele částku 4 000 Kč. Ze smlouvy plyne, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro smlouvu o půjčce. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že při 55 týdenních splátkách činní RPSN (roční procentní sazby nákladů) 215,73 % ročně a při 40 týdenních splátkách činní RPSN 294,05 %. Na místě podpisu zákazníka je připojen podpis. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství [právnická osoba] S.a.r.l., sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] [město], [země]. 5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení pohledávky a zároveň ho vyzval k úhradě dluhu [právnická osoba] S.a. r.l., a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 24. 7. 2015 (podací arch). 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] S.a. r.l., sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] [město], [země] jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] S.a. r.l., sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] [město], [země], oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň ho vyzvala k úhradě dluhu. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 14. 9. 2018 (podací arch). 8. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] S.a. r.l., sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] [město] soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku [země]. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku [země]. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl dne 12. 4. 2021 vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky s upozorněním na možnost podání žaloby (podací arch). 10. Po provedeném dokazování soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru. Původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) podepsal dne [datum] listinu označenou jako smlouva o půjčce [číslo] jejímž obsahem je závazek původního věřitele půjčit zákazníkovi označenému jako žalovaný částku 4 000 Kč a závazek zákazníka vrátit částku i se souhrnným poplatkem 2 560 Kč, tedy vrátit celkem částku 6 560 Kč, a to v 40 pravidelných týdenních splátkách ve výši 164 Kč, když první splátka je splatná 7. den ode dne podpisu smlouvy. Poslední splátka byla splatná dne 4. 1. 2010. Na místě pro podpis zákazníka byl sice připojen podpis, avšak v řízení nebylo zjištěno, že zda se jedná o podpis žalovaného, když žalovaný pravost podpisu zpochybnil. Dne 30. 3. 2009 si zákazník převzal od původního věřitele částku 4 000 Kč, zda tím zákazníkem byl žalovaný, se rovněž v řízení nepodařilo zjistit. Na pohledávku bylo uhrazeno celkem 1 343 Kč. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství [právnická osoba] S.a. r.l., která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila na žalobkyni. 11. Proti žalobou uplatňované pohledávce vznesl žalovaný několik námitek, mimo jiné vznesl i námitku promlčení pohledávky, přestože ji tak výslovně nenazval. Soud uvádí, že není povinností účastníků své námitky právně kvalifikovat, ale musí popsat skutkové okolnosti, což žalovaný v případě námitky promlčení udělal, když vlastními slovy popsal její podstatu. 12. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 13. Podle § 3036 občanského zákoníku se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. 14. Soud uvádí, že dle tvrzení žalobkyně měla být smlouva o půjčce [číslo] uzavřena dne [datum], tedy právní poměr mezi žalovaným a původním věřitelem měl vzniknout před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a je třeba ho dle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku posoudit dle dosavadních právních předpisů tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), a to včetně zániku tohoto právního poměru a včetně běhu promlčecích lhůt (§ 3036 občanského zákoníku). 15. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 16. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 17. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky. 18. Podle § 110 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne je