74 C 398/2021-49 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“). 1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 521 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 221 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení - nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného ve výši 2 221 Kč včetně příslušenství (úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 221 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení) a smluvní pokuty ve výši 300 Kč, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum], když smlouva byla uzavřena písemně ve smyslu § 1743 odst. 1 občanského zákoníku tak, že žalovaný jako pojistník uhradil první splátku pojistného. Smlouva byla ukončena k 14. 6. 2021, neboť žalovaný řádně nehradil pojistné. Dlužná částka ve výši 2 221 Kč představuje nedoplatek na pojistném za období od 20. 2. 2021 do 14. 6. 2021. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Listina označená jako návrh pojistné smlouvy [číslo] byla podepsána pouze žalobkyní, podpis žalovaného (ani prostý elektronický) nebyl k listině připojen (návrh pojistné smlouvy [číslo]). Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tovární značka [tování označení] [tovární označení], [registrační značka], [příjmení]: [číslo], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala klientovi označenému jako žalovaný poskytnout, pojistné bylo stanoveno částkou ve výši 7 050 Kč ročně, 3 525 Kč pololetně (návrh pojistné smlouvy [číslo]). Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], když smlouva měla být uzavřena na dobu neurčitou (návrh pojistné smlouvy [číslo]). Splatnost první splátky pojistného byla stanovena nejpozději do 15 dnů ode dne vytvoření návrhu pojistné smlouvy, když jako datum vytvoření návrhu je uvedeno [datum] (návrh pojistné smlouvy [číslo]). Součást pojistné smlouvy tvoří všeobecné pojistné podmínky žalobkyně, ze kterých plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran, a ceník žalobkyně, ze kterého plyne výše poplatků (všeobecné pojistné podmínky, sazebník poplatků žalobkyně platný pro smlouvy uzavřené od 1. 9. 2013, sazebník poplatků žalobkyně platný pro smlouvy uzavřené od 1. 12. 2015). Dle všeobecných pojistných podmínek žalobkyně je pojistné splatné prvního dne pojistného období (všeobecné pojistné podmínky). Dne [datum] žalovaný uhradil první splátku pojistného ve výši 3 525 Kč (doklad o přijetí platby v hotovosti, práce se splátkami). Žalobkyně žalovaného dopisem zde dne 12. 5. 2021 upomenula k úhradě dlužné částky v celkové výši 4 025 Kč, která se skládá z dlužného pojistného ve výši 3 525 Kč za období od 20. 2. 2021 do 19. 8. 2021 a z administrativního poplatku ve výši 500 Kč, s upozorněním, že pokud nebude pojistné uhrazeno do 1 měsíce ode dne doručení upomínky, dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pojištění zanikne (upomínka ze dne 12. 5. 2021, dodejka, doklad o doručení zásilky). Žalovaný dlužné pojistné řádně a včas neuhradil, proto mu žalobkyně dopisem ze dne 16. 6. 2021 oznámila, že ke dni 14. 6. 2021 došlo k zániku pojistné smlouvy a vyzvala ho k úhradě dlužného pojistného za období za období od 20. 2. 2021 do 14. 6. 2021 a dlužných poplatků v celkové výši 3 221 Kč (oznámení o ukončení smlouvy ze dne 16. 6. 2021, práce se splátkami). Žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení dlužného pojistného dne 12. 5. 2021, za což nárokuje poplatek za upomínání ve výši 300 Kč (upomínka ze dne 12. 5. 2021, oznámení o ukončení pojistné smlouvy ze dne 16. 6. 2021). Žalovaný ničeho nezaplatil, přestože byl vyzván zástupcem žalobkyně (předžalobní výzva ze dne 8. 6. 2021 včetně podacího archu). 4. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (§ 1 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dále jen„ z. p. o. p. v.“). Na věc soud aplikoval zejména ustanovení § 2758 odst. 2 o. z., když pojistná smlouva měla být uzavřena na dobu delší jednoho roku (na neurčito), tedy měla být uzavřena písemně. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že smlouva nebyla podepsána žalovaným (žalobkyně to ani netvrdila). Nedostatek písemné formy lze dle § 2758 odst. 2 o. z. zhojit splněním dvou podmínek, a to uhrazením prvního pojistného řádně a včas, když současně musí být pojistné zaplaceno pojistníkem. V řízení bylo zjištěno, že první pojistné bylo uhrazeno řádně a včas, a zároveň bylo uhrazeno žalovaným. Obě podmínky pro zachování písemné formy byly splněna, proto soud posoudil smlouvu [číslo] uzavřenou mezi účastníky dne [datum] jako platně uzavřenou pojistnou smlouvu (§ 3 odst. 4 z. p. o. p. v. a § 2758 a násl. o. z.). Nárok žalobkyně, jakožto pojistitele zavázané v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění na pojistné za dobu za období od 20. 2. 2021 do 14. 6. 2021, tj. do zániku pojištění (k tomu došlo dle (§ 12 odst. 1 písm. a) z. p. o. p. v.), soud shledal důvodným (§ 2782 odst. 1 o. z.), když k jeho zaplacení byl žalovaný jakožto pojistník zavázán (§ 2758 odst. 1 o. z.). Se splněním uvedené povinnosti se žalovaný ocitl v prodlení (§ 1970 o. z.), když žalobkyni za dobu prodlení vzniklo právo požadovat úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). 5. Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit pojistné byla v obchodních podmínkách a sazebníku stanovena smluvní pokuta dle § 2048 o. z. (v sazebníku označeno jako poplatek za upomínku), když tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným dle § 1753 o. z., neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně. Soud dospěl k závěru, aby bylo jednáno v souladu s principem poctivosti, je nutné ujednání zajišťující nebo utvrzující smluvenou povinnost (smluvní pokutu nebo jiné obdobně ustanovení) zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11). 6. Vzhledem k tomu, že ujednání o smluvní pokutě bylo shledáno neúčinným, rozhodl soud o zamítnutí žaloby co do částky 300 Kč (výrok I.). Žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě ohledně nároku na pojistné, a tak žaloba v této části byla shledána důvodnou, soud proto s odkazem na citovaná zákonná ustanovení rozhodl tak, že co do částky 2 221 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 221 Kč od 21. 2. 2021 do zaplacení, žalobě vyhověl (výrok II.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 134,62 Kč, přičemž tato částka představuje 76,2 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 88,1 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 11,9 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 521 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně zastoupená stejným zástupcem podává typizované formulářové žaloby ve stejných věcech (např. sp. zn. [spisová značka]), které se liší pouze číslem pojistné smlouvy, datem prodlení žalovaného a výší dlužné částky. Proto je na místě přiznat žalobkyni náhradu nákladů dle ustanovení § 14b advokátního tarifu, když tarifní hodnota nepřesahuje částku ve výši 50 000 Kč. 9. Soud žalobkyni dále nepřiznal odměnu advokáta za sepis doplnění žaloby, neboť tvrzení obsažená v doplnění žalob