75 C 231/2022-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), jako postupitelem. Žalobkyně požaduje dlužnou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale žalobkyně není schopna uzavřenou smlouvu doložit. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] poskytla částku ve výši 2 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. V poznámce byla uvedena identifikace platby [číslo]. Žalovaný se tak na úkor předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, pročež musí žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, přestože mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Zástupce žalobkyně odeslal dne [datum] žalovanému předžalobní upomínku, v níž žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky do 10 dnů, přesto žalovaný bezdůvodné obohacení nevrátil. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní. 4. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. 5. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] měla být odeslána částka 2 000 Kč s [variabilní symbol] na účet č. [bankovní účet], avšak není zřejmé, z jakého účtu a ani komu by měl daný účet patřit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla předchůdkyní žalobkyně postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 11 780,31 Kč na žalobkyni. Žalovanému bylo oznámeno předchůdkyní žalobkyně oznámením ze dne [datum], že byla žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena pohledávka za žalovaným v celkové výši 11 780,31 Kč, jež měla vzniknout na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum] k vrácení dlužné částky, a to do tří dnů. Zásilka byla žalovanému téhož dne odeslána. [právnická osoba] ze dne [datum] se podává, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni [datum] (účet existoval od [datum] do [datum]) [celé jméno žalovaného], [datum narození], přičemž na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] připsána platba ve výši 2 000 Kč pod [variabilní symbol] z účtu č. [bankovní účet]. 6. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby. 7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Protože předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou. 10. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci. 11. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný s předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru, jelikož ani žádnou smlouvu soudu nepředložila. Uzavření smlouvy mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně ostatně ani žalobkyně netvrdila. 12. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Žalobkyně pak soudu nepředložila řádný doklad o tom, že by předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému částku 2 000 Kč, jak v žalobě tvrdila. Žalobkyní předložený doklad, jenž měl být patrně úryvkem z bankovního výpisu, uvedenou skutečnost nijak nedokládá, když z něj v první řadě není zřejmé, o výpis z jakého účtu by se mělo jednat a komu daný účet patří. Z uvedené listiny se však podává, že měla být odeslána částka ve výši 2 000 Kč pod [variabilní symbol] na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba], na účet č. [bankovní účet] byla dne [datum] připsána platba ve výši 2 000 Kč pod [variabilní symbol]. Majitelem účtu č. [bankovní účet] v rozhodném období však byl [celé jméno žalovaného], [datum narození]. 18. Provedeným dokazováním tak bylo prokázáno, že částka 2 000 Kč byla zaslána na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem nebyl v době zaslání uvedené částky žalovaný, nýbrž [celé jméno žalovaného], [datum narození], pročež soud nemohl tvrzený vztah mezi žalobkyní (předchůdkyní žalobkyně) a žalovaným posoudit ani jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., neboť nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně poskytla částku 2 000 Kč žalovanému. 19. Na základě shora uvedeného tak soudu nezbylo než dospět k závěru, že žaloba nebyla podána oprávněně, pročež ji jako nedůvodnou zamítl. 20. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný a měl by tak právo na náhradu nákladů řízení, podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.