75 C 32/2020-337 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zřízení nezbytné cesty, následně po změně žaloby ze dne [datum], jež byla soudem připuštěna usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], se domáhala vůči žalovaným určení, že pozemek žalovaných parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek žalovaných“ nebo„ pozemek [číslo]“), je zatížen věcným břemenem odpovídajícím služebnosti stezky a cesty ve prospěch vlastníků pozemku parc. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí] a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemek žalobkyně“ nebo„ [anonymizována dvě slova]“), a to v rozsahu stanoveném v geometrickém plánu [číslo] [rok] zpracovaném [celé jméno svědka] – GEOVOT a schváleném [stát. instituce], [stát. instituce] dne [datum]. 2. Žalobu odůvodnila tím, že jí žalovaní brání v jediném možném přístupu na její pozemek s rodinným domem, kde žije. Přístupová cesta k jejímu domu vede od nepaměti, nejméně však byla k přístupu k domu užívána od roku 1946, kdy se tam nastěhovali rodiče jejího manžela. Žalobkyně se pak do domu přistěhovala v roce 1966, od roku 1970 se s manželem odstěhovali do [část obce]. Poté, co její manžel nemovitosti zdědil, se do nich opětovně nastěhovali v roce 1979 a žalobkyně tam od té doby žije nepřetržitě dodnes. Dům žalobkyně a žalovaných je projektován jako dvojdomek a byl projektován s jedinou společnou přístupovou cestou. Cesta od jejího pozemku k veřejné komunikaci vede přes tři pozemky, a to pozemek žalovaných, pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří s užíváním cesty žalovanou souhlasí, a pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví [územní celek], která s užíváním cesty přes její pozemek taktéž souhlasí, a to ve vztahu k žalobkyni, žalovaným i manželům [příjmení]. Historicky se jednalo o jedinou cestu, která nemovitosti žalobkyně spojovala s veřejnou komunikací a která byla užívána jak pro chůzi, tak pro cesty vozidly. Dopisem ze dne [datum] však žalovaní vyzvali žalobkyni, aby přestala jezdit přes jejich pozemek, jelikož to není příjezdová cesta. Žalovaní postavili přes žalobkyní užívanou cestu bránu na hranici svého pozemku a následně postavili vysokou zeď přímo před bránou, vjezdem na její pozemek. Žalobkyně se tak do svého domu musí dostávat, ve vysokém věku, pěšky přes strmý travnatý svah zahrady. Přístup automobilem na pozemek žalobkyně byl žalovanými plně znemožněn, a to i pro složky integrovaného záchranného systému. Poněvadž byla cesta užívána po dostatečně dlouhou dobu, došlo k mimořádnému vydržení věcného břemena stezky a cesty na pozemku žalovaných. Žalobkyně pak cestu nechala zaměřit geodetem v geodetickém plánu, který k žalobě přiložila. 3. Na straně žalobkyně v řízení vystupovala vedlejší účastnice, která však toliko uvedla, že v budově na pozemku žalobkyně má své sídlo a přístupovou cestu také využívá a potřebuje. 4. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili a navrhovali její zamítnutí. Uváděli, že se žalobkyně neoprávněným užíváním cesty na pozemku žalovaných snaží protiprávně zasahovat do jejich vlastnického práva. Jednání žalobkyně považují za šikanózní. Žalobkyně má řadu možností, jak si zřídit přístupovou cestu tak, aby nezasahovala do vlastnického práva žalovaných. Může využít např. pozemek parc. [číslo] který byl ve vlastnictví [jméno] [příjmení], syna žalobkyně, ohledně něhož se vede dědické řízení. Cestu by bylo také možné zajistit přes pozemky obce. Není pravdou, že by se tam cesta nacházela historicky. Pokud jde o mimořádné vydržení, je jediným argumentem žalobkyně, že danou cestu užívá celá vesnice od nepaměti. To je však naprosto irelevantní. Žalovaní odkazovali na § 992 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle kterého je poctivým držitelem ten, kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu právo, které vykonává, náleží, přičemž žalobkyně žádný takový přesvědčivý důvod, s ohledem na absenci jakéhokoliv právního titulu, byť i třeba domnělého, nemá. Ostatně ze skutečnosti, že žalobkyně původně žalovala na zřízení nezbytné cesty, žalovaní dovozují, že věděla, že žádné věcné právo odpovídající služebnosti stezky a cesty nevykonává a že cestu užívala bez právního titulu. Jinak by nepodávala žalobu na zřízení takového věcného břemena. Ostatně, žalovaní svou nemovitost koupili na přelomu let 2010 a 2011 a nikdo je o žádné služebnosti neinformoval. Dlouhodobé užívání cesty vedoucí přes cizí pozemek za strpění vlastníka mlčky v subjektivní dobré víře nemůže dobrou víru žalobkyně jako držitele založit. Souhlas vlastníka navíc nikdy dán nebyl. Odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle kterého„ skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni (např. přechází přes cizí pozemek) ještě neznamená, že je držitelem věcného práva.“ S odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], pak dovozují, že tvrzení držitele, že mu věc patří a že s ní nakládá jako s vlastní, musí být podloženo konkrétními okolnostmi, ze kterých lze usoudit, že přesvědčení držitele bylo po celou dobu důvodné. Žalobkyně však žádný právní titul k užívání jejich cesty ani netvrdila a tím spíše ani neprokázala. Faktické užívání cesty pak prokazuje toliko svědeckými výpověďmi, což je však podle žalovaných zcela nedostatečné. Samotné užívání cizího pozemku jako cesty nezakládá dobrou víru, že jde o užívání cizího pozemku z titulu věcného břemena. Ostatně žalobkyně žádnou dobrou víru a poctivou držbu netvrdí, pročež žalovaní pro absenci tvrzení žalobkyně neví, co by snad měli vyvracet. Ohledně zaměření cesty geodetem žalovaní uvedli, že zaměření cesty neodpovídá skutečnému stavu, protože na pozemku provedli stavební úpravy a zaměřená cesta zasahuje rovněž do míst žalovanými upravených. 5. Soud věc projednal na jednáních konaných ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. 6. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že je žalobkyně v katastru nemovitostí evidována jako vlastník pozemku [anonymizováno] a žalovaní jsou evidováni jako vlastníci pozemku [číslo]. Nesporným také bylo, že pozemek [anonymizováno] nemá žádné přímé napojení na veřejnou komunikaci. 7. Z listiny označené jako výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro [list vlastnictví] soud zjistil, že žalobkyně je v katastru nemovitostí evidována jako jediný vlastník pozemku [anonymizováno] a z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] pro [list vlastnictví] soud zjistil, že jsou žalovaní v katastru nemovitostí evidováni jako výluční vlastníci pozemku [číslo], který mají ve společném jmění manželů. 8. Z listiny označené jako informace o pozemku, nahlížení do katastru nemovitostí ke dni [datum], [list vlastnictví] soud zjistil, že se jedná o trojúhelníkový pozemek (parc. [číslo]) přiléhající zleva k pozemku žalobkyně, druh pozemku je zahrada a jako vlastník pozemku je evidována [celé jméno svědkyně]. Pozemek nesousedí s žádnou komunikací. 9. Z listiny označené jako informace o pozemku, nahlížení do katastru nemovitostí ke dni [datum], [list vlastnictví] soud zjistil, že se jedná pozemek parc. [číslo] ve tvaru siluety čápa (při pohledu z účelové komunikace, se kterou hraničí), přiléhající zprava a shora k pozemku žalobkyně, druh pozemku je zahrada a jako vlastník byl evidován [jméno] [příjmení]. Po své pravé straně tento pozemek sousedí s pozemní komunikací. Nachází se v II. až IV. zóně chráněné krajinné oblasti a v ochranném pásmu. Je zatížen exekutorským zástavním právem i zástavním právem z rozhodnutí správního orgánu. Totožné informace soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum], [list vlastnictví], kopie katastrální mapy ze dne [datum] a kopie katastrální mapy ke dni [datum]. 10. Z listiny označené jako geometrický plán [číslo] [rok] ze dne [datum] se podává zaměření cesty na pozemku žalovaných. 11. Z listiny označené jako oznámení a žádost o posunutí hranice pozemku ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní oznámili žalobkyni, že jejich pozemek není veřejná cesta. Vyzvali proto žalobkyni, aby od [datum] přes pozemek žalovaných nejezdily její návštěvy, jinak pozemek oplotí. 12. Z listiny označené jako výzva k povolení nezbytné cesty (předžalobní výzva) ze dne [datum], včetně podacího lístku, se podává, že žalobkyně dopisem zaslaným žalovaným dne [datum] vyzvala žalované k povolení nezbytné cesty k jejímu pozemku za náhradu, a to z důvodu, že jí v přístupu na její pozemek žalovaní opakovaně brání. 13. Z listiny označené jako čestné prohlášení ze dne [datum] se podává, že jej učinil [celé jméno svědka], jenž prohlásil, že žalovaní oplotili přístupovou cestu a [celé jméno svědka] se na pozemek žalobkyně dostal jen proto, že