75 C 384/2021-81 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa původní účastnice] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 2 387 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 387 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla zn. Ford Focus, [registrační značka] za období od [datum] do [datum], které byl žalovaný předchůdkyni žalobkyně povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo]. Pojistné bylo sjednáno v roční výši 4 770 Kč s měsíčními splátkami ve výši 398 Kč Součástí smlouvy byl dodatek, na jehož základě byla žalovanému poskytnuta sleva dle počtu ujetých kilometrů. Žalovaný nicméně včas nedoložil stav tachometru a nesplnil podmínky pro poskytnutí slevy, měsíční splátka pojištění mu tak byla navýšena na 835 Kč. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] z důvodu neplacení pojistného. Dlužná částka se skládá z pojistného ve výši 2 337 Kč a upomínacích výloh ve výši 50 Kč Celkem tedy požaduje 2 387 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po zániku smlouvy. 2. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 12. 2021, č. j. 75 C 384/2021-76, které nabylo právní moci dne [datum], soud připustil, aby na místo předchůdkyně žalobkyně nastoupila žalobkyně, a to z důvodu postoupení sporné pohledávky za žalovaným. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když předchůdkyně žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 5. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla předchůdkyní žalobkyně vystavena listina„ [anonymizováno] [rok] – nabídka pojistitele na uzavření pojistné smlouvy číslo: [číslo]“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 4 770 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], přičemž tento návrh byl platný do [datum]. Měsíční splátky byly sjednány na 398 Kč. K návrhu byl připojen dodatek – pojistné podle počtu ujetých kilometrů, na jehož základě byla žalovanému poskytnuta sleva z pojistného ve výši 35 %. V odst. 9 dodatku je pak uvedeno, že pokud žalovaný řádně a včas nedoloží předchůdkyni žalobkyně stav tachometru k ověření počtu ujetých kilometrů, bude mu pojistné navýšeno o přirážku ve výši 35 % a jeho výše mu bude zpětně doúčtována. Žalovaný uhradil 2 splátky, a to ve výši 398 Kč dne [datum] a 470 Kč dne [datum] Celkem tedy uhradil 868 Kč. Dne [datum] předchůdkyně žalobkyně vyrozuměla žalovaného, že nedoložil snímek tachometru, pročež mu bylo navýšeno měsíční pojistné na částku 835 Kč a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky 1 748 Kč. Dne [datum] předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 376 Kč tvořeného dlužným pojistným a náklady na upomínku nejpozději do 35 dnů od doručení upomínky, zároveň jej upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalovaný pojistné neuhradil, pročež jej předchůdkyně žalobkyně dne [datum] informovala o zániku pojištění ke dni [datum] (poslední den pojištění) a vyzvala jej k zaplacení nedoplatku ve výši 2 387 Kč do 15 dnů od doručení tohoto oznámení. Předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ještě výzvou ze dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum]. Ze sazebníku poplatků platného od [datum] plyne, že poplatek za zaslání upomínky o zaplacení pojistného činí 50 Kč. 6. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 7. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. 8. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 9. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2). 10. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentní