75 C 402/2021-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky v celkové výši 2 786 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] ze dne [datum] byla žalobkyní dodávána pitná voda žalované do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a zároveň odváděna voda odpadní. Cena vodného a stočného byla stanovena cenovým výměrem žalobkyně, pro rok 2020 činila bez DPH 46,15 Kč/m3 vodného a 43,76 Kč/m3 stočného, pro rok 2021 činila bez DPH 48,88 Kč/m3 vodného a 46,36 Kč/m3 stočného. Po odečtu vodoměru byla dne [datum] stanovena spotřeba vody ve výši 28 m3 a stoky ve výši 28 m3 za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně žalované dne [datum] vyfakturovala vodné a stočné za uvedené období na základě cenového výměru a provedených odečtů fakturou [číslo] na částku 2 786 Kč, splatnou dne [datum]. Žalovaná na fakturu ničeho neuhradila, dodávku vody nijak nereklamovala. Žalovaná svůj dluh neuhradila žalobkyni ani přes upomínku ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní. 3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně a žalovaná souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání daly najevo svým postojem, jelikož nijak nereagovaly na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že žalobkyně i žalovaná souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání, ve věci rozhodl. 4. Poněvadž proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), vychází odůvodnění rozsudku z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Soud v projednávané věci na základě žalobkyní předložených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná byla ke dni [datum] evidována jako vlastník budovy s [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] a obec Ústí nad Labem. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] podepsána listina označená jako smlouva o dodávce a odvádění odpadních vod [číslo] na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované do odběrného místa pitnou vodu a odváděla vodu odpadní. Žalovaná byla ze smlouvy zavázána platit žalobkyni za dodanou pitnou vodu a odvedenou odpadní vodu vodné a stočné prostřednictvím zálohových plateb ve výši 300 Kč měsíčně. Cena vodného a stočného byla stanovena v čl. VI odst. 1 smlouvy odkazem na cenový výměr žalobkyně, přičemž pro rok 2020 činila bez DPH 46,15 Kč/m3 vodného a 43,76 Kč/m3 stočného, pro rok 2021 činila bez DPH 48,88 Kč/m3 vodného a 46,36 Kč/m3 stočného, to vše + 15 % DPH, resp. 10 % DPH. [příjmení] a stočné bylo žalované na základě odečtu vodoměru vyfakturováno fakturou [číslo] za období od posledního odečtu měřidla ([datum] – [datum]) za 28 m3 vodného a 28 m3 stočného ve výši 2 786 Kč s datem splatnosti dne [datum]. Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 2 786 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 6. Podle § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen„ z. v. k.“) vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. 7. Podle § 8 odst. 13 z. v. k. vlastník vodovodu má právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. 8. Podle § 8 odst. 14 z. v. k. vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (dále jen "stočné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4. 9. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného shora citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou podle § 2079 odst. 1 o. z. ve spojení s § 8 odst. 6 z. v. k . kupní smlouvu na dodávku a odvádění odpadních vod, kterou se prodávající (žalobkyně) zavazuje, že kupujícímu (žalovaná) odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Zatímco žalobkyně své povinnosti splnila, když žalované pitnou vodu dodala a odvedla vodu odpadní, tak žalovaná kupní cenu za dodanou vodu a odvedenou odpadní vodu (tj. vodné a stočné) v rozhodném období neuhradila. Právo žalobkyně na vodné a stočné, resp. povinnost žalované vodné a stočné žalobkyni platit, vyplývá též z § 8 odst. 13 a 14 ve vztahu k § 20 z. v. k . 14. Žalobkyně za období od [datum] – [datum] vyúčtovala žalované vodné a stočné v celkové výši 2 786 Kč, jež bylo splatné dne [datum]. Na tuto částku žalovaná neuhradila ničeho. Poněvadž žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu vodného a stočného, ocitla se v prodlení podle § 1968 o. z. dnem následujícím po splatnosti shora uvedené faktury. Za období prodlení tak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Žalovaná pak svoji pasivitou způsobila, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad na spornou částku uhradila něco více, než tvrdila žalobkyně, pročež soud v otázce úhrady sporné pohledávky vyšel toliko z tvrzení žalobkyně. 16. Na základě výše uvedeného tak nezbývá než uzavřít, že žaloba byla podána důvodně, pročež soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku za odebrané vodné a stočné v celkové výši 2 786 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení v žalobkyní požadovaném rozsahu, a tedy z částky 2 786 Kč od [datum] do zaplacení (bod I. výroku). 17. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalované právo na ná