75 C 424/2021-46 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 808 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 508 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a nákladů na upomínky na dlužné pojistné ve výši 300 Kč, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni [datum]. Pojistné bylo sjednáno ve čtvrtletní výši 1 144 Kč, roční pojistné činilo 4 576 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne [datum], načež pojistná smlouva zanikla k žádosti žalovaného z důvodu změny vlastníka vozidla ke dni [datum]. Za období od [datum] do [datum] pak vznikl na pojistném nedoplatek ve výši 1 508 Kč. Na dlužnou částku žalovaný neuhradil ničeho, a to ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla žalobkyní vystavena listina označená jako“ návrh pojistné smlouvy [číslo] povinné ručení s jistotou české tradice!“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Roční pojistné bylo stanoveno ve výši 4 576 Kč, pojistné období činilo 3 měsíce a pojistné za pojistné období bylo ve výši 1 144 Kč. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum], přičemž pojistná smlouva měla být uzavřena okamžikem zaplacení prvního pojistného, a to ve lhůtě 15 kalendářních dnů ode dne vyhotovení návrhu. Žalovaná dne [datum] v hotovosti uhradil žalobkyni částku 1 144 Kč. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí mimo jiné všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Dne [datum] byla mezi účastníky podepsána listina„ ukončení pojistné smlouvy“, v níž je oznámen zánik pojistné smlouvy z důvodu změny vlastníka vozidla. Žalovaný žalobkyni předložil kupní smlouvu na prodej automobilu. Žalobkyně žalovanému dopisem ze dne [datum] potvrdila, že pojistná smlouva zanikla ke dni [datum]. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 4 986 Kč tvořeného dlužným pojistným ve výši 1 508 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 332 Kč a poplatkem za náklady spojené s vymáháním pojistného ve výši 3 146 Kč. Podle sazebníku poplatků u produktů s účinností od [datum] činí administrativní náklady za upomínku k zaplacení dlužného pojistného 300 Kč. 5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 6. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2). 9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z.), jelikož žalobkyně předložením návrhu pojistné smlouvy učinila žalovanému nabídku k jejímu přijetí, kterou žalovaný přijal zaplacením pojistného v souladu s § 2758 odst. 2 o.z. K návrhu pojistné smlouvy ze dne [datum] byla téhož dne přijata platba ve výši 1 144 Kč, jež odpovídala stanovené výši prvního pojistného a jež byla uhrazena ve stanovené lhůtě. Podle pojistné smlouvy byl žalovaný povinen hradit předchůdkyni žalobkyně sjednané pojistné, které však řádně hrazeno nebylo. Dne [datum] oznámil žalovaný žalobkyni změnu vlastníka vozidla, čímž došlo k zániku pojistné smlouvy k tomuto dni v souladu s § 12 odst. 1 písm. a) ZOPO. Za dobu pojištění (od [datum] do [datum]) pak vznikl na pojistném nedoplatek ve výši 1 508 Kč. 14. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se