75 C 425/2021-39 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 2 434,15 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 434,15 Kč od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl v rámci kontroly v souladu s § 21 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ ZOZ“) vyzván ke splnění povinnosti podrobit se odběru krve spojeného s odborným [anonymizováno] vyšetřením k prokázání přítomnosti návykové látky v krvi jiné než alkohol. Za tímto účelem byl služebním vozem žalobkyně dopraven do Krajské [anonymizováno] a.s., [nemocnice] o. z., sídlem [adresa] (dále jen„ poskytovatel [anonymizováno] služeb“ nebo„ [anonymizováno] zařízení“), kde bylo dne [datum] provedeno klinické vyšetření a odběr krve žalovaného. Z výsledkového listu je patrný pozitivní výsledek přítomnosti tetrahydrocannabinolu v krvi žalovaného, negativní výsledek na přítomnost derivátů amfetaminu. Následně byla poskytovatelem [anonymizováno] služeb žalobkyni vystavena faktura za provedení klinického vyšetření a odběr žilní krve na zaplacení částky 852,15 Kč, kterou žalobkyně uhradila dne [datum]. Dále byla vystavena faktura za provedení [anonymizováno] vyšetření na zaplacení částky 3 000 Kč, již žalobkyně uhradila bankovním převodem dne [datum]. Tuto částku však žalovanému nepřeúčtovala celou, ale toliko polovinu s ohledem na to, že výsledek jednoho ze dvou testů byl negativní a nelze tedy klást k tíži žalovaného. Náklady na odborné [anonymizováno] vyšetření a dopravu (ve výši 82 Kč) byly žalovanému vyúčtovány v částce 2 434,15 Kč fakturou [číslo] která byla splatná dne [datum]. Žalovaný však žalobkyni ani přes zaslanou upomínku ničeho neuhradil a dne [datum] se dostal do prodlení s úhradou fakturované částky. Žalobkyně poté ještě vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou, již zaslala žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 5. Poněvadž proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), vychází odůvodnění rozsudku z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. 6. Soud v projednávané věci na základě žalobkyní předložených důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 8. Na základě shora uvedeného soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 2 434,15 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 434,15 Kč od [datum] do zaplacení (bod I. výroku). 9. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení (bod II. výroku) tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně v celkové výši 600 Kč pak sestává z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 600 Kč za dva úkony (návrh ve věci samé a výzva k plnění) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. 10. Poněvadž je žalobkyně podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ ZSOP“) osvobozena od soudního poplatku, dochází podle § 2 odst. 3 ZSOP k přenosu poplatkové povinnosti na žalovaného. Soud proto uložil žalovanému zaplatit soudní poplatek za žalobu, jehož výše byla stanovena dle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků ve výši 1000 Kč (bod III. výroku). 11. Ke splnění rozsudkem uložených povinností pak soud určil třídenní lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.