75 C 475/2021-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 154,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 154,67 Kč od [datum] do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu vozidla [značka automobilu], [registrační značka] s počátkem pojištění od [datum], které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky. Pojistné bylo sjednáno v roční výši 10 140 Kč a splatné v pravidelných měsíčních platbách. Žalovaný pojistné nehradil od dne [datum], přičemž za období od [datum] do [datum] požaduje žalobkyně pojistné ve výši 3 154,67 Kč. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje zaplacení nákladů ve výši 200 Kč za upomínku dlužného pojistného. Na dlužnou částku žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. 3. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 4. Z předložených listinných důkazů byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Dne [datum] byla účastníky podepsána listina označená jako“ pojistná smlouva – sdružené pojištění vozidla“, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Roční pojistné bylo sjednáno ve výši 10 140 Kč a bylo splatné měsíčně po 845 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí mimo jiné všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní a že byl žalovanému předložen sazebník poplatků. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 895 Kč tvořeného dlužným pojistným nejpozději do [datum], zároveň jej upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Žalovaný pojistné neuhradil, pročež jej žalobkyně dne [datum] informovala o zániku pojištění ke dni [datum] a vyzvala jej k úhradě dlužného pojistného ve výši 3 155 Kč. Dne [datum] vyzvala opětovně žalobkyně žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 3 155 Kč a dále poplatku za upomínku ve výši 200 Kč. Zástupce žalobkyně žalovaného následně vyzval k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 5. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ ZOPO“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti. 6. Podle § 12 odst. 1 ZOPO pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká a) dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla, b) dnem, kdy vozidlo, které nepodléhá registraci vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, zaniklo, c) dnem vyřazení tuzemského vozidla z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, pokud se pojistitel a pojistník nedohodli na jeho přerušení, d) odcizením vozidla; nelze-li dobu odcizení vozidla přesně určit, považuje se vozidlo za odcizené, jakmile Policie České republiky přijala oznámení o odcizení vozidla, e) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit, f) výpovědí podle zvláštního právního předpisu, g) dohodou, h) uplynutím doby, na kterou bylo pojištění odpovědnosti sjednáno. 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Podle § 2779 o.z. ukládá-li jiný zákon určité osobě povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, lze se ve smlouvě odchýlit od ustanovení tohoto oddílu jen tehdy, připouští-li to zákon a nedojde-li tím ke snížení rozsahu pojištění stanoveného jiným zákonem (odst. 1). Stanoví-li tak jiný zákon, vzniká pojistiteli povinnost uzavřít pojistnou smlouvu tak, aby mu povinnost poskytnout pojistné plnění vznikla i tehdy, byla-li škoda způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného nebo jiné osoby (odst. 2). 9. Podle § 2782 odst. 1 o.z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 10. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 3 nařízení jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 14. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena pojistná smlouva (§ 3 ZOPO a § 2758 a násl. o.z.), podle níž byl žalovaný povinen hradit žalobkyni sjednané pojistné, které však řádně hrazeno nebylo. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] upomenula žalovaného k zaplacení dlužného pojistného a stanovila mu lhůtu k jeho úhradě do dne [datum]. Poněvadž žalovaný ani v dodatečně poskytnuté lhůtě - delší než jeden měsíc - přes upomínku dlužné pojistné neuhradil, pojistná smlouva v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) ZOPO zanikla dne [datum]. Za dobu pojištění (od [datum] do [datum]) pak vznikl na pojistném nedoplatek ve výši 3 154,67 Kč. 15. Soud konstatuje, že pojistná smlouva zanikla v souladu se skutečnostmi presumovanými zákonem (z důvodu neplacení pojistného), přičemž na základě zjištěných skutečností posouzených ve světle výše citovaných právních norem nezbývá než uzavřít, že žalovaný je povinen z