75 C 568/2021-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 1 524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, jakož i náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] cestoval dopravním prostředkem – metrem linky [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, čímž s žalobkyní uzavřel smlouvu o přepravě osob. Žalobkyní byla provedena přepravní kontrola žalovaného, jež se však neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl na místě kontroly vyzván k úhradě jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaný porušil povinnosti cestujícího a vznikla mu povinnost uhradit jízdné i přirážku k jízdnému. Splatnost pohledávky pak nastala v den provedení přepravní kontroly. Žalovaný však do podání žaloby ničeho nezaplatil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání, když žalobkyně svůj souhlas výslovně uvedla již v žalobě a žalovaný souhlas s rozhodnutím soudu bez jednání dal najevo svým postojem, jelikož nijak nereagoval na výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud (podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen „o.s.ř.“ /) předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud má tedy za to, že též žalovaný souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pročež postupoval podle § 115a o.s.ř. a aniž nařizoval jednání ve věci rozhodl. 5. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný téhož dne cestoval metrem – linkou [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy osob provozovanou žalobkyní, přičemž při kontrole prováděné v [údaj o čase] hod. se v místě kontroly na výzvu pověřené osoby neprokázal jízdním dokladem, za což mu bylo účtováno jízdné ve výši 24 Kč (dle platného [anonymizována čtyři slova]) a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč, jejíž výše vyplývá z přepravních podmínek (dle Smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy). Totožnost žalovaného byla zjištěna z občanského průkazu. Žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole podepsal. 6. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky přípisem ze dne [datum]. 7. Z předložených listinných důkazů tak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince [anonymizováno] (metro), přičemž na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, za což mu bylo účtováno jízdné ve výši 24 Kč a přirážka k jízdnému, jež činila 1 500 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně do podání žaloby ničeho nezaplatil. 8. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 9. Podle § 2551 o.z. dopravce se při přepravě postará o bezpečnost a pohodlí cestujícího. Podrobnosti upraví přepravní řády. 10. Podle § 2578 o.z. podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 11. Podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen„ ZoD“) podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě a věci ve veřejné drážní nákladní dopravě, stanoví přepravní řády (odst. 1). Cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla chovat se tak, aby neohrozil svou bezpečnost, bezpečnost jiných osob, bezpečnost a plynulost drážní dopravy, a dbát přiměřené opatrnosti dané povahou drážní dopravy. Cestující je dále povinen a) dbát pokynů a příkazů pověřené osoby, které směřují k zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy, jeho bezpečnosti nebo bezpečnosti ostatních cestujících, b) na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)), c) na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu, d) na výzvu pověřené osoby ji následovat na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo na výzvu pověřené osoby setrvat na vhodném místě do příchodu osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, a to nesplní-li povinnosti uvedené v písmenu b) (odst. 5). Výše přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč (odst. 6). 12. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu (dále jen„ vyhláška“) nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 13. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 14. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 17. Žalovaný tím, že dne [datum] nastoupil do dopravního prostředku provozovaného žalobkyní, konkludentně uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě. Poněvadž se účastnil přepravy, aniž by disponoval platným jízdním dokladem, porušil smluvní přepravní podmínky žalobkyně. Žalobkyně provedla přepravu žalovaného, jež byl povinen zaplatit za přepravu jízdné. Jelikož žalovaný jízdné nezaplatil, resp. při kontrole prováděné pověřenou osobou se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu v souladu se smluvními přepravními podmínkami rovněž povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč (dle Smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy), jejíž výše je v souladu s § 37 odst. 6 ZoD. 18. Žalovaný se tedy ve shora uvedeném případě neprokázal na výzvu pověřené osoby platnou jízdenkou a požadovanou částku (1x jízdné ve výši 24 Kč a 1x přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč) ani následně – přes výzvu žalobkyně – nezaplatil, pročež nezbývá než dospět k závěru, že žalobou uplatněný nárok je oprávněný. 19. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil požadovanou částku za jízdné a přirážku k jízdnému včas, ocitl se s jejich úhradou od následujícího dne v prodlení. 20. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž žalobkyni vedle dlužných částek za jízdné a přirážku k jízdnému přiznal rovněž úroky z prodlení v souladu s § 1970 o.z. a s § 2 nařízení. 21. Ke splnění rozsudkem uložené povinnosti pak určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní lhůtu, neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 22. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 1 v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř. přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby podle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“)) při sazbě jednoho úkonu ve výši 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 advokátního tarifu), z paušální náhr