76 C 272/2021-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 12. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 7 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná ve dnech 13. 5. 2020, 19. 6. 2020, 23. 6. 2020, 13. 7. 2020 a 15. 7. 2020 použila k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na linkách provozovaných žalobkyní, avšak neprokázala se platným jízdním dokladem. Proto jí byla za každou jízdu uložena povinnost zaplatit jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dále požadovala přiznat úrok z prodlení z dlužných částek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek. 4. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalovaná použila linky hromadné dopravy provozované žalobkyní a dne 13. 5. 2020 v 11:27 hod se na lince č. 017, dne 19. 6. 2020 v 14:57 hod na lince č. 003, dne 23. 6. 2020 v 15:45 hod na lince č. 002, dne 13. 7. 2020 v 18:21 hod na lince č. 002 a dne 15. 7. 2020 v 10:00 hod na lince č. 009, při přepravních kontrolách neprokázala platným jízdním dokladem. Pokaždé jí bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné do 30 dnů ode dne přepravní kontroly. K úhradě dluhu byla žalované zaslána předžalobní výzva ze dne 8. 6. 2021. 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 6. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy právní předchůdkyně žalobkyně jako dopravce se zavázala přepravit žalovanou jako cestující do místa určení a žalovaná jako cestující se zavázala zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1, 2, a 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Smlouva o přepravě osob je uzavřena, jestliže cestující využije svého práva k přepravě z jízdního dokladu tím, že nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem, nebo též tehdy, umožní-li dopravce cestujícímu nastoupení do vozidla bez jízdenky a jízdné cestující zaplatí bezodkladně po nástupu do vozidla. Dle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou. 7. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná porušila své povinnosti cestujícího, když se při přepravních kontrolách neprokázala platným jízdním dokladem. Proto je povinna zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému. Výše jízdného a přirážky je stanovena v přepravních podmínkách žalobkyně. Soud proto žalobě vyhověl a žalobkyni žalovanou částku přiznal, a to včetně úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal na nákladech řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, paušální náhradu nákladů za předžalobní výzvu ve výši 100 Kč dle § 142a o. s. ř., § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. a paušální náhradu nákladů za podání žaloby ve výši 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem 600 Kč. 9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.