77 C 242/2021-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se žalobou podanou dne 13. 9. 2021 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 37 775 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný coby provozovatel vozidla [registrační značka] v době od 27. 3. 2020 do 12. 7. 2020 a od 13. 7. 2020 do 16. 11. 2020 a vozidla [registrační značka] v době od 21. 10. 2018 do 27. 3. 2019, od 17. 4. 2020 do 14. 7. 2020 a od 18. 4. 2019 do 17. 9. 2019, neměl k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinen zaplatit příspěvek do garančního fondu v celkové výši 36 275 Kč a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 5x 300 Kč. Podáním ze dne 26. 11. 2021 žalobkyně opravila svůj žalobní návrh s tím, že došlo k administrativní chybě a požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky 44 475 Kč s příslušenstvím. Dále doplnila, že žalovaný uhradil na nárok č. 3 (původně ve výši 13 588 Kč) dne 1. 10. 2019 částku 2 400 Kč a dne 15. 2. 2021 částku 4 300 Kč O připuštění změny žaloby bylo pravomocně rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 12. 2021, č.j. 77 C 242/2021-29 v souladu s § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Předmětem dalšího řízení je zaplacení částky 44 475 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 320 Kč od 18. 11. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 555 Kč od 24. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 888 Kč od 25. 6. 2019 do 1. 10. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 11 488 Kč od 2. 10. 2019 do 15. 2. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 188 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 954 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 458 Kč od 24. 6. 2020 do zaplacení. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. Soud má žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané. Žalovaný byl v době od 27. 3. 2020 do 16. 11. 2020 dle informací z registru silničních vozidel, k nimž má žalobkyně ze zákona přístup, vlastníkem a provozovatelem vozidla, [registrační značka], [VIN kód], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, přičemž k vozidlu nebylo po těchto 235 dnů (108 + 127 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných příspěvků do 30 dnů a poučila jej o jeho právech a povinnostech a následcích nevyhovění (zjištěno z výzev k úhradě příspěvku z 3. 9. 2020 a 7. 1. 2021, z upomínek z 16. 12. 2020 a 15. 1. 2021, z II. upomínek z 27. 8. 2020 a 4. 2. 2021 vč. údajů České pošty o sledování zásilek). Žalovaný byl v době od 21. 10. 2018 do 27. 3. 2019, v době od 18. 4. 2019 do 17. 9. 2019 a v době od 17. 4. 2020 do 14. 7. 2020 dle informací z registru silničních vozidel, k nimž má žalobkyně ze zákona přístup, vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s hmotností do 3,5 t, [registrační značka], [VIN kód], přičemž k vozidlu nebylo po těchto 400 dnů (158 + 153 + 89 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných příspěvků do 30 dnů a poučila jej o jeho právech a povinnostech a následcích nevyhovění (zjištěno z výzev k úhradě příspěvku z 10. 5. 2019, 9. 4. 2020 a 16. 9. 2020 a z upomínek z 16. 7. 2020, 23. 7. 2020 a 7. 1. 2021 vč. údajů České pošty o sledování zásilek). Dne 1. 10. 2019 uhradil žalovaný žalobkyni částku 2 400 Kč a dne 15. 2. 2021 částku 4 300 Kč Tyto úhrady žalovaného započetla žalobkyně na nejstarší dluh žalovaného ve vztahu k předmětnému nákladnímu automobilu. O pravosti a pravdivosti předložených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Důkazy jednoznačně vedou k prokázání tvrzení žalobkyně. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] a neměl k němu v žalobě vymezených navazujících obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný byl dále vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] a neplatil k němu v žalobě vymezených nenavazujících obdobích sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného vyzvala celkem pětkrát k úhradě dlužných příspěvků (u téhož vozidla ve dvou navazujících obdobích od 27. 3. 2020 do 12. 7. 2020 a od 13. 7. 2020 do 16. 11. 2020 a u dalšího vozidla ve třech nenavazujících obdobích od 21. 10. 2018 do 27. 3. 2019, od 18. 4. 2019 do 17. 9. 2019 a od 17. 4. 2020 do 14. 7. 2020) do garančního fondu, poučila jej o následcích nevyhovění. Žalovaný uhradil žalobkyni dne 1. 10. 2019 částku 2 400 Kč a dne 15. 2. 2021 částku 4 300 Kč, ovšem příspěvky v celkové výši 42 975 Kč (7 020 Kč, 8 255 Kč, 6 888 Kč, 13 158 Kč a 7 654 Kč) do garančního fondu neuhradil. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný porušil povinnost sjednat si pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka], vyplývající z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. je žalovaný povinen za každý z 235 dnů (108 + 127 dnů), kdy nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaplatit žalobkyni příspěvek v částce 65 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. h/ prováděcí vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně dvěma výzvami žalovaného řádně a včas vyzvala k úhradě správně vyčíslených příspěvků. Žalovaný příspěvky nezaplatil a žalobkyně má proto právo na zaplacení 15 275 Kč (7 020 Kč + 8 255 Kč) za období od 27. 3. 2020 do 16. 11. 2020. Žalobkyně má dále právo na jednu náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč (dle § 2a prováděcí vyhlášky). Ode dne 18. 11. 2020 je tak žalovaný v prodlení s úhradou částky 7 320 Kč (7 020 Kč + 300 Kč) ve smyslu § 1968 o. z. a ode dne 24. 3. 2021 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 8 255 Kč ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek 7 320 Kč a 8 255 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Další poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. v návaznosti na § 2a prováděcí vyhlášky soud žalobkyni nepřiznal, neboť žalovaný neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla konstantně v období od 27. 3. 2020 do 16. 11. 2020 a rozdělení tohoto období na dvě na sebe navazující období (od 27. 3. 2020 do 12. 7. 2020 a od 13. 7. 2020 do 16. 11. 2020), za něž žalobkyně požaduje 2x náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč, bylo ze strany žalobkyně naprosto bezdůvodné a nadbytečné. V době, kdy žalobkyně odesílala žalovanému první výzvu k zaplacení dlužného příspěvku, jí již musela být známa jednotlivá žalovaným nezaplacená období. Odvozeně nemá žalobkyně právo ani na příslušenství v podobě úroků z prodlení z částky 300 Kč. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. Obdobně žalovaný porušil povinnost sjednat si pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [registrační značka], vyplývající z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. je žalovaný povinen za každý z 400 dnů (158 + 153 + 89 dnů), kdy nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaplatit žalobkyni příspěvek v částce 86 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. o/ prováděcí vyhlášky). Žalobkyně třemi výzvami žalovaného řádně a včas vyzvala k úhradě správně vyčíslených příspěvků. Žalovaný uhradil žalobkyni dne 1. 10. 2019 pouze částku 2 400 Kč a dne 15. 2. 2021 částku 4 300 Kč. Zbylé příspěvky nezaplatil a žalobkyně má proto právo na zaplacení 27 700 Kč (6 888 Kč + 13 158 Kč + 7 654 Kč) za období od 21. 10. 2018 do 27. 3. 2019, od 18. 4. 2019 do 17. 9. 2019 a od 17. 4. 2020 do 14. 7. 2020. Žalobkyně má dále právo na tři náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 3x 300 Kč (dle § 2a prováděcí vyhlášky). Od 25. 6. 2019 do 1. 10. 2019 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 13 888 Kč (13 588 Kč + 300 Kč), od 2. 10. 2019 do 15. 2. 2021 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 11 488 Kč (11 188 Kč + 300 Kč), ode dne 16. 2. 2021 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 7 188 Kč (6 888 Kč + 300 Kč), ode dne 24. 6. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 13 458 Kč (13 158 Kč + 300 Kč) a ode dne 1. 12. 2020 je žalovaný v prodlení s úhradou částky 7 954 Kč (7 654 Kč + 300 Kč) ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení ze shora uvedených dlužných částek v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v říz