77 C 322/2022-21 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaná neuhradila jízdné a přirážku za jízdu bez platné jízdenky ve vlaku společnosti [právnická osoba], [IČO], k níž došlo dne 29. 9. 2021, přičemž tato pohledávka byla postoupena z původní věřitelky (původně [právnická osoba]) na žalobkyni. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastnice souhlasily. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná jako cestující využila dne 29. 9. 2021 přepravních služeb [právnická osoba], a to ve vlaku č. 605 mezi stanicemi [obec] [anonymizováno] a [obec] [část obce], a při přepravní kontrole, která v ten okamžik se žalovanou byla provedena, se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. V době provádění přepravní kontroly činilo jízdné pro danou trasu částku 162 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 000 Kč [právnická osoba], se dne 14. 3. 2022 dohodly s žalobkyní (původně [právnická osoba]), že se pohledávka za žalovanou postupuje na žalobkyni. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná nástupem do vlaku [právnická osoba], uzavřela s touto společností přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž jí vznikla povinnost zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaná porušila uzavřenou přepravní smlouvu, když povinnost zaplatit jízdné a přirážku nesplnila. Žalovaná onu povinnost nesplnila v den provedení přepravní kontroly a tím se ocitla následujícího dne v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně, na niž bylo právo na zaplacení pohledávek ze strany společnosti [právnická osoba], uzavřením smlouvy ve smyslu § 1879 a násl. o. z. postoupeno, má proto, vedle práva na zaplacení částky 1 162 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky 1 162 Kč v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 162 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.