77 C 329/2022-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalovaný neuhradil jízdné a přirážky za jízdy bez platné jízdenky v dopravním prostředku MHD žalobkyně, k nimž došlo dne 7. 9. 2019 ve 12:18 hod. na lince trolejbusu [anonymizováno], dne 4. 10. 2019 ve 12:02 hod. na lince trolejbusu [anonymizováno] a dne 17. 10. 2019 ve 14:02 hod. na lince trolejbusu [anonymizováno]. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), o věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání, neboť s takovým postupem účastníci souhlasili. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný se přepravoval dne 7. 9. 2019 ve 12:18 hod. na lince trolejbusu [anonymizováno], dne 4. 10. 2019 ve 12:02 hod. na lince trolejbusu [anonymizováno] a dne 17. 10. 2019 ve 14:02 hod. na lince trolejbusu [anonymizováno], přičemž tyto linky jsou součástí sítě MHD provozované žalobkyní. Při přepravních kontrolách, které v ty okamžiky se žalovaným byly provedeny, se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem. Dle smluvních přepravních podmínek v době provádění přepravních kontrol činilo jízdné částku 18 Kč a přirážka k jízdnému částku 1 500 Kč, a byly splatné nejpozději do 30 dnů od přepravní kontroly. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaný ve třech případech nástupem do dopravního prostředku, jenž je součástí sítě MHD provozované žalobkyní, uzavřel s žalobkyní přepravní smlouvu ve smyslu § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), čímž mu vznikla povinnost zaplatit jízdné a pro případ neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole též přirážku k jízdnému. Žalovaný ve třech případech porušil uzavřenou přepravní smlouvu, když povinnost zaplatit jízdné a přirážku nesplnil. Žalovaný ony povinnosti nesplnil ani ve lhůtě 30 dnů od přepravních kontrol a tím se ve třech případech ocitl v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 4 554 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení z tří dlužných částek 1 518 Kč, jež plynou z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů nezastoupené žalobkyně, které podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a příslušných ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb. náleží 100 Kč za každý ze dvou účelně učiněných úkonů (předžalobní výzva, podání žaloby).