77 C 56/2021-49 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 4 309,20 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnil povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru č. SU4000334253 platně uzavřené dne 23. 12. 2015 mezi účastnicemi po posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši 12 475 Kč. Uplatněný nárok sestává z nezaplacených splátek před zesplatněním smlouvy, k němuž došlo dne 16. 4. 2020, (2 345 Kč), z části jistiny po zesplatnění (854,58 Kč), poplatků za tři zaslané upomínky (450 Kč), účelně vynaložených nákladů (200 Kč), ze smluvních pokut (133 Kč + 326,62), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení a dále běžícího úroku z prodlení. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. Soud nařídil jednání na den 10. 1. 2022 a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. V tomto odůvodnění se podle § 157 odst. 4 o. s. ř. uvádí pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně, prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno], a žalovaná se dne 23. 12. 2015 dohodly, že žalobkyně poskytne žalované za účelem financování [anonymizováno] úvěr v částce [částka], který žalovaná spolu s úrokem a poplatky splatní v 54 splátkách po 503 Kč. Žalovaná se zavázala pro případ porušení smluvních povinností platit sankce. Žalobkyně třikrát žalovanou vyzvala ke splnění dluhu a účelně vynaložila náklady na oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaná smluvní povinnosti nesplnila, když dluh v plném rozsahu neuhradila tím, že dosud dluží 3 199,58 Kč na jistině a dlužných splátkách, 450 Kč za upomínky, 200 Kč na nákladech na oznámení o zesplatnění úvěru, 459,62 Kč na smluvních pokutách. Žalovaná se ve smyslu § 1968 o. z. ocitla v prodlení s úhradou částky 3 199,58 Kč. Žalobkyně má proto, vedle částky 4 309,20 Kč, dle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., pročež byly žalobkyni úroky z prodlení přiznány, a to v části v kapitalizované výši. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 637,60 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, podání žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč.