8 C 268/2022-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle § 157 odst. 4 o.s.ř. Předmětem řízení je pohledávka ze smlouvy o přepravě osob uzavřené tím, že žalovaná osoba nastoupila do vozidla MHD provozovaného žalobkyní, ale po započetí přepravy se na výzvu pověřené osoby žalobkyně neprokázala platným jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni vždy vedle jízdného i přirážku k jízdnému. Žalovaná osoba však ani přes dodatečně zaslanou výzvu částku nezaplatila. Žalovaná osoba se ve věci nevyjádřila. 2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, a na výzvu soudu, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o.s.ř.) žalovaná osoba vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (s připojenou doložkou dle § 101 odst. 4 o.s.ř.), se nijak nevyjádřila, ačkoliv jí byla výzva doručena na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná osoba cestovala prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným žalobkyní dne [datum] v [údaj o čase] hod. (linka tramvaje [anonymizováno]), a na výzvu pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku jízdného (stanovené Smluvními přepravními podmínkami PID (SPPP) ve výši 30 Kč, resp. 1 500 Kč. Dlužné jízdné s přirážkou bylo splatné v den přepravní kontroly. Žalovaná osoba však jízdné ani přirážku nezaplatila ani na základě dodatečné výzvy k zaplacení. 4. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah dle občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o.z.“). Na základě učiněných skutkových zjištění soud shledal, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o přepravě osob (§ 2550 a násl. o.z.), ze které cestujícímu (žalované osobě) vzniklo za stanovené jízdné právo, aby jej dopravce (žalobkyně) přepravil do místa určení. Podrobnější úpravu osobní přepravy stanoví zvláštní předpis (§ 2578 o.z.), kterými jsou § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, resp. § 18a odst. 2 a 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., a smluvní přepravní podmínky žalobkyně (SPPP). Z uvedených důvodů soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni požadované dlužné jízdné (30 Kč) a přirážku jízdného (1 500 Kč). Do prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k němu (§ 1968 o.z.) se osoba žalovaná dostala v den uvedený v žalobě (den po provedení přepravní kontroly), a od toho dne byla žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (dle § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení plně úspěšný, a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), neboť v případě návrhu žalobce jde o opakované předkládání návrhu na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Celkem soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a dále odměna a hotové výdaje zástupce žalobce z řad advokátů za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT) ve výši 3 x 200 Kč (§ 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. AT), a 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) AT), navýšené o částku 189 Kč představující náhradu 21 % DPH, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad odvést (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.). Žalovaný je povinen určené náklady řízení zaplatit advokátu, který zastupoval žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), a to ve lhůtě 3 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení (§ 160 o.s.ř.).