8 C 405/2022-102 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že osoba žalovaná s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem ([právnická osoba] – dále také jako poskytovatel úvěru) uzavřeli dne [datum] smlouvu o Půjčce na kliknutí, na jejímž základě jí poskytl předchůdce žalobkyně finanční částku ve výši 150 000 Kč. Žalovaná osoba se zavázala vrátit celkem částku v 96 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 770,50 Kč včetně úroku 15,9 %. Sjednané splátky osoba žalovaná řádně nehradila. Právní předchůdce žalobkyně proto ke dni [datum] úvěr zesplatnil. Smlouvou o postoupení pohledávky byla dlužná částka postoupena dne [datum] na [anonymizována dvě slova], a později dne [datum] na žalobkyni. Přestože to bylo žalované osobě oznámeno, ani poté nic neuhradila. Vedle jistiny dluhu (128 045,92 Kč) a poplatků (833 Kč) žádá žalobkyně uhradit úrok kapitalizovaný ve výši 13 163,72 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení (378,06 Kč) a dále úrok 15,9 % z jistiny a úrok z prodlení 10 % z jistiny, ode dne [datum] do zaplacení. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila v tom smyslu, že (právní předchůdce) řádně provedl ověření schopnosti osoby žalované splácet spotřebitelský úvěr, především vycházel z údajů poskytnutých bance klientem, a sdělené informace žadatele o úvěr v jeho žádosti porovnal na základě historických dat ČSÚ, přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. 2. Žalovaná osoba se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Soud nařídil soudní jednání na den [datum], na které se nedostavila žalobkyně s tím, že se omlouvá, aniž by žádala o odročení jednání, ani žalovaný, který se bez omluvy nedostavil, ač měl doručení předvolání řádně vykázáno, neomluvil se ani nepožádal o odročení jednání, proto soud jednal bez přítomnosti žalobkyně a žalovaného. Na základě provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o Půjčce na kliknutí ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný sepsali smlouvu o úvěru, jejímž obsahem je závazek poskytovatele poskytnout žalovanému částku ve výši 150 000 Kč s tím, že účelem je splacení předchozího úvěru u poskytovatele ze dne [datum] (rozdíl je poskytnut bez účelu), a závazek žalovaného splatit úvěr 96 měsíčními anuitními splátkami ve výši 2 770,50 Kč vč. úroku 15,9 % ročně a dále pojištění ve výši 119 Kč měsíčně, a to inkasem z běžného účtu žalovaného vždy ke každému 15. dni v měsíci, počínaje [datum], s tím, že pokud bude uhrazena splátka do 20. dni v měsíci nenastává prodlení. Dále bylo ve smlouvě sjednáno, že mimo jiné v případě jakéhokoli prodlení s platební povinností je poskytovatel úvěru oprávněn prohlásit nesplacené částky úvěru vč. úroků za splatné, resp. odstoupit od smlouvy ke dni oznámení. 5. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta (nedatováno), a listiny označené„ [anonymizováno]“ ze dne [datum] vyplývá, že poskytovatel úvěru postupoval dle rozhodovací strategie, která se má především opírat o Obecný pokyn [číslo] Evropského orgánu pro bankovnictví (Obecné pokyny Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum]. Obecně uvedl, že vyšel z údajů uvedených klientem, který by měl být [částka], aniž by uvedl jaký je to příjem, nebo jakým způsobem ho žalovaný sdělil, ani neoznačil žádnou listinu, ze které by takové sdělení mělo vyplývat. Dále obecně uvedl, že sdělený příjem„ nezávisle zhodnotil a ověřil“, aniž by uvedl jakýkoli konkrétní postup takového zhodnocení, resp. ověření, toliko uvedl body schvalovacího postupu, které obsahují mimo jiné kontrolu interních a externích registrů vč. BRKI, NRKI, [příjmení], k čemuž předložil toliko printscreen počítačové databáze, ze které se podávají 2 zjištění: 1)„ subjekt nebyl nalezen v interním blacklistu“, 2)„ subjekt je v pořádku (nebyla nalezena negativní informace)“. 6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného z roku [rok] nebyla pro věc zjištěna žádná relevantní skutečnost. Z výpisu z běžného účtu žalovaného od [datum] do [datum] vyplývá, že jde o část od strany 31 do strany 36, ze které nevyplývá ani celkový zůstatek na počátku ani na konci předloženého období, ani shora tvrzené„ průměrné příjmy na běžném účtu ve výši [částka]“. Jelikož žalobkyně ani prostřednictvím shora uvedených důkazů nijak neuvedla, jaké příjmy měl žalovaný mít k dispozici, soud má za zjištěné, že od osoby [anonymizováno] [jméno] [příjmení] obdržel částky s poznámkou„ mzdy“ v rozhodném období za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], a za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. I v případě, že by soud přihlédl k blíže neurčeným částkám od osoby [anonymizováno] [jméno] [příjmení] označené jako„ záloha“, by v rozhodném období příjmy žalovaného odpovídali celkově měsíčně částkám za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], a za [anonymizováno] [rok] ve výši [částka]. Z uvedeného považuje soud za zjištěné, že nikoli za měsíc, ale za období 4 měsíců před poskytnutím úvěru žalovaný vykazuje příjmy celkem ve výši [částka], resp. [částka] (pokud by byly zohledněny i platby označené jako záloha, aniž by k tomu vedly jakákoli tvrzení žalobkyně, nebo poskytovatele úvěru), tzn. maximálně zjištění průměrný příjem žalovaného za rozhodné období je ve výši [částka]. Z toho především vyplývá, že ani obecné a nedoložené tvrzení žalobkyně o příjmech, ze kterých poskytovatel úvěru vycházel je zcela nepravdivé. Naopak dále vyplývá z předloženého výpisu, že žalovaný měl další úvěrové závazky, které splácel, a dle záznamu ze dne [datum] vč. závazků po splatnosti. Dále bylo z výpisu zjištěno, že měsíční splátka nájmu žalovaného byla opět vůči osobě [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve výši [částka]. 7. Dále z výpisu z běžného účtu žalovaného od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že ke dni [datum] byla převedena částka úvěru žalovanému ve výši 150 000 Kč, a současně splacena jednorázově částka ve výši 123 425,52 Kč na předchozí úvěr žalovaného. 8. Z výpisu spotřebitelského úvěru bylo zjištěno, že celkem bylo převedeno na splácení úvěru z běžného účtu žalovaného 38 412,78 Kč. 9. Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo mimo jiné zjištěno, že poskytovatel úvěru vyzval žalovaného k zaplacení (celé dlužné) částky ve výši 142 420,70 Kč, a to okamžitě, a tuto výzvu odeslal dne [datum]. 10. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] ze dne [datum], ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] ze dne [datum] vč. seznamu postoupených pohledávek a potvrzení úplaty, a dále ze smlouvy o postoupení pohledávek mezi [anonymizováno] a žalobkyní ze dne [datum] vč. seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a ze dne [datum] vč. podacího archu bylo zjištěno, že pohledávka poskytovatele úvěru byla postoupena na žalobkyni a postoupení oznámeno žalovanému. 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaného k úhradě vyzval rovněž zástupce žalobkyně z řad advokátů. 12. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud závěr o následujícím skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru ze dne [datum], jejímž obsahem je závazek poskytovatele poskytnout žalovanému částku ve výši 150 000 Kč s tím, že účelem je splacení předchozího úvěru u poskytovatele ze dne [datum] (rozdíl je poskytnut bez účelu), a závazek žalovaného splatit úvěr 96 měsíčními anuitními splátkami ve výši 2 770,50 Kč vč. úroku 15,9 % ročně a dále pojištění ve výši 119 Kč měsíčně, a to inkasem z běžného účtu žalovaného vždy ke každému 15. dni v měsíci, počínaje [datum], s tím, že pokud bude uhrazena splátka do 20. dni v měsíci nenastává prodlení. Dále bylo ve smlouvě sjednáno, že mimo jiné v případě jakéhokoli prodlení s platební povinností je poskytovatel úvěru oprávněn prohlásit nesplacené částky úvěru vč. úroků za splatné, resp. odstoupit od smlouvy ke dni oznámení. Právní předchůdce žalobkyně následně vyplatil žalovanému částku ve výši 150 000 Kč, a ta následně zaplatila (dle tvrzení žalobkyně minimálně) částku 38 412,78 Kč. Následně došlo k postoupení žalobního nároku na žalobkyni. Před podpisem smlouvy o úvěru byla prověřena schopnost právní předchůdkyně žalovaných toliko tím, že poskytovatel úvěru lustroval interní databázi, a pravděpodobně externí databáze, kdy nezjistil jiný závazek žalovaného v prodlení (když v prodlení se k [datum] ocitl závazek k poskytovateli úvěru. Z tvrzení žalobkyně ani předložených důkazů nijak nevyplývá, že by měl žalovaný průměrný měsíční příjem ve výši přesahující [částka]. Naopak z předloženého výpisu z běžného účtu vyplývá, že žalovaný měl blíže neupřesněný zdroj příjmu, který lze označit jako mzda nepravidelný, s průměrnou výší maximálně [částka],