8 C 53/2022-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení dvou nároků. V prvé řadě se domáhala jistiny ve výši 24 175 Kč s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 1 851,03 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 5 442,85 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 13 274,34 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z částky 13 274,34 Kč ve výši 29 % p. a. od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce částku ve výši 15 000 Kč, kterou jí měla žalovaná splatit i se sjednaným příslušenstvím. Žalovaná však uhradila pouze 3 950 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni účinně postoupena, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Co se týče druhého nároku, domáhala se žalobkyně jistiny ve výši 9 427 Kč s příslušenstvím spočívajícím v kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši 848,32 Kč, v kapitalizovaném úroku ve výši 2 774,63 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 5 391,17 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z částky 5 391,17 Kč ve výši 29 % p. a. od [datum] do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce částku ve výši 10 000 Kč, kterou jí měla žalovaná splatit i se sjednaným příslušenstvím. Žalovaná však uhradila pouze 9 490 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni účinně postoupena, a jelikož dosud nedošlo k uhrazení dlužné částky, domáhá se jejího zaplacení žalobou. Co se týče zkoumání úvěryschopnosti žalované, právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z toho, že když žalovaná uvedla jako příjem částku 7 600 Kč jako mateřskou a 1 000 Kč jako další příjem, resp. později 8 100 Kč jako rodičovský příspěvek a další příjem 3 000 Kč, plus další čistý příjem domácnosti ve výši 17 000 Kč, je to naprosto dostatečně k pokrytí všech nákladů na živobytí a splácení poskytnuté zápůjčky. Bylo by nefér po poskytovatelích spotřebitelských úvěrů, zejména v rámci nižších částek, zkoumat majetkovou situaci vydlužitele nad rámec jeho prohlášení, případně nad rámec ověření jeho hlavního příjmu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní. 3. K prvnímu nároku vzal soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] podepsala listinu označenou jako„ smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti“ [číslo] v níž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout jí zápůjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že za tuto zápůjčku splatí celkovou částku ve výši 28 125 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 469 Kč. [příjmení] navíc ve výši 13 125 Kč sestává z úroku ve výši 2 683 Kč, částky za zpracování a doručení ve výši 6 020 Kč, jakož i vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 422 Kč. Z listiny„ tabulka umoření“ plyne, že žalovaná uhradila toliko 3 950 Kč s poslední platbou dne [datum]. V listině označené„ zákaznická karta“ žalovaná uvedla, že je svobodná, vyživuje jedno dítě, žije s rodiči, má základní vzdělání a je na rodičovské dovolené. Jako své výdaje uvedla částku 2 000 Kč a interní splátky ve výši 2 664 Kč, tedy měsíční náklady ve výši 4 664 Kč, jako čistý příjem uvedla částku 7 600 Kč, kterou dostává jako rodičovský příspěvek. Jako další čisté příjmy domácnosti uvedla částku 17 000 Kč a částku 1 000 Kč jako svůj další příjem. Celkový čistý příjem tak je uveden ve výši 25 600 Kč. Je zaškrtnuto, že tyto údaje byly ověřeny z výměry důchodu nebo podpory, resp. z„ výměru MD“. 4. K druhému nároku vzal soud za prokázané, že žalovaná dne [datum] podepsala listinu označenou jako„ smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti“ [číslo] v níž se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout jí zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že za tuto zápůjčku splatí celkovou částku ve výši 18 917 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 316 Kč. [příjmení] navíc ve výši 8 917 Kč sestává z úroku ve výši 1 789 Kč, částky za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč, jakož i poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 4 208 Kč. Z listiny„ tabulka umoření“ plyne, že žalovaná uhradila toliko 9 490 Kč s poslední platbou dne [datum]. V listině označené„ zákaznická karta“ žalovaná uvedla, že je svobodná, vyživuje jedno dítě, žije s v nájemním bytě, má základní vzdělání a je na rodičovské dovolené. Jako své výdaje uvedla částku [částka] a interní splátky ve výši [částka], tedy měsíční náklady ve výši [částka], jako čistý příjem uvedla částku [částka], kterou dostává jako rodičovský příspěvek. Jako další čisté příjmy domácnosti neuvedla ničeho a částku [částka] jako svůj další příjem. Celkový čistý příjem tak je uveden ve výši [částka]. Je zaškrtnuto, že tyto údaje byly ověřeny z výměry důchodu nebo podpory a ze tří výpisů z bankovního účtu. 5. Předžalobní výzvou ze dne [datum], odeslanou téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky s tím, že jinak bude podána žaloba. 6. K aktivní legitimaci žalobkyně vzal soud z listiny„ smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne [datum] za prokázané, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] projevila vůli postoupit na žalobkyni soubor pohledávek specifikovaných v příloze, mimo jiné pohledávky za žalovanou, a žalobkyně toto akceptovala. Z listiny„ oznámení o postoupení pohledávky“ a dokladu o jejím odeslání vzal soud za prokázané, že byla žalovaná s tímto seznámena, přičemž toto oznámení jí bylo odesláno [datum]. Zároveň jí byla poskytnuta 10denní lhůta k uhrazení dlužné částky od data doručení tohoto oznámení, tedy do [datum]. <i>7. Dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>8. Dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.</i> <i>9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>11. Dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Dle ust. § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>13. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>14. Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> <i>15. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>16. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnic