8 C 65/2022-32 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. a v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 2. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku ve výši 12 857 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále také jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 20 000 Kč, který žalovaný řádně nesplácel. Dlužnou částku z jistiny a úroků a poplatků a smluvních pokut již žalobce uplatnil v řízení pod sp.zn. EPR [číslo]. V předchozím řízení byla uplatněna a přiznána pohledávka z jistiny a příslušenství, přičemž smluvní pokuta z celkové částky byla přiznána do výše 3 833 Kč (v bodě I. písm. d) výroku ve výši 2 994 Kč a v bodě I. písm. e) výroku ve výši 839 Kč). V tomto řízení uplatnila žalobkyně dále shora uvedenou částku jako kapitalizovanou částku smluvní pokuty 0,1 % denně z částky 16 153 Kč za období od [datum] do [datum]. 2. Následně tedy žalobkyně vzala svůj nárok částečně zpět do výše 3 833 Kč (jako součet smluvních pokut přiznaných v předchozím řízení). Soud proto řízení částečně zastavil usnesením ze dne 5.5.2022, č.j. 8 C 65/2022-21. Nadále však žalobkyně trvá na žalobě v rozsahu 9 024 Kč když uvedla, že nejde o kumulaci smluvních pokut v rozporu se zákonem dle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, když toliko částečně přesahuje zákonné omezení (tedy částku 10 000 Kč). 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Soud nařídil jednání k projednání věci na den [datum], ze kterého se žalobkyně omluvila s tím, že nežádá odročení jednání, a žalovaný se bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání, ačkoli mu bylo předvolání řádně doručeno, soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Obsahem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu spolu s úroky v souhrnné částce 35 460 Kč ve 36 měsíčních splátkách po 985 Kč splatných od [datum]. Žalovaný smluvní povinnosti řádně neplnil. Dlužná jistina po zesplatnění úvěru činila celkovou výši 16 153 Kč. Dále bylo mimo jiné sjednáno, že pokud žalovaný nesplatí dohodnutou měsíční splátku řádně a včas, zaplatí smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé prodlení jednotlivé sjednané povinnosti a v případě zesplatnění celý úvěr byla rovněž utvrzena smluvní pokutou ve výši 0,1% denně z dlužné splátky, respektive zůstatku úvěru. Pohledávky z toho závazkového vztahu žalobkyně již uplatnila v předchozím řízení u zdejšího soudu pod sp.zn. EPR [číslo], ve kterém uplatnila jistinu s příslušenstvím, a dále mimo jiné smluvní pokuty ve výši 839 Kč (smluvní pokuta za prodlení po zesplatnění zůstatku nesplaceného úvěru ve výši 0,1 % denně z částky 16 153 Kč za období od [datum] do [datum] dle čl. IV /2./b) smlouvy) a 2 994 Kč (smluvní pokuta za prodlení každé povinnosti 6 x 499 Kč dle čl. IV. /2./c) smlouvy); celkem 3 833 Kč. K zaplacení smluvní pokuty za další období 0,1 % denně z částky 16 153 Kč za období od [datum] do [datum] (v kapitalizované výši 12 587,79 Kč dle odpovídajícího výpočtu smluvní pokuty za 796 dnů prodlení) žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně před poskytnutím spotřebitelského úvěru řádně ověřila schopnost žalovaného splácet, když zjišťovala příjmy žalovaného, které ověřila výplatními páskami. 6. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah z platně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.). Žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Uplatněný nárok vyplývá z nesplacené smlouvy o úvěru, resp. ze smluvní pokuty za prodlení 0,1 % denně z dlužné částky po zesplatnění řádně nespláceného úvěru ve smyslu § 2048 o.z. 7. Podle § 122 odst. 1 ZSÚ platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 8. Podle § 122 odst. 2 ZSÚ platí, že uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 9. Podle § 122 odst. 3 ZSÚ platí, že souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Smluvní pokuta za prodlení po zesplatnění spotřebitelského úvěru byla řádně sjednána ve smlouvě, a řádně vypočtena za uplatněné období. Soudu není zřejmé, z jakého důvodu vzala žalobkyně částečně žalobní nárok zpět ve výši smluvních pokut uplatněných v předchozím řízení, které v tomto řízení uplatněny nebyly, nicméně bez ohledu na ostatní skutečnosti platí omezení dané ust. § 122 odst. 3 ZSÚ. Poskytnutá výše spotřebitelského úvěru byla ve výši 20 000 Kč, souhrn všech uplatněných smluvních pokut proto nemůže překročit 10 000 Kč. Žalobkyně uplatnila již v předchozím řízení částku smluvních pokut v celkové výši 3 833 Kč. Maximální částka smluvních pokut z předmětného spotřebitelského úvěru v tomto řízení proto mohla být maximálně ve výši 6 167 Kč. Soud proto vyhověl žalobě právě do této výše a s přihlédnutím k předešlému částečnému zastavení řízení ve zbylé výši zamítl (dle § 2048 o.z. a § 122 odst. 3 ZSÚ). 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř. Částečné zastavení řízení zavinila z procesního hlediska žalobkyně. Celkově tak byla žalobkyně úspěšná v méně než 50 % žalobního nároku, nicméně žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal.