13 C 283/2023-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně zahájila řízení o peněžité pohledávce návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Skutkové okolnosti vylíčila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaná na základě smlouvy čerpala peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná nedodržela podmínky smlouvy, neboť poskytnuté peněžní prostředky ve lhůtě splatnosti, která nastala dne [datum] zcela neuhradila. Spolu s jistinou půjčky se zavázala uhradit i souhrnný poplatek ve výši 26 448 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Celkovou částku se žalovaná zavázala splatit věřiteli ve výši 64 448 Kč v 53. pravidelných týdenních splátkách, které měly být splaceny v hotovosti k rukám pověřené osoby původním věřitelem. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli částku 21 321,95 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á. r. l. dne [datum] a smlouvou ze dne [datum] mezi přechodným věřitelem a žalobkyní. Dlužnou částku uplatnila žalobkyně v tomto řízení, která sestává z nedoplatku jistiny ve výši 38 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 5 126,05 Kč. Dále uplatnila zákonné úroky z prodlení. 2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o. s. ř., zák. č. 99/63 Sb. v účinném znění. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas v podaném návrhu. Žalovaná byla k tomuto postupu vyzvána usnesením ze dne 21. 9. 2023, č. j. 13 C 283/2023 – 19. Žalovaná byla nekontaktní. 3. Důkazy žalobkyní předložené a zhodnocené podle § 132 o. s. ř. vedly soud k závěru, že nárok žalobkyně je podpořen hmotným právem pouze částečně a také částečně může být přiznán. Žalobkyni je možno přisvědčit, že žalovaná vstoupila do smluvního vztahu se společností [právnická osoba] písemnou smlouvou o půjčce [číslo] dne [datum]. Žalovaná smlouvu opatřila svým podpisem. Podpisem na písemné smlouvě žalovaná stvrdila převzetí částky 38 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy na sebe převzala práva a povinnosti ze smlouvy vyplývající, zejména poskytnutou půjčku ve výši 38 000 Kč věřiteli splatit včetně souhrnného poplatku ve výši 26 448 Kč v hotovosti v 53. týdenních splátkách po 1 216 Kč. 4. Žalobkyni je možno dále přisvědčit, že uzavřením smlouvy o půjčce došlo mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně k uzavření smluvního vztahu v režimu § 657 a následující obč. zák., zák. č. 40/64 Sb. Právní poměry účastníků soud posuzoval podle právního vztahu ke dni uzavření smlouvy, tedy ke dni [datum]. Právní vztah byl založen před [datum], kdy nabyl účinnosti nový obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. Soud použil § 3028 odst. 2 nového obč. zák. 5. Podle § 657 obč. zák., zák. č. 40/64 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po lhůtě dohodnuté věci stejného druhu. 6. Smlouva o půjčce je reálným kontraktem. Žalobkyně prokázala, že původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč. Žalovaná peněžní prostředky převzala. Potud je možno považovat za prokázané, že smluvní vztah ze smlouvy o půjčce byl platně uzavřen. Žalovaná převzala peněžní prostředky dne [datum] v den uzavření smlouvy a převzetí stvrdila svým podpisem na smlouvě. 7. Žalobkyni soud považoval za účastníka aktivně legitimovaného, neboť prokázala, že pohledávku za žalovanou, která vyplývá ze smlouvy o půjčce, nabyla postoupením smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřel původní věřitel, tedy společnost [právnická osoba] s věřitelem přechodným [právnická osoba] S.á.r.l. s účinností od [datum]. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Přechodný věřitel nabyl pohledávku za žalovanou ve výši 38 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 5 126,05 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi přechodným věřitelem a žalobkyní s účinností ke dni [datum]. Žalovaná byla vyrozuměna o změně v osobě věřitele přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně doložila smlouvu o postoupení pohledávek včetně přílohy obsahující seznam postupovaných pohledávek. Žalobkyně nabyla pohledávku ve výši 38 000 Kč na jistině, nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 5 126,05 Kč. Žalovaná ode dne postoupení žalobkyni ničeho neuhradila. 8. Nárok žalobkyně z hlediska hmotného práva soud posuzoval v dále uvedených intencích. Písemně uzavřená smlouva mezi původním věřitelem a žalovanou obsahuje ujednání o tom, že věřitel poskytuje žalované peněžní prostředky, tedy půjčku ve výši 38 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 26 448 Kč. Soud posuzoval platnost smlouvy v části, která se týká souhrnného poplatku ve smlouvě označeného. 9. Ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., zák. č. 40/64 Sb. umožňuje při půjčce peněžité dohodnout úroky. 10. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. V posuzované věci soud vyšel ze situace, kdy půjčka byla poskytnuta ve výši 38 000 Kč. Souhrnný poplatek je nepochybně úrokem z poskytnuté půjčky a sjednán ve výši 26 448 Kč. Půjčka ve výši 38 000 Kč poskytnutá za úrok z půjčky ve výši 26 448 Kč představuje úrok ve výši 69,6 % ročně. Výše takto sjednaného úroku z půjčky dle názoru soudu je nepřiměřeně vysoká. Ve svém důsledku takovou výši sjednaného úroku soud považuje za nemravnou. V této části soud vnímá ujednání jako neplatné podle § 39 obč. zák., zák. č. 40/64 Sb. 12. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 13. Sjednání úroků z půjčky převyšující 64 % ročně, resp. úrok vyšší než 64 % ročně byl již judikatorně posouzen jako úrok nepřiměřeně vysoký. Úrok nemravný. Judikaturou byly uvedené skutečnosti posuzovány i v rovině trestněprávní. Např. ve věci rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 5 Tdo 248/2003 bylo dovozeno, že úrok ve výši 66 % ročně je považován při půjčené částce za úrok lichvářský. 14. V posuzované věci soud dovodil, že pokud z hlediska trestněprávní odpovědnosti je považován úrok z půjčky peněžité ve výši 66 % ročně jako lichvářský, pak nepochybně z hlediska občanskoprávní odpovědnosti je považován úrok v dané věci sjednaný ve výši 69,6 % ročně za nepřiměřeně vysoký a nemravný. Ve svém důsledku takové ujednání ve smlouvě soud vnímá jako absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. Z neplatného právního ujednání není možno věřiteli právo přiznat. 15. Smlouvu o půjčce uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou v části souhrnného poplatku, resp. úroku z půjčky, soud posoudil jako absolutně neplatnou. V této části není možno žalobkyni nárok přiznat. 16. Soud vyšel ze situace, že žalovaná čerpala půjčku ve výši 38 000 Kč a věřiteli uhradila částku 21 321,95 Kč. Věřiteli, resp. právnímu nástupci původního věřitele, tedy žalobkyni v tomto řízení soud mohl přiznat pohledávku ve výši 16 678,05 Kč. V této části je nárok podpořen hmotným právem a žalobkyně je nositelkou aktivní věcné legitimace, která vyplývá z hmotného práva. 17. Zákonné úroky z prodlení z přisouzené částky byly žalobkyni přiznány v režimu § 1968 ve spojení s § 1970 obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb., když prodlení soud dovodil ode dne [datum] v sazbě stanovené § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Před uvedeným datem prodlení žalované dle názoru soudu nenastalo, kdy žalobkyni označený souhrnný poplatek ve skutkovém vylíčení vyčíslený na 5 126,05 Kč a v žalobním petitu označený jako kapitalizovaný úrok nebyl soudem posouzen z hlediska hmotného práva jako platný s ohledem na shora popsané právní posouzení smlouvy o půjčce v části souhrnného poplatku, resp. úroků z půjčky. Prodlení žalovaného soud proto dovodil od [datum]. V souladu se zákonnou úpravou přiznal zákonné úroky z prodlení v sazbě ve výroku uvedeném. 18. Výrokem v odst. II. soud rozhodl o zamítnutí návrhu žalobkyně, neboť v této části soud nemohl vyhovět. Nárok není podpořen hmotným právem. Zamítavá část představuje rozdíl mezi částkou žalovanou a částkou přisouzenou včetně zákonných úroků z prodlení, jak ve výroku uvedeno. V této části soud uzavřel, že nárok není podpořen hmotným právem a nemohl být proto přiznán. 19. Postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení. Zohlednil částečný úspěch žalobkyně, který dosáhl přibližně 58 %. Neúspěšná byla žalobkyně v rozsahu 42 %. Odečtením neúspěchu a úspěchu bylo žalobkyni přiznáno 16 % z účelně vynaložených nákladů řízení. Účelné náklady představují celkovou výši 3 904 Kč (soudní poplatek ve výši 1 726 Kč, náklady právního zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/96 Sb. v rozsahu tří úkonů po 500 Kč představující přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzvu, tři paušální náhrady po 100 Kč DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 % z odměny a náhrad, tedy 375 Kč ze základu 1 800 Kč). 16 % z částky 3 904 Kč přestavuje 62