14 C 239/2021-327 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, , ve znění následného upřesnění, se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem přípojky vysokého napětí, která je tvořena sloupovou trafostanicí a dvěma sloupy s elektrickým vedením, kdy sloup s trafostanicí je umístěn na pozemku parc. č. , parcelní číslo, a druhý sloup je umístěn na pozemku parc. č. , parcelní číslo, , přičemž tato přípojka (elektrické vedení) končí napojením na distribuční síť žalované na sloupu na pozemku parc. č. , parcelní číslo, , vše v k.ú. , adresa, , obec , adresa, . Pozemek parc. č. , parcelní číslo, je ve vlastnictví žalobkyně, pozemek parc. č. , parcelní číslo, je ve vlastnictví , jméno FO, . Trafostanice není evidovaná v katastru nemovitostí. Žalobu odůvodnila tím, že trafostanice byla vybudována žalobkyní jako součást výstavby areálu , právnická osoba, , adresa, . Trafostanici se sloupy a elektrickým vedením pro žalobkyni na základě smlouvy o dílo zhotovila a následně dne , datum, předala společnost , právnická osoba, Žalobkyně vede soudní spor se společností , právnická osoba, ., u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , ve kterém žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení za užívání jejího majetku. V daném sporu na základě námitek , právnická osoba, ., proti vlastnictví trafostanice, soud učinil dotaz na žalovanou a žalovaná sdělila, že je vlastníkem transformační stanice na základě zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne , datum, . Žalovaná předmětnou trafostanici eviduje pod číslem , hodnota, jako svůj majetek. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uvedení nepravdivého stanoviska na pravou míru, eventuálně k doložení řádného vlastnického titulu k popisovanému majetku, a v takovém případě k doložení jejích práv k umístění trafostanice a stožárového vedení na uvedených pozemcích. Žalobkyně žalované ani jejímu právnímu předchůdci předmětnou trafostanici neprodala ani nedarovala, byla zhotovena jako dílo pro žalobkyni a na její náklady. Předmětná trafostanice byla předána žalované do užívání v návaznosti na smlouvu o odběru elektrické energie žalobkyní. Přes trafostanici je napojena fotovoltaická elektrárna, ze které je dodávána elektřina do sítě žalované. Žalobkyně nemá důvod o svém vlastnickém právu k trafostanici pochybovat. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná v uvedeném soudním řízení u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, sdělila, že je vlastníkem předmětné trafostanice, což brání žalobkyni ve výkonu jejích vlastnických práv, resp. uplatňování nároků vyplývajících z vlastnického práva k trafostanici. Žalovaná hovoří o vlastnickém právu k distribučnímu zařízení, to žalobkyně považuje za zpochybňování jejího vlastnického práva k celému předmětu řízení, proto se domáhá určení vlastnictví i ke dvěma sloupům s elektrickým vedením.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že považuje distribuční zařízení uvedené v žalobním návrhu za své vlastnictví. Žalovaná a předtím její předchůdce společnost , právnická osoba, ., (dále jen „, právnická osoba, je provozovatelem a výlučným vlastníkem distribuční soustavy provozované ve veřejném zájmu. Osoba, která má zájem o připojení k distribuční soustavě, může požádat provozovatele distribuční soustavy o připojení. Dne , datum, podal jednatel žalobkyně, pan , jméno FO, , žádost , právnická osoba, o zřízení nového odběrného místa, na základě toho , právnická osoba, vydala souhlasné stanovisko ke zřízení nového odběrného místa , odběrné místo, pro podnikatelský odběr. Požadovaný odběr byl vázán na úpravu rozvodného zařízení. Dle právních předpisů platných v té době bylo požadováno zaplacení příspěvku na oprávněně vynaložené náklady na připojení. Ze zaplacení těchto nákladů však v žádném případě nelze dovozovat vlastnické právo k nově vybudovanému distribučnímu zařízení. Žalobkyně se uhrazením podílu na nákladech nestala vlastníkem ani spoluvlastníkem části zařízení distribuční soustavy. V daném případě se jednalo o vybudování rozvodného zařízení, které se skládalo z trafostanice a přípojky vysokého napětí (dále jen „VN“), která je tvořena dvěma podpěrnými body/sloupy. Uvedené rozvodné zařízení bylo vybudováno za účelem připojení více odběratelů a k provozování takového zařízení je oprávněna pouze osoba, která je držitelem licence na distribuci elektřiny. Mezi žalobkyní a , právnická osoba, došlo k uzavření budoucí smlouvy o úhradě příspěvku, jejímž předmětem byl budoucí závazek , právnická osoba, uzavřít smlouvu o převodu majetku na energetické dílo za úplatu, kdy žadatel zajistí výstavbu přípojky VN a trafostanice podle schválené projektové dokumentace (smlouvu se však nepodařilo dohledat). Důvodem pro tento postup bylo časové hledisko, kdy žadatel o připojení nového odběrného místa nechtěl čekat, až přípojku vybuduje provozovatel distribuční soustavy, proto měl zajistit výstavbu přípojky sám a následně předat dílo za úplatu do vlastnictví provozovatele distribuční soustavy. V systému žalované byl dohledán záznam o pořízení majetku , právnická osoba, , který , právnická osoba, pořídila nákupem za , částka, na základě faktury vystavené žalobkyní (bankovní výpisy ani faktury však žalovaná s ohledem na archivační lhůty nemá k dispozici). K předání dokončeného díla došlo na základě zápisu o odevzdání a převzetí dokončené stavby ze dne , datum, . Předmětné distribuční zařízení se tak stalo součástí distribuční soustavy ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy. Žalovaná běžně neužívá k distribuci elektrické energie cizí distribuční stanice, ve specifických případech postupuje žalobkyně formou nájemního vztahu, nikoliv předáním do užívání s tím, že vlastníkem bude třetí osoba. Smlouva o odběru elektřiny se uzavírala pouze za účelem připojení nového odběrného místa, nikoliv za účelem předání zařízení do užívání, jak tvrdí žalobkyně. Pokud by trafostanice byla ve vlastnictví žalobkyně, měla by mít podepsanou smlouvu o odběru elektrické energie na hladině VN, ale v současnosti je žalobkyně připojena na hladině nízkého napětí (dále jen „NN“). Žalovaná jako distributor elektřiny připojila k trafostanici další odběratele (nejdříve uváděla 5 dalších odběratelů, následně jen 3), jejich připojení je provedeno kabely NN. I připojení fotovoltaické elektrárny svědčí o vlastnictví žalované, neboť pokud by trafostanice nebyla ve vlastnictví žalované, nemohlo by dojít k připojení fotovoltaické elektrárny tam, kde je nyní připojena (přes cizí zařízení). O vědomosti žalobkyně o vlastnictví transformační stanice žalovanou svědčí také skutečnost, že společnost , právnická osoba, , kdy žadatelem o připojení byl jednatel žalobkyně, žádala o připojení prostřednictvím transformační stanice žalované, uhradila podíl na připojení a potvrdila, že hranice vlastnictví jsou pojistkové spodky rozvaděče NN. Žalovaná za svůj majetek považuje vedení po trafostanici a dále vedení do rozvaděče NN až po svorky v rozvaděči. Žalovaná také uvedla, že ona i její právní předchůdci užívali distribuční zařízení v dobré víře a ve veřejném zájmu za účelem rozvodu elektřiny. Od počátku byli v dobré víře, že jsou oprávněnými vlastníky, předmětné distribuční zařízení užívají po dobu 18 let. Fakticky jej provozují, provádějí pravidelné kontroly, příp. odstraňují zjištěné závady. Od uvedení distribučního zařízení do provozu v roce , rok, neměli žádný důvod pochybovat o oprávněnosti svého vlastnictví, proto by došlo k vydržení vlastnického práva. Vlastnictví trafostanice a přípojky VN přešlo z , právnická osoba, na základě smlouvy o vkladu části podniku „distribuce“ ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která zanikla fúzí splynutím se vznikem nástupnické společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, (tj. žalované). Dle přílohy č. , hodnota, smlouvy o vkladu části podniku náleželo k části podniku „, podezřelý výraz, “ i předmětné zařízení distribuční soustavy označené jako , právnická osoba, , toto je vedeno i v inventurních soupisech majetku. Připustila, že nemá žádnou smlouvu k umístění zařízení na cizím pozemku. Mají mnoho trafostanic, kde otázka užívání není dořešena, je to vše z minulosti po předchozích distributorech.3. K tomu se žalobkyně vyjádřila tak, že nezpochybňuje, že žalovaná prováděla revize zařízení, ovšem užívání tohoto zařízení nebylo mezi účastníky nijak smluvně upraveno. Žalobkyně dávala souhlas s připojením dalších odběratelů, stejně jako žalovaná, proto žalované bylo velmi dobře známo, jak je to s vlastnictvím, a nemohla tedy být v dobré víře. Ke sporu došlo až v souvislosti se sporem u Obvodního soudu pro , adresa, , když žalobkyně měla doklady o svém vlastnictví a do té doby nikdo její vlastnictví nezpochybňoval. Žalobkyně přípojku užívá k přívodu elektrické energie do svého areálu a současně k přenosu jí vyrobené elektrické energie z fotovoltaické elektrárny. Přípojku žalobkyně neudržovala, protože to její stav nevyžadoval, revize vždy zajišťovala žalovaná jako provozovatel zařízení. Žalobkyně se