14 C 390/2022-29 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 855,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 15 457,14 Kč s datem splatnosti [datum], tuto fakturu žalovaný neuhradil ani zčásti. Za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 15 191,99 Kč s datem splatnosti [datum], na tuto fakturu žalovaný uhradil pouze 693,79 Kč a dluží tedy 14 498,20 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, zaslala mu žalobkyně písemné upomínky s výzvou k úhradě dne [datum], [datum] a [datum], za každou upomínku vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 240 Kč dle všeobecných obchodních podmínek. Tyto poplatky žalovaný neuhradil. Dále žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] dodávala žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Za dodávku plynu za období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 740,34 Kč s datem splatnosti [datum], tuto fakturu žalovaný neuhradil ani zčásti. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr plynu, zaslala mu žalobkyně písemné upomínky s výzvou k úhradě dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], za každou upomínku vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 240 Kč dle všeobecných obchodních podmínek. Tyto poplatky žalovaný neuhradil. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou částku celkem 32 855,68 Kč spolu s úrokem z prodlení z dlužných faktur. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti, a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. V rámci omluvy z jednání žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro uznání s odůvodněním, že žalovaný na dlužné pohledávky částečně plnil, což lze považovat za uznání dluhu ve smyslu § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. K tomu soud uvádí, že rozsudek pro uznání lze dle § 153a odst. 1 o.s.ř. vydat jen tehdy, uzná-li žalovaný nárok v průběhu řízení. Žalovaný tedy musí nárok uznat výslovným procesním úkonem učiněným během řízení vůči soudu (§ 41a odst. 1 o.s.ř.). Případné předchozí hmotněprávní uznání dluhu způsoby dle § 2053 a násl. občanského zákoníku není důvodem pro vydání rozsudku pro uznání. Nehledě na to, že žalobkyně ani nedoložila, že žalovaný na dluh částečně plnil, jak tvrdila. Podmínky pro vydání rozsudku pro uznání tedy v této věci nebyly naplněny. 5. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal za dodávku elektřiny hradit cenu stanovenou platným ceníkem žalobkyně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Žalovaný byl dle obchodních podmínek povinen hradit zálohy, přičemž ve smlouvě byla sjednána počáteční výše záloh 2 000 Kč měsíčně. Ve všeobecných obchodních podmínkách bylo dále sjednáno, že za upomínku k úhradě jakékoliv splatné platby je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatek ve výši 240 Kč. Smlouva byla ukončena dohodou k [datum]. Dodávku elektřiny do tohoto odběrného místa za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou na částku 15 457,14 Kč, faktura byla splatná dne [datum]. [příjmení] elektřiny do tohoto odběrného místa za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému konečnou fakturou na částku 15 191,99 Kč, faktura byla splatná dne [datum]. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] žalobkyně zaslala žalovanému upomínky, ve kterých ho upomínala k zaplacení dlužné faktury a záloh. V každé upomínce vyúčtovala žalovanému poplatek za náklady spojené s vymáháním ve výši 240 Kč. 6. Dále účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal za dodávku plynu hradit cenu stanovenou platným ceníkem žalobkyně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu. Žalovaný byl dle obchodních podmínek povinen hradit zálohy, přičemž ve smlouvě byla sjednána počáteční výše záloh 3 000 Kč měsíčně. Ve všeobecných obchodních podmínkách bylo dále sjednáno, že za upomínku k úhradě jakékoliv splatné platby je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatek ve výši 240 Kč. Dne [datum] žalovaný požádal o ukončení smlouvy. Dodávku plynu do tohoto odběrného místa za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému konečnou fakturou na částku 740,34 Kč, faktura byla splatná dne [datum]. Ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] žalobkyně zaslala žalovanému upomínky, ve kterých ho upomínala k zaplacení dlužných záloh. V každé upomínce vyúčtovala žalovanému poplatek za náklady spojené s vymáháním ve výši 240 Kč. 7. Dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku, která byla žalovanému doručena dne [datum]. 8. Výše uvedené skutečnosti má soud za prokázané z uvedených smluv, všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny a plynu, žádosti o ukončení smlouvy o dodávce elektřiny, žádosti o ukončení smlouvy o dodávce plynu, uvedených faktur, upomínek, ceníků elektřiny účinných od [datum] a od [datum], ceníku plynu účinného od 1. 10. 2020, předžalobní výzvy, poštovního podacího archu a informací k zásilkám, když o pravosti a správnosti těchto důkazů soud neměl důvod pochybovat. 9. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, a smlouva o sdružených službách dodávky plynu dle § 72 odst. 2 energetického zákona, na základě kterých vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektřinu a plyn a žalovanému jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky stanovenou cenu. Předloženými fakturami bylo prokázáno, v jaké výši žalovaný elektřinu a plyn čerpal a jaké částky mu byly vyúčtovány. Žalovaný však své povinnosti ze smluv porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaný se dostal do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení ceny za dodávky elektřiny a plynu ve výši celkem 30 695,68 Kč (dle uvedených faktur s přihlédnutím k tvrzené částečné platbě) s úrokem z prodlení tedy soud shledal důvodným. 10. Pokud jde o požadované poplatky za upomínky, tak ve všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny i ve všeobecný obchodních podmínkách dodávky plynu bylo sjednáno, že žalobkyně může po žalovaném požadovat zaplacení poplatku ve výši 240 Kč za každou upomínku k úhradě dlužných plateb. Žalovaný smlouvy porušoval tím, že neplatil sjednané zálohy a faktury, proto mu žalobkyně zaslala upomínky, za které požaduje zaplatit poplatek. Tyto poplatky soud po právní stránce hodnotí jako smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku Tyto poplatky totiž nejsou cenou za jakoukoliv službu poskytovanou žalovanému, tyto zasílá žalobkyně dle vlastní volby z důvodu porušení povinností žalovaného, žalovaný ani nemá možnost jejich zasílání nijak ovlivnit (pokud je v prodlení s placením). Tyto poplatky tedy fakticky žalovaného sankcionují za porušení povinností dle smlouvy (nehraje roli, zda tyto poplatky mají částečně či zcela nahrazovat případné náklady, které se zasíláním upomínek vznikají žalobkyni – funkcí smluvní pokuty je totiž mj. nahradit škodu vzniklou porušením povinnosti – § 2050 občanského zákoníku). To samo o sobě nemá na platnost ujednání o těchto poplatcích vliv, když účastníci si samozřejmě mohli smluvní pokutu sjednat. V této věci se však jednalo o spotřebitelskou smlouvu a smluvní pokuta nebyla sjednána v samotné smlouvě, ale pouze v obchodních podmínkách. Jak vyslovil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách Ústavní soud označil za nepoctivé. Sjednání tohoto poplatku (smluvní pokuty) proto soud dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku v návaznosti na § 588 občanského zákoníku posoudil jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť nepoctivé jednání je rozhodně v