29 C 182/2023-74 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 13 149,05 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet] a žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet, kontokorent) ve výši 10 000 Kč. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že přečerpala prostředky do nepovoleného debetu a ničeho nehradila. Žalobkyně pro porušení smluvních povinností ukončila čerpání kontokorentu. Upomínkou ze dne [datum] bylo žalobkyní žalované zasláno oznámení o možném zesplatnění dlužné pohledávky a ukončení možnosti čerpání [anonymizováno]. Žalovaná ničeho neuhradila a žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila. Dne [datum] byla pohledávka převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Konečný debetní zůstatek na účtu žalovaného ke dni zesplatnění, tj. [datum], činil celkem částku ve výši 13 149,05 Kč (jistina kontokorentu) s příslušenstvím. Žalobkyně tedy požaduje částku ve výši 13 149,05 Kč (jistina kontokorentu), dále částku ve výši 1 127,95 Kč (kapitalizovaný úrok od [datum] do [datum]), dále částku 1 354,64 Kč (kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum]), dále žalobkyně požaduje úrok ve výši 15 % ročně z částky 13 149,05 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 13 149,05 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % a dále náhradu nákladů řízení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z listin založených ve spise (smlouvy, výpisů z účtu, oznámení o zesplatnění, upomínek, výzvy k úhradě, sazebníku, a dalších listinných důkazů založených ve spise) soud zjistil, že žalovaná uzavřela s žalobkyní úvěrovou smlouvu, jak je výše uvedeno, a dále to, že úvěr dle žalobkyní předložených výpisů z účtu také prostřednictvím kontokorentního úvěru čerpala, avšak v rozsahu uvedeném v žalobě neuhradila. Úrok činil 18,9 % ročně. Do prodlení se splácením úvěru se žalovaná dostala dne [datum], kdy nezajistila na svém účtu dostatek prostředků k pokrytí provedené finanční transakce. Ke dni [datum] byl úvěr žalobkyní zesplatněn. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] na tuto skutečnost žalovanou upozornila a vyzvala jí k úhradě dluhu. Žalobou uplatněná částka se pak skládá z jistiny po splatnosti ve výši 13 149,05 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 127,95 Kč za období od [datum] do [datum], dále s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 354,64 Kč od [datum] do [datum], dále s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 149,05 Kč od [datum] do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 149,05 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně, jak požadovala žalobkyně. Nárok žalobkyně byl tak shledán jako oprávněný a odpovídající připojeným listinným důkazům. Z podání žalobkyně ze dne [datum] plyne, že žalobkyně posoudila úvěru schopnost žalované. 4. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména ze smlouvy o poskytnutí úvěru, výpisů z účtu, výzvy k úhradě, ceníku poplatků, sazebníku poplatků, posouzení úvěruschopnosti a dalších důkazů založených ve spise. 5. V souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku posoudil soud tuto věc podle právních předpisů účinných do [datum], výše úroku z prodlení byla posouzena podle předpisů platných k prvému dni prodlení, tj. po zesplatnění dluhu. Při právním posouzení věci vycházel soud z následujících právních předpisů: 6. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, se touto částí zákona se řídí bez ohledu na povahu účastníků též závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru (§ 497). 7. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 499 obchodního zákoníku lze za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. 9. Podle § 502 odst. 1 věty první obchodního zákoníku je od doby poskytnutí peněžních prostředků dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 10. Podle § 503 odst. 1 obchodního zákoníku je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatny i úroky, které se jej týkají. Podle odst. 2 citovaného ustanovení mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky. 11. Podle. § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 12. Podle § 273 obchodního zákoníku lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 13. Podle § 365 obchodního zákoníku dlužník je v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. Dlužník však není v prodlení, pokud nemůže plnit svůj závazek v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen zaplatit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 15. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 16. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 149,05 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 18. Za další písemné podání žalobkyně ze dne [datum], obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (a hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. 19. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 20. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.