30 C 85/2023-47 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 13.800 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce ve výši 10.000 Kč. Součástí této smlouvy byly obchodní podmínky. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky, a to včetně poplatku za poskytnutí ve výši 3.800 Kč, vrátit/uhradit nejpozději do 5.5.2022. Žalovaný však poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Ta se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 13.800 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivním. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu, na jejímž základě mu byly téhož dne převodem na bankovní účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Žalovaný byl povinen převzaté peněžní prostředky vrátit nejpozději do 5.5.2022, jakož i současně zaplatit poplatek za poskytnutí ve výši 3.800 Kč. Žalovaný ovšem smluvně převzatou povinnost ve stanovené lhůtě, jakož ani později, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, nesplnil a peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil, jakož ani nezaplatil poplatek ve výši 3.800 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. 5. Lze konstatovat, že žalovaný nevrátil/nezaplatil peněžní prostředky v celkové výši 13.800 Kč. 6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), jež byla za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřena v písemné formě, na základě které byl zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) povinen přenechat vydržiteli (žalovanému) zastupitelnou věc (peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu a vedle toho zaplatil poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 3.800 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost splnila, avšak povinnost žalovaného splněna nebyla, když žalovaný právní předchůdkyni žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, jakož ani nezaplatil ujednaný poplatek. Žalovaný se proto ocitl v prodlení s vrácením poskytnutých peněžních prostředků dle § 1968 NOZ, a to od 6.5.2020, pročež od tohoto dne má žalobkyně právo požadovat po žalovaném úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 NOZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně byla aktivně legitimována k podání žaloby na základě smlouvy o postoupení pohledávek (§ 1879 a násl. NOZ). 7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. zcela vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.800 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. 9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.