33 C 264/2022-67 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 30 023 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků ve výši 64,62 % ročně splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 230 Kč. Žalovaný uhradil pouze 1. splátku dne [datum]. V důsledku prodlení žalovaného o délce 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru. V souladu se smlouvou se tak dosud nesplacené úroky staly součástí jistiny, když nová jistina činí částku ve výši 24 259,91 Kč. Žalobkyni v souladu se smlouvou dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 998 Kč (2x 499 Kč) za dlužné splátky, se kterými byl žalovaný v prodlení více jak 30 dní. Žalobkyni v souladu se smlouvou dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to v případě, že se žalovaný dostane do prodlení s úhradou nové jistiny, a to ode dne prodlení do jejího zaplacení. Žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] kapitalizovanou částkou ve výši 4 366,80 Kč. Žalobkyni v souladu se smlouvou vznikl rovněž nárok na úhradu smluvního úroku z úvěru ve výši 64,62 % ročně z částky 20 900,78 Kč od [datum] do [datum] ve výši 865,68 Kč a s úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 20 900,78 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 70 848 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil novou jistinu včetně přirostlých úroků a smluvní pokutu z dlužné splátky řádně a včas, vzniklo žalobkyni právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši z částky 25 657 Kč. Ohledně kontroly úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutým žalovaným. Výše příjmů dle předložených listin činila 21 002 Kč měsíčně. Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit výdaje žalovaného. Žalobkyně tak vycházela z částky životního minima ve výši 3 860 Kč a nákladů na bydlení uvedených žalovaným ve výši 2 603 Kč. Dále nahlížela do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a vycházela i z jiných zdrojů. Žalobkyně vycházela zejména z údajů získaných z databází NRKI, SOLUS a databáze společnosti [právnická osoba] a rovněž z výpisu z bankovního účtu žalovaného. Žalobkyně vycházela při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze svého matematického modelu. Výsledkem analýzy [jméno] [anonymizována dvě slova] byl výsledek skóre ve výši 496 bodů. Jednalo se tak o zákazníka v nejlepším segmentu klientů. Žalobkyně vycházela při uzavření smlouvy z premisy, že žalovaný má v úmyslu smlouvu plnit. Žalobkyně odkázala na nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze kterého plyne, že soudy mají vést poskytovatele úvěrů k přesvědčivému zkoumání toho, zda žadatel o úvěr nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Respektive, zda je reálné splacení dluhu, což v tomto případě bylo nadevší pochybnost prokázáno. Dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 4 Tdo 238/2019, kde Nejvyšší soud uzavřel, že posouzení splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žadatele, je třeba vždy posuzovat z toho hlediska, jaké údaje úvěrová spolčenost po žadateli požadovala, když tyto primárně tvoří základní podklad pro ověřování úvěruschopnosti konkrétního žadatele, když sdělením určitých údajů je vytvořen podklad pro následné prověřování. Je třeba vždy minimálně zvažovat, jaké informace je nutno požadovat a do jaké hloubky je nutné je prověřovat za situace, kdy obviněný žádal vždy o úvěry v malých částkách, neboť zvýšená opatrnost úvěrových společností by měla být zejména u poskytování úvěrů v řádech mnohem vyšších, především u desetitisícových, statisícových a milionových úvěrů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 3. Žalobkyně je evidována v evidenci ČNB jako subjekt oprávněný poskytovat spotřebitelské úvěry (úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne [datum]). 4. Žalovaný elektronicky podepsal dne [datum] listinu označenou„ návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“. Žalobkyně se smluvně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 230 Kč splatných vždy ke 12. dni v měsíci. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 59 040 Kč Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 64,62 % ročně. Za prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů náleží žalobkyni náhrada účelně vynaložených nákladů v částce 200 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o více než 30 dní, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Při prodlení žalovaného s úhradou splátky o více než 65 dní, dojde k zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den následující po zesplatnění úvěru. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny (oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], dodejka ze dne [datum], návrh na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum], dodatek [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru ze dne [datum], podpis na dálku na č. l. 25 spisu, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum] a předsmluvní formulář ke smlouvě o úvěru [číslo]). 5. Žalovaný měl při uzavření smlouvy pravidelný příjem cca [částka] čistého měsíčně (výpis transakcí z účtu na č. l. 12 spisu). 6. Žalovaný nebyl ke dni [datum] evidován v registru SOLUS (výpis záznamů z registru SOLUS ze dne [datum]). 7. Žalovaný poskytnutý úvěrový rámec ve výši 21 000 Kč zcela vyčerpal (karta klienta ze dne [datum] a doklad o vyplacení úvěru ze dne [datum]). 8. Žalovaný uhradil celkem částku 1 230 Kč (karta klienta ze dne [datum]). 9. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z čistého měsíčního příjmu ve výši 21 002 Kč, výdajů ve výši životního minima v částce 3 860 Kč a výdajů na bydlení uvedených žalovaným ve výši 2 603 Kč (hodnocení klienta ze dne [datum]). 10. Totožnost žalovaného byla při sjednávání úvěru ověřena zasláním kopie občanského průkazu žalovaného (kopie OP žalovaného na č. l. 15 a 16 spisu). 11. Žalovaný byl opakovaně upomínán k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru a vymáhání dlužných částek v soudním řízení (výzva k zaplacení ze dne [datum], výzva k zaplacení ze dne [datum] a oznámení ze dne [datum]). 12. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 25 667 Kč s příslušenstvím s upozorněním na možnost podání žaloby (předžalobní výzva ze dne [datum]). 13. Výpis ze systému NRKI nebyl proveden pro nadbytečnost, když individuální zkoumání příjmů a výdajů žadatele o úvěr nelze nahradit matematickým modelem. 14. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 15. Žalovaný elektronicky podepsal dne [datum] listinu označenou„ návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“. Žalobkyně se smluvně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 21 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to ve 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 230 Kč splatných vždy ke 12. dni v měsíci. Celkem se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši 59 040 Kč Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 64,62 % ročně. Za prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů náleží žalobkyni náhrada účelně vynaložených nákladů v částce 200 Kč. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o více než 30 dní, je žalovaný povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 499 Kč. Při prodlení žalovaného s úhradou splátky o více než 65 dní, dojde k zesplatnění úvěru. V případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den následující po zesplatnění úvěru. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaný povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Žalovaný měl při uzavření smlouvy pravidelný příjem cca [částka] čistého měsíčně. Žalovaný nebyl ke dni [datum] evidován v registru SOLUS. Žalovaný poskytnutý