33 C 33/2023-56 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 67 414 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalovanému společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] částku 45 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 90 744 Kč, tvořenou jistinou 45 000 Kč a souhrnným poplatkem 45 744 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 3 781 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 18 905 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 39 451 Kč. Dále žalobkyně požaduje přiznání dlužných úhrad za služby ve výši 27 963 Kč, úroků ve výši 2 276,70 Kč, úroků z prodlení ve výši 985,45 Kč, úroků ve výši 19,06 % ročně z částky 39 451 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 39 451 Kč od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], splátkového kalendáře ze dne [datum] a výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] zápůjčku 45 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 45 744 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 3 781 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 6. Žalovanému bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]). 7. Z výzvy k úhradě spotřebitelského úvěru před jeho zesplatněním ze dne [datum] a oznámení o zesplatnění spotřebitelského úvěru a výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný splátky řádně nehradil a byl vyzván k úhradě žalované pohledávky do [datum] 8. Žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě žalované pohledávky do [datum] (z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum]). 9. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v této listině uvedl celkový měsíční příjem ve výši [částka] a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. 10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného v [měsíc] [rok] činil - 569,13 Kč, na účet byla připsána částka 59 860 Kč a odepsána částka 67 667,68 Kč. 11. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu žalovaného v [měsíc] [rok] činil 2 770,46 Kč, na účet byla připsána částka 76 868 Kč (z toho částka 45 403 Kč připsaná dne [datum] představuje další spotřebitelský úvěr) a odepsána částka 73 528,41 Kč. 12. Z výplatních pásek na č. l. 42 a 43 spisu soud zjistil, že průměrná čistá mzda žalovaného dosáhla za měsíce [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok] výše cca [částka] měsíčně. 13. Z [databáze] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že ke dni [datum] nebyl ohledně žalovaného evidován žádný záznam o jeho úvěrové historii. 14. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 15. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum] zápůjčku 45 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 45 744 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 3 781 Kč. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně oznámeno. Žalovaný splátky řádně nehradil a byl vyzván k úhradě žalované pohledávky do [datum]. Žalovaný byl opětovně vyzván k úhradě žalované pohledávky do [datum]. Žalovaný v kartě zákazníka uvedl celkový měsíční příjem ve výši [částka] a měsíční výdaje v souhrnné výši [částka]. Konečný zůstatek na účtu žalovaného v [měsíc] [rok] činil - 569,13 Kč, na účet byla připsána částka 59 860 Kč a odepsána částka 67 667,68 Kč. Konečný zůstatek na účtu žalovaného v [měsíc] [rok] činil 2 770,46 Kč, na účet byla připsána částka 76 868 Kč (z toho částka 45 403 Kč připsaná dne [datum] představuje další spotřebitelský úvěr) a odepsána částka 73 528,41 Kč. Průměrná čistá mzda žalovaného dosáhla za měsíce [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok] výše cca [částka] měsíčně. Ke dni [datum] nebyl ohledně žalovaného evidován žádný záznam o jeho úvěrové historii. 16. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen„ o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ z. s. ú.“). 17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 24. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 25. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně neprovedl kontrolu úvě