34 C 462/2018-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 289,25 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], dále také„ Společnost“) uzavřel s žalovaným, na jeho žádost, dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému v hotovosti částku 12 000 Kč, kterou si žalovaný převzal. Žalovaný se zavázal vrátit Společnosti částku 21 812 Kč představující jistinu, úroky, poplatek za poskytnutí úvěru, inkasní poplatek, náklady na vyhodnocení úvěrového rizika, v pravidelných 14 měsíčních splátkách ve výši 1 558 Kč. Žalovaný uhradil pouze osm splátek, přičemž ta osmá byla splatná dne [datum]. Celkově žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil 12 748 Kč. Žalovaný porušil povinnost platit splátky řádně a včas, tudíž se zbylá nesplacená část úvěru stala splatnou dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalovaná částka se sestává z jistiny ve výši 5 237,87 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 900,24 Kč (úrok do splatnosti ve výši 226,07 Kč, úrok po splatnosti ve výši 1 074,11 Kč, nedoplatek inkasního poplatku a nákladů na vyhodnocení úvěrového rizika ve výši 3 600 Kč), zákonného úroku z prodlení ve výši 609,58 Kč, smluvní pokuty v částce 2 451,32 Kč (žalovaný byl povinen zaplatit dle smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,5 % z neuhrazené jistiny za každý započatý den prodlení, přičemž žalobkyně požadovala pouze smluvní pokutu od [datum] do [datum]). 2. Řízení bylo od [datum] do [datum] ze zákona přerušeno z důvodu insolvenčního řízení žalovaného vedeného u [název soudu], pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Insolvenční řízení skončilo zrušením schváleného oddlužení a zastavením řízení. 3. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobkyně učinila částečné zpětvzetí žaloby co do částky 1 286,48 Kč z důvodu jejího uhrazení v rámci insolvenčního řízení a zákonného úroku z prodlení za dobu probíhajícího insolvenčního řízení od [datum] do [datum]. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Bez předchozí omluvy se nedostavil žalovaný. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 6. Ze žádosti o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o úvěr ve výši 12 000 Kč a současně Společnosti sdělil, že je starobním důchodcem, ženatý, jeho měsíční příjem se sestává ze mzdy 6 000 Kč a 19 800 Kč, důchodu 12 700 Kč, celkem 38 500 Kč. Měsíční výdaje uvedl v částce 11 000 Kč. Dále žalovaný uvedl, že dluží částku 12 000 Kč, kterou splácí věřiteli [anonymizována dvě slova], přičemž mu zbývá doplatit částka 20 300 Kč. 7. Z informace o spotřebitelském úvěru a ze Smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako žadatelem. Smlouvou se věřitel zavázal poskytnout žadateli v hotovosti částku 12 000 Kč, kterou se žadatel zavázal spolu s úrokem ve výši 1 155 Kč, inkasním poplatkem ve výši 3 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 857 Kč a úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč Společnosti vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 558 Kč Smluvní strany si sjednaly, že žadatel je v případě prodlení povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 23 033,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 191,76 Kč nejpozději do [datum]. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena věřitelem na žalobkyni. 10. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno, že pohledávka vzniklá ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 23 033,20 Kč byla postoupena na žalobkyni. 11. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Dne [datum] uzavřeli právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaný smlouvu o úvěru, na základě které se právní předchůdce zavázal poskytnout na žádost žalovaného, v hotovosti částku 12 000 Kč. Naproti tomu se žalovaný zavázal tuto částku spolu s úrokem ve výši 1 155 Kč, inkasním poplatkem ve výši 3 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 857 Kč a úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč, Společnosti vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 558 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil pouze osm splátek, tedy částku 12 748 Kč a v rámci insolvenčního řízení částku 1 286,48 Kč Vedle těchto nároků žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu ve výši 2 451,32 Kč od [datum] do [datum], k jejíž úhradě se žalovaný rovněž zavázal uzavřením úvěrové smlouvy. Pohledávka z úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Při posuzování úvěruschopnosti měla Společnost k dispozici prohlášení žalovaného v žádosti o úvěr. 12. S ohledem na učiněné částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval dle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení co do částky 1 286,48 Kč a zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum] zastavil (výrok I.). 13. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru účinném do 30. 11. 2016 věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 15. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru, kterou uzavřela dne [datum] v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným coby spotřebitelem, proto soud právní vztahy mezi účastníky posuzoval dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 19. Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 (Právní rozhledy 21/2018 s. 757) či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 9. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3180/2018). 20. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.) (podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1