37 C 143/2023-91 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 2. 2023 se žalobkyně domáhala na žalovaném přiznání částky 146 397 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 12. 2022 do zaplacení a dále částky 3 000 Kč za znalecký posudek vypracovaný v souvislosti s žalovaným nárokem. Žalobkyně uplatněný nárok dovozuje z titulu náhrady nemajetkové újmy (bolestného a ztížení společenského uplatnění), již utrpěla v souvislosti se zraněním, které jí měl způsobit pes ve vlastnictví žalovaného. K tomu mělo dojít při incidentu dne 25. 6. 2020, kdy se pes žalovaného vytrhnul z kontroly, vrhnul se na psa žalobkyně a v důsledku toho spadla na zem. Výsledkem bylo, že žalobkyně měla zlomenou stydkou kost na dvou místech, což jí způsobilo bolesti a mírné omezení mobility v oblasti dolních končetin. Částku bolestného vyčíslila s odkazem na znalecký posudek ve výši 54 600 Kč a částku za ztížení společenského uplatnění ve výši 91 797 Kč. 2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí v celém rozsahu. Uvedl, že nerozporuje, že mezi jeho psem a psem žalobkyně došlo dne 25. 6. 2020 k roztržce, nicméně odmítnul, že by za nemajetkovou újmu žalobkyně měl nést odpovědnost. Podle jeho tvrzení mělo dojít k incidentu tak, že psi vyrazili vzájemně proti sobě, přičemž žalobkyně nebyla fyzicky schopná svého psa ovládnout, ten ji strhnul na zem, což vedlo k jejímu zranění. Dále uvedl, že roztržku vyprovokoval pes žalobkyně, na jehož agresivní chování jeho pes pouze reagoval. Odpovědnost za následek incidentu tedy nemůže jít k jeho tíži, neboť součástí odpovědnosti za vlastnictví psa je též řádně psa vycvičit a schopnost ovládnout jeho veškeré chování. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení vůči nároku na náhradu za ztížení společenského uplatnění. 3. Ve věci soud konal přípravné jednání dne 24. 5. 2023 a první jednání dne 12. 7. 2023. 4. Mezi stranami sporu byly nesporné následující skutečnosti: Žalobkyně i žalovaný bydlí ve stejném bytovém domě na adrese [adresa žalovaného, žalobkyně a svědkyně]. Dne 25. 6. 2020 se žalobkyně zranila v důsledku pádu před bytovým domem. Žalovaný vlastnil v době vzniku úrazu žalobkyně psa jménem [pes] ve věku zhruba 14 let, rasy neznámé. Žalobkyně vlastnila v době vzniku jejího úrazu psa jménem [pes] ve věku zhruba 4 let, rasy stafordšírský teriér. 5. Mezi stranami tak zůstalo zejména sporné, jakým způsobem se udál incident mezi psy [pes] a [pes], který měl podle žaloby vyústit v pád žalobkyně, její zranění a následně i vznik tvrzeného nároku z titulu bolestného a ztížení společenského uplatnění. 6. Ve vztahu zejména k uvedené sporné otázce soud provedl dokazování a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 7. Dne 25. 6. 2023 v 17:30 hodin vycházela žalobkyně z bytového domu na adrese [adresa žalovaného, žalobkyně a svědkyně], se svým psem [pes], kterého měla na vodítku. Žalobkyně s [pes] ušla přibližně 10 metrů od vchodových dveří, tam zastavila a držela svého psa. Po celou dobu přesunu ode dveří se [pes] vzpínal do levé strany, kde se nacházel pes [pes] (kamerové záznamy, fotografie vyříznuté z těchto záznamů). Několik vteřin poté, co žalobkyně zastavila a držela [pes] u svých nohou, se [pes] vytrhnul z kontroly paní [celé jméno svědkyně], která ho venčila, a i s vodítkem vlajícím za ním se vyřítil na [pes] (kamerové záznamy a výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]). Paní [celé jméno svědkyně] před tím, než se jí [pes] vytrhnul z kontroly, stála opodál zády ke vchodu, bavila se se sousedkou a [pes] si hladilo dítě doprovázející sousedku. Paní [celé jméno svědkyně] neviděla, že žalobkyně s [pes] vyšla z bytového domu, [pes] se rozeběhnul směrem k [pes], na což nebyla schopná včas zareagovat, pokusila se zachytit vodítko, o které se nicméně poranila a pustila ho (výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]). [pes] se na [pes] vrhnul v plné rychlosti a vrazil do něj, což způsobilo pád žalobkyně pozadu na betonový povrch před bytovým domem (kamerové záznamy). Mezi psy již dříve, přibližně v dubnu roku 2020, došlo k roztržce u výtahů bytového domu, při které [pes] napadnul [pes] (výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]). [pes] i [pes] byly přibližně stejné velikosti a tělesné konstituce (fotografie [pes] na č. l. 56, kamerové záznamy, fotografie vyříznuté z těchto záznamů). Šarvátka psů skončila tak, že [pes] tiskl zuby [pes] hlavu v oblasti kolem ucha až je nakonec žalovaný, který se na místo incidentu dostavil až se zpožděním, po několika minutách odtrhnul od sebe (výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně] a svědkyně [celé jméno svědkyně]). Žalobkyně v důsledku pádu utrpěla frakturu obou ramének levé stydké kosti. V době úrazu měřila 150 cm a vážila 43 kg (propouštěcí zpráva ze dne 2. 7. 2020 na č. l. 11). Žalobkyně vlivem úrazu vytrpěla bolest, která byla znalecky oceněna podle příslušné metodiky Nejvyššího soudu na 160 bodů (položka S 3270 – zlomenina pánve bez instability pánevního kruhu), což odpovídá částce 54 600 Kč. K ustálení zdravotního stavu po úrazu došlo u žalobkyně 14. 6. 2021. Následkem úrazu u žalobkyně došlo k mírnému omezení hybnosti v oblasti kyčlí, konkrétně v rozsahu 14,5 % kapacity v šesti doménách dle Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví – měnění základní pozice těla, udržení pozice těla, přemisťování předmětů pomocí dolních končetin, chůze, pohyb, pohyb po různých lokalitách. Souhrn těchto omezení pak v součtu korigovaných procent činí 0,806 %, což odpovídá částce 114 747 Kč (znalecký posudek MUDr. [celé jméno znalce]). Za vyhotovení znaleckého posudku zaplatila žalobkyně 3 000 Kč (příjmový poklad ze dne 2. 9. 2021 na č. l. 18). Žalobkyně adresovala žalovanému předžalobní výzvu ze dne 29. 11. 2022, kterou ho vyzvala k zaplacení žalované částky, a to do 8. 12. 2022 (předžalobní výzva na č. l. 19). Výzvu odeslal advokát žalobkyně doporučeně dne 30. 11. 2022, přičemž výzva k vyzvednutí zásilky byla zanechána dne 1. 12. 2022 (kopie nedoručeného dopisu na č. l. 20). Žalovaná žije nenáročný život, chodí venčit psa, věnuje se domácím pracím, chodí nakoupit, nesportuje, nemá žádné aktivní koníčky, ráda plete a čte. Utrpěné zranění ji zpočátku omezovalo, protože chodila o berlích, nicméně postupně se její stav zlepšil a nyní ji zranění omezuje zejména při změně počasí, kdy se místo poranění ozývá, jinak nijak zvlášť (výpověď žalobkyně). 8. Ke zjištěnému skutkovému stavu soud dospěl následujícími úvahami při hodnocení důkazů. 9. Za stěžejní soud považuje předložené kamerové záznamy z bezpečnostních kamer umístěných v bytovém domě, v němž účastníci bydlí. První nahrávka zachycuje záběr z kamery umístěné v hale bytového domu. Z ní vyplývá, že žalobkyně vyšla s [pes] ven, měla ho na vodítku a v průběhu přesunu na místo, kde následně došlo ke střetu psů, ho byla schopná fyzicky ovládat, dokonce si ho přesunula od levé nohy k pravé. Nic nenasvědčuje tomu, že by žalobkyně navzdory své drobné postavě a pokročilému věku měla problém psa udržet. Při východu z domu [pes] zjevně spatřil či ucítil [pes] stojícího opodál a táhnul směrem k němu a párkrát rovněž zaštěkal. [pes] se následně přiřítil (vodítko plandalo za ním na zemi) a v plném rychlosti se pustil do šarvátky s [pes]. V důsledku nárazu do [pes], který se nacházel u nohou žalobkyně, pak žalobkyně spadla pozadu do sedu na betonový povrch před domem. Nahrávka z„ vnitřní kamery“ sice bez vysvětlení končí v čase 17:30, ovšem je z ní patrné, že žalobkyně v důsledku prudkého nárazu [pes] ztratila rovnováhu a padala popsaným způsobem směrem k zemi. Nahrávka sice nezobrazuje celý průběh pádu, ovšem končí v momentě, kdy nelze přijmout jiný závěr, než že žalobkyně spadla prudce pozadu na zem. Druhá nahrávka pak byla pořízena kamerou umístěnou nad vchodem do bytového domu a zachycuje celé časové okno, kdy došlo k pádu na zem. Z důvodu přítomnosti údajů o záznamu (čas a datum pořízení) není na nahrávce jasně viditelné místo, kde došlo ke střetu psů a pádu žalobkyně, nicméně ohledně kinetiky pádu soud vzal do úvahy siluetu stínu žalobkyně, která v čase 17:30 prudce změnila polohu směrem šikmo vzad, což podporuje závěr a pádu do sedu v důsledku prudkého nárazu [pes]. 10. Soud má kamerovými záznamy za vyvrácené zejména tvrzení žalovaného o průběhu incidentu, podle něhož žalobkyně měla být stržena [pes] k zemi. Podle žalovaného měli psi proti sobě táhnout a žalobkyně v důsledku neschopnosti fyzicky zvládnout psa měla být stržena zem. Takto tvrzený skutkový průběh není v souladu s tím, jak byl zachycen pád žalobkyně kamerami. Soud považuje za logické, že pokud by pád byl způsoben tažením [pes] směrem k [pes], žalobkyně by velmi pravděpodobně padala byl čelem napřed. Žalobkyně podle nahrávek zjevně stála na místě čelem k [pes] a její pád byl pozadu do sedu. 11. Uvedené závěry jsou podle soudu také v souladu s výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně], která uvedla, že krátce před incidentem držela [pes] na vodítku a sama stála zády ke vchodu. Nevěděla tedy o tom, že žalobkyně s [pes] vyšla z domu, byť věděla o tom, že psi„ se nemusí“ s ohledem n