7 C 173/2023-60 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se domáhal, aby žalované byla uložena povinnost zaplacení částky 22 724 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15 000Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž žalované v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných efektivních úroků ve výši 110 % ročně splatit pravidelnými 9. měsíčními splátkami ve výši 2 603 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku v celkové výši 1 302 Kč. V rámci marketingové akce došlo ke snížení nominální úrokové sazby ve výši 90,47 % ročně. V důsledku prodlení žalované o délce 65 dní došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. V souladu se smlouvou se tak dosud nesplacené úroky staly součástí jistiny, když nová jistina činí částku ve výši 18 107,06 Kč. Žalobci v souladu se smlouvou dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 998 Kč (3x 499 Kč) za dlužné splátky, se kterými byla žalovaná v prodlení více jak 30 dní. Žalobci v souladu se smlouvou dále vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, a to v případě, že se žalovaná dostane do prodlení s úhradou nové jistiny, a to ode dne prodlení do jejího zaplacení. Žalobce požaduje úhradu smluvní pokuty pouze ve výši 0,1 % denně za období od [datum]. Žalobci dále v souladu se smlouvou vznikl rovněž nárok na úhradu smluvního úroku z úvěru ve výši 90,47 % ročně, maximálně však do částky ve výši 27 205Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila novou jistinu včetně přirostlých úroků a smluvní pokutu z dlužné splátky řádně a včas, vzniklo žalobci právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalované zkoumal zejména na základě informací získaných od žalované, když tyto informace byly dále ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované, přičemž zkoumal zejména příjmovou a výdajovou stránku u žalované. Žalobce dále uvedl, že provedl lustraci žalované v databázích [příjmení]. Žalovaná částku ve shora uvedené výši nezaplatila do dnešního dne, proto byl žalobce nucen obrátit se na soud se svojí žalobou. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalované dne [datum], neboť žalovaná se k jednání řádně nedostavila bez omluvy, i když byla řádně předvolána. 3. Soud provedl listinné důkazy. 4. Žalobce je evidován v evidenci ČNB jako subjekt oprávněný poskytovat spotřebitelské úvěry (úplný výpis ze seznamu regulovaných subjektů finančního trhu ze dne [datum]). 5. Z předsmluvního formuláře ze dne [datum] vztahujícího se ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že tento nebyl podepsán žalovanou. Žalovaná v něm souhlasila s podmínkami úvěrové smlouvy, tedy s poskytnutím částky 15 000 Kč a následným splácením v 9měsíčních splátkách po 2 603 Kč, což odpovídá zápůjční úrokové sazbě 110 % p. a. 6. Z kopie občanského průkazu žalované vyplývá, že byla pořízena pro žalobce. 7. Z obrazu internetového bankovnictví žalované bylo soudem zjištěno, že žalovaná měla platby od srpna do listopadu 2020 okolo částky 14 000Kč na své bankovním účtu. 8. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum], vč. dodejky soud zjistil, že žalobce oznámil žalované schválení úvěru ke smlouvě za podmínek uvedených v návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum], a tedy uzavření úvěrové smlouvy. 9. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], marketingové akce, žádosti žalované o využití marketingové akce, dodatku [číslo] soud zjistil, že tento byl uzavřen mezi žalobcem, jako registrovaným nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů a žalovanou. Žalobce se zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr s úrokem 90,47 % p. a. splatit v 9měsíčních splátkách po 2603 Kč. 10. Z přihlášky do pojištění – schopnosti splácet úvěry ze dne [datum], bylo soudem zjištěno, že žalovaná se vedle splátek zavázala hradit měsíčně částku 84Kč za pojištění schopností splácet úvěr. 11. Z informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná učinila mj. prohlášení o tom, že poskytnuté údaje v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy jsou pravdivé, a že je schopna úvěr řádně a včas splácet. 12. Z hodnocení klienta soud zjistil, že se jedná o dokument zachycující poměry žalované. Žalovaná zde uvedla, že její pravidelný čistý měsíční příjem je ve výši 14 699 Kč a to formou„ ze zaměstnání. Jako měsíční výdaje jsou zde uvedeny částky 3 860 Kč coby životní minimum, 3000 Kč na bydlení. Jako volné zdroje žalobce vyhodnotil částku 6 839 Kč. Jako zaměstnavatele uvedla žalovaná [právnická osoba] s tím, že pracovní poměr není na dobu určitou a neplyne mu výpovědní lhůta. Zprostředkovatelem byl úvěr doporučen ke schválení, když dále žalobce zde vyznačil schopnost žalované úvěr splácet. Údaje o exekucích žalovaného nejsou formulářem zmiňovány. Z listiny dále neplyne dokládání uvedených údajů žalovaným. 13. Z výpisu z registru [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná neměla při prověřování z této evidence evidovány dlužné splátky. 14. Z výzvy žalobce k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], vyplývá, že těmto žalobce žalovanou vyzýval z úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. 15. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně podacího archu, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě celého dluhu před podáním žaloby, a to do 15 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla odeslána dne [datum]. 16. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 17. Žalobce je evidován v evidenci ČNB jako subjekt oprávněný poskytovat spotřebitelské úvěry. Účastníci podepsali ve dnech [datum] listinu označenou„ návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru“ ze dne [datum]. Žalobce se smluvně zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tento úvěr včetně smluveného úroku, a to ve 9 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 603 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci. Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 110 % ročně poté byly sníženy na 90,47 %. Mezi účastníky bylo sjednáno, že v případě zesplatnění úvěru se dosud nesplacené splátky stávají součástí jistiny, kdy tato nová jistina je splatná v den následující po zesplatnění úvěru. V případě, že nebude nová jistina uhrazena řádně a včas je žalovaná povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny za každý den prodlení s úhradou nové jistiny. Žalovaná při žádosti o úvěr uvedla celkové příjmy ve výši 14 699 Kč (mzda) a výdaje ve výši 6 860 Kč. U žalované nebyly evidovány v registru [příjmení] pohledávky po splatnosti. Žalovaná vyčerpala celkem částku 15 000Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 1 302 Kč, jak sám potvrdil žalobce. Žalovaná byla opakovaně upomínána k úhradě dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Žalovaná byla zástupcem žalobce vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 19 715 Kč s příslušenstvím do 15 dnů s upozorněním na možnost podání žaloby. 18. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, přičemž ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 19. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízen