70 C 124/2022-69 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 14. 4. 2022 se [právnická osoba] [právnickýá osoba] [země], [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně] (dále jen„ původní žalobkyně“) po žalovaném domáhala zaplacení částky 31 389,97 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], dne 13. 6. 2011 smlouvu o úvěru, na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit úrok ve výši 13,30 % ročně. Žalovaný byl dále povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou. Úroky i ceny za úkony byla [obec] spořitelna oprávněna připisovat k jistině úvěru. Jelikož byl žalovaný v prodlení se splátkami, Česká spořitelna využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 3. 2. 2019. Ke dni zesplatnění byla nesplacená jistina úvěru vyčíslena částkou 31 389,97 Kč. Po zesplatnění úvěru žalovaný na dluh ničeho nehradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2019 byla předmětná pohledávka postoupena společnosti původní žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu, dále žalobce požadoval zaplatit úrok 13,3 % ročně z jistiny od 4. 2. 2019 a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z jistiny od 4. 2. 2019 do zaplacení. 2. Na základě projektu fúze sloučením ze dne 24. 8. 2022 došlo k fúzi sloučením, při níž na společnost [právnická osoba], jakožto společnost nástupnickou, přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba] (původní žalobkyně), a původní žalobkyně tak zanikla bez likvidace, a to s účinností ke dni 31. 10. 2022. Nástupnická společnost [právnická osoba] (dále jen„ žalobkyně“) vstoupila do právního postavení zanikající původní žalobkyně. Soud proto usnesením ze dne 8. 11. 2022, č. j. [číslo jednací], rozhodl, že v řízení bude pokračováno na straně žalobní s aktuální žalobkyní. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně zcela pasivním. 4. K výzvě soudu (usnesení ze dne 6. 9. 2022, č. j. [číslo jednací]) tehdy ještě původní žalobkyně doplnila žalobu o tvrzení ohledně způsobu a výsledků posuzování úvěruschopnosti žalovaného ze strany České spořitelny před uzavřením smlouvy o úvěru. Předně uvedla, že šlo o smlouvu o úvěru k účtu žalovaného č. [bankovní účet], na základě které byla žalovanému poskytnuta úvěrová částka 200 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal ve smlouvě tuto částku splácet měsíčními splátkami ve výši 3 428 Kč vždy k 20. dni v měsíci, přičemž první splátka měla být zaplacena dne 20. 7. 2011 (celkem 96 splátek, s výší poslední splátky 3 260 Kč připadající na den 20. 6. 2019). Původní věřitelka (Česká spořitelna) vyhledávala žalovaného v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, dále v systému CCB (Bankovní a nebankovní registr klientských informací), získala od žalovaného údaje o jeho příjmu a výdajích, jež ověřila z výpisů z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 1. 10. 2010 do 13. 6. 2011, podle nichž ověřila, že žalovaný dosahoval čistého příjmu 16 500 Kč měsíčně. Výdaje žalovaného byly stanoveny odhadem částkou 6 580 Kč na základě interního ekonomického modelu spořitelny. Žalovaným požadovaný úvěr sloužil ke konsolidaci dosavadních závazků žalovaného tak, že po schválení úvěru by měl žalovaný splácet měsíčně částku 7 861 Kč. Při započtení jeho odhadovaných výdajů mu tak měsíčně z čistého příjmu zbýval dostatek prostředků. Původní žalobkyně podotkla, že žalovaný splácel poskytnutý úvěr řádně po dobu přibližně sedmi let. 5. Soud podle. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 6. Z předložené smlouvy soud zjistil, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 13. 6. 2011 Smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč, a to tak, že úvěr bude evidován a čerpán prostřednictvím bankovního účtu č. [bankovní účet]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 13,3 % ročně. Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými splátkami ve výši 3 428 Kč měsíčně vždy ke 20. dni v měsíci, první splátku dne 20. 7. 2011 a poslední devadesátou šestou splátku ve výši 3 260 Kč dne 20. 6. 2019. Ve článku VI. bodu 1. písm. a) smlouvy bylo sjednáno, že [právnická osoba], je oprávněna požadovat splacení celého zůstatku úvěru mimo jiné v případě, že klient je v prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě. Ve článku III. bodu 2. odstavci třetím smlouvy bylo sjednáno, že [právnická osoba], je oprávněna připisovat veškeré úroky a ceny za úkony k jistině úvěru vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce nebo v případě, že bude požadovat předčasné splacení úvěru. 7. Z předložených výpisů z účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 10. 2010 do 30. 6. 2011 soud zjistil, že žalovaný dosahoval v dané době průměrného čistého měsíčního příjmu přibližně 16 500 Kč, které byly představovány příchozími úhradami z jiné banky s poznámkou„ [právnická osoba]“ 8. Z přípisu„ Posouzení úvěruschopnosti klienta“ vydaného [právnická osoba], soud zjistil, že původní věřitelka (České spořitelna) vycházel při posuzování úvěruschopnosti žalovaného z údajů sdělených žalovaným v jeho žádosti o úvěr ze dne 25. 5. 2021, tedy z příjmu žalovaného ve výši 16 500 Kč netto, což ověřila výpisy z účtu žalovaného, dále lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem (nenalezen). S výdaji žalovaného v uvedené výši 0 Kč s nespokojila a tyto odhadla užitím ekonomického modelu částkou 6 580 Kč měsíčně. Byly zjištěny další závazky žalovaného, první dva z níže uvedených u původní věřitelky, a sice kontokorentní úvěr s limitem 10 000 Kč a orientační splátkou 833 Kč, dále kreditní karta ze dne 25. 5. 2011 s limitem 60 000 Kč a se splátkou 3 000 Kč, dále kreditní karta splátková s limitem 12 000 Kč a s orientační splátkou 600 Kč. Žalovaný byl lustrován v CCB dne 18. 1. 2011. 9. Z výtisku lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku nezjistil soud ničeho podstatného, když tato lustrace byla podle uvedené listiny provedena až dne 3. 10. 2022 v 09:32 hod., tedy nikoli před uzavřením smlouvy o úvěru. Obdobně nezjistil soud ničeho z listiny se snímkem obrazovky z webových stránek„ neplatné doklady“ ze dne 3. 10. 2022. 10. Z předloženého přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 14. 6. 2011 úvěr ve výši 200 000 Kč, a že následně žalovaný na dluh částečně hradil, zaplacené splátky byly započteny na úroky, poplatky a jistinu, přičemž poslední splátka byla zaplacena dne 20. 9. 2018, a že ke dni 3. 2. 2019 byl na úvěrovém účet č. [bankovní účet] evidován dluh žalovaného ve výši 31 389,97 Kč. 11. Tyto skutečnosti tak má soud za prokázané z uvedených listinných důkazů, když o jejich pravosti a správnosti nemá důvod pochybovat. 12. Z listiny rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu ze dne 3. 2. 2019 včetně výpisu z podací knihy ze dne 6. 2. 2019 (č. l. 26) soud zjistil, že původní věřitelka (Česká spořitelna) zaslala dne 6. 2. 2019 žalovanému dopis, jímž jej informovala o zesplatnění pohledávky ze smlouvy o úvěru ke dni 3. 2. 2019, vyčíslené částkou 35 303 Kč. 13. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 3. 2019 včetně příloh (příloha 1/B a příloha [číslo]) a oznámení [právnická osoba], o postoupení pohledávky ze dne 5. 4. 2019, soud zjistil, že kupní cena za pohledávky postupované smlouvou o postoupení pohledávek byla uhrazena a že žalovaný byl původní věřitelkou (Česká spořitelna) zpraven o tom, že pohledávka původní věřitelky za ním z uzavřené úvěrové smlouvy byla postoupena na původní žalobkyni. 14. Z předložené upomínky ze dne 1. 6. 2020 a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že dne 2. 6. 2020 zaslala právní zástupkyně původní žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k plnění. 15. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto věc posoudil podle právních předpisů platných do 31.12.2013. 16. Dle ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle § 497 obchodního zákoníku Touto smlouvou se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaný se zavázal společnosti tuto částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách a uhradit sjednaný úrok a poplatky. [právnická osoba], svou povinnost ze smlouvy splnila, když žalované