70 C 209/2022-17 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), došlou soudu dne 20. 8. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky 11 233 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla vlastníkem, příp. provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo evidované v příslušném registru vozidel nemělo v období v období od 15. 11. 2020 do 11. 7. 2021 uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZOPO“). Žalobkyně proto žalovanou v souladu s § 4 odst. 7 tohoto zákona vyzvala k úhradě zákonného příspěvku dne 15. 11. 2021 za nepojištěné období sestávajícího ze základu příspěvku 11 233 Kč (239 dní x denní sazba 47 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná ani přes výzvu ničeho neuhradila. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, a sice z částky 11 233 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení zůstala zcela pasivní. 3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud pak vyzval žalovanou podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, a proto soud předpokládal, že nemá vůči takovému postupu námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti: 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 15. 11. 2021, označené identifikátorem (čárovým kódem) RR6763050656F, soud zjistil, že žalovaná je evidována v registru vozidel jako vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] od 30. 10. 2019, k vozidlu nebylo v období od 13. 11. 2020 do 11. 7. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vozidlo má zdvihový objem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3. Žalovaná byla vyzvána k úhradě zákonného příspěvku za toto období ve výši 11 327 Kč; náklady ve výši 300 Kč, spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, žalobkyně v přípise požadovala k zaplacení pouze pro případ, že žalovaná neuhradí zákonný příspěvek ve lhůtě 60 dnů od doručení této písemné výzvy. 6. Z dopisu žalobkyně ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně opravila období nepojištění, stanovené původně výzvou ze dne 15. 11. 2011 v rozmezí od 13. 11. 2020 do 11. 7. 2021, tak, že nově toto období bylo vymezeno od 15. 11. 2020 do 11. 7. 2021, a tudíž i částka k úhradě byla snížena na výši 11 233 Kč. Současně tímto dopisem žalobkyně stanovila žalované lhůtu k zaplacení příspěvku v aktualizované výši nejpozději do 4. 3. 2022. 7. Ze zprávy České pošty, soud zjistil, že zásilka Doporučené psaní s podacím číslem RR6763050656F, podaná dne 15. 11. 2021, byla dne 18. 11. 2021 doručena příjemci zásilky. 8. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 23. 3. 2022, a předžalobní upomínky ze dne 18. 5. 2022, jež byla dle přiloženého print-screenu webové aplikace„ Sledování zásilek“ České pošty podána k poštovní přepravě dne 18. 5. 2022 a dodána adresátu dne 19. 5. 2022, soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě žalovaných pohledávek. 9. Z listiny zjištěné údaje o vozidle ze dne 3. 11. 2021 soud zjistil, že žalobkyně při zjišťování údajů o vlastníkovi a provozovateli vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo TP [číslo], vycházela z údajů registru silničních vozidel, zjištěných na základě zprávy č. 13495919, když takto bylo žalobkyni sděleno, že podle údajů registru silničních vozidel byla vlastníkem a provozovatelem uvedeného vozidla žalovaná od 30. 10. 2019. 10. Na základě předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, jež by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil, přičemž důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 11. Žalovaná byla od 30. 10. 2019 vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka] se zdvihovým objemem motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3, přičemž vozidlo bylo vedeno v registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu v období od 15. 11. 2020 do 11. 7. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dříve, než uplynula doba jednoho roku od počátku předmětného nepojištěného období, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku za předmětné období. Žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala k úhradě zákonného příspěvku za toto období a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva. Žalobkyně upřesnila rozsah nepojištěného období, za které vyzývala žalovanou k zaplacení příspěvku do garančního fondu, dopisem ze dne 1. 2. 2022, jímž současně stanovila žalované novou lhůtu k zaplacení příspěvku ve výši 11 233 Kč, a sice až do 4. 3. 2022. 12. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 13. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZOPO“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 14. Podle § 4 odst. 1 ZOPO vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 15. Podle § 4 odst. 2 ZOPO při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 16. Podle § 4 odst. 3 ZOPO výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 17. Podle § 4 odst. 5 ZOPO výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 18. Podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 z. p. o. p. v. se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1350 cm3 do 1850 cm3 ve výši 47 Kč. 19. Podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 z. p. o. p. v . činí 300 Kč. 20. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen,,o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Nárok žalobkyně soud posoudil jako právo na uhrazení příspěvku za provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti, a dospěl k závěru, že žalovaná, jako vlastník (provozovatel) vozidla, je povinna uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu se zákonem provozováno bez sjednaného pojištění. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše