70 C 242/2022-17 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), došlou soudu dne 30. 5. 2022, domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 922 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný byl vlastníkem, příp. provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód], přičemž vozidlo evidované v příslušném registru vozidel nemělo v období od 21. 5. 2020 do 24. 9. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZOPO“). Žalobkyně proto dne 19. 11. 2020 žalovaného v souladu s § 4 odst. 7 tohoto zákona vyzvala k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období sestávajícího ze základu příspěvku 10 922 Kč (127 dní x denní sazba 86 Kč) a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaný ani přes výzvu ničeho neuhradil. Dále žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, a sice z částky 10 922 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní. 3. Žalobkyně již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud pak vyzval žalovaného podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání; žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, a proto soud předpokládal, že nemá vůči takovému postupu námitky. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti: 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 19. 11. 2020, označené identifikátorem (čárovým kódem) RR6758352662F soud zjistil, že žalovaný je evidován v registru vozidel jako vlastník nebo provozovatel vozidla [registrační značka] od 23. 1. 2018, k vozidlu nebylo v období od 21. 5. 2020 do 24. 9. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nákladní vozidlo s hmotností do 3,5 t. Žalovaný byl vyzván k úhradě zákonného příspěvku ve výši 10 922 Kč a nákladů ve výši 300 Kč, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a to ve lhůtě 60 dní od doručení této výzvy. 6. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 4. 3. 2021, a předžalobní upomínky ze dne 29. 3. 2022, jež byla přiloženého print-screenu webové aplikace„ Sledování zásilek“ České pošty podána k poštovní přepravě dne 29. 3. 2022 a vrácena žalobkyni dne 31. 3. 2022 (s tím, že adresát na uvedené adrese neznámý), soud zjistil, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě žalované pohledávky. 7. Na základě předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, jež by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil, přičemž důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek, učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 8. Žalovaný byl od 23. 1. 2018 vlastníkem nebo provozovatelem vozidla [registrační značka], přičemž vozidlo bylo vedeno v registru vozidel jako provozované, ale nebylo k němu v období od 21. 5. 2020 do 24. 9. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně žalovaného opakovaně upomínala k úhradě zákonného příspěvku za tyto období a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva. 9. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 10. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ ZOPO“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené; b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen„ pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 11. Podle § 4 odst. 1 ZOPO vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 12. Podle § 4 odst. 2 ZOPO při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 13. Podle § 4 odst. 3 ZOPO výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 14. Podle § 4 odst. 5 ZOPO výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 15. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 z. p. o. p. v. se stanoví pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. 16. Podle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon [číslo] Sb., výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 z. p. o. p. v . činí 300 Kč. 17. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen,,o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 18. Nárok žalobkyně soud posoudil jako právo na uhrazení příspěvku za provozování vozidla bez pojištění odpovědnosti, a dospěl k závěru, že žalovaný, jako vlastník (provozovatel) vozidla, je povinen uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v rozporu se zákonem provozováno bez sjednaného pojištění. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a to v § 2 odst. 1 písm. o) pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně ve výši 86 Kč. Ustanovení § 2a této vyhlášky stanoví výši nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 19. Žalovaný příspěvek a náklady vymáhání ve smyslu shora uvedeném nezaplatil žalobkyni ani na výzvu. Následující den po splatnosti příspěvku a nákladů vymáhání se žalovaný dostal do prodlení a od tohoto dne je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění k prvnímu dni prodlení. Žalobkyně určila žalovanému ve výzvě k zaplacení 60denní splatnost žalovaných nároků, která nastala dne 2. 2. 2021, a protože žalovaný v uvedené lhůtě nárok žalobkyně neuhradil, dostal se dnem následujícím, tedy dne 3. 2. 2021 do prodlení s jeho zaplacením, přičemž za dobu prodlení vzniklo žalobkyni právo na zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterého žalobkyně využila. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K 1. 1. 2021 byla výše repo sazby stanovená na 0,25 %, což zvýšeno o 8 procentních bodů činí 8,25 % jakožto výši úroku z prodlení žalovaného s placením žalobkyní uplatněné pohledávky. 20. Žalobu tak soud shledal zcela důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl (výrok ad I.). 21. O náhradě n