14 C 108/2024-110 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 63 824 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný v dále uvedených dnech cestoval vozidly městské hromadné dopravy provozované , právnická osoba, , přičemž porušil svou povinnost uhradit jízdné. Při přepravních kontrolách byl proto vyzván k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému. V případě jízd ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, činilo jízdné s přirážkou 1 015 Kč, v případě jízd ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, v , čas, hodin, , datum, v , čas, hodin, , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, činilo jízdné s přirážkou 1 016 Kč, v případě jízd ve dnech , datum, v , čas, hodin, , datum, v , čas, hodin, , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, činilo jízdné s přirážkou 1 516 Kč, v případě jízd ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, činilo jízdné s přirážkou 1 520 Kč. O těchto kontrolách byla sepsána dohoda s cestujícím, čímž žalovaný pohledávky uznal co do důvodu a výše, avšak ničeho neuhradil. Jízdné s přirážkou bylo splatné do 15 dnů od provedení přepravní kontroly. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly pohledávky postoupeny žalobkyni. Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužných částek s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výrocích rozsudku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Z dohod s cestujícím z výše uvedených dnů (kromě dne , datum, , viz dále) soud zjistil, že v těchto bylo uvedeno, že žalovaný se v uvedených dnech neprokázal platným jízdním dokladem a uznává svůj dluh skládající se z jízdného a přirážky co do důvodu a výše a zavazuje se jej zaplatit , právnická osoba, , přičemž dlužná částka je splatná do 15 dnů od kontroly. Žalovaný všechny předložené dohody podepsal. Částky uvedené v jednotlivých dohodách odpovídají částkám uvedeným v žalobě (za období do , datum, činila přirážka k jízdnému 1 000 Kč, od , datum, činila přirážka k jízdnému 1 500 Kč, zbytek uvedených částek představuje jízdné).6. Z těchto zápisů, jejichž pravost nikdo nezpochybňoval, tak má soud za prokázané, že žalovaný skutečně cestoval v uvedených dnech vozidly hromadné dopravy provozované , právnická osoba, bez platného jízdního dokladu a že v uvedených dohodách tyto nároky uznal co do důvodu a výše.7. Výjimkou je však jízda dne , datum, . Nebyla předložena dohoda s cestujícím z tohoto dne, nebyl předložen ani jiný důkaz prokazující, že žalovaný uvedeného dne cestoval hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu. Dostatečným důkazem nemůže být jen to, že jízda tohoto dne byla uvedena v seznamu postupovaných pohledávek (viz dále).8. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání této skutečnosti a o následcích neunesení důkazního břemene. Výzva k doplnění tvrzení či důkazů se poskytuje zásadně na jednání (§ 118a občanského soudního řádu) a pokud se žalobkyně k jednání nedostaví, jde to k její tíži. Není to důvodem pro odročení jednání (§ 119 odst. 1 občanského soudního řádu). Navíc žalobkyně byla soudem již dříve písemně vyzvána k doložení dohod s cestujícím, když k návrhu byly předloženy pouze dvě z nich. Na tuto výzvu žalobkyně reagovala, dohodu z uvedeného dne však nepředložila.9. Žalobkyně dále předložila smluvní přepravní podmínky , právnická osoba, ., dle tvrzení žalobkyně za období od , datum, do , datum, . Soud však musí konstatovat, že předložené kopie přepravních podmínek jsou převážně nečitelné. V některých bylo možné přečíst, že přirážka za jízdu bez jízdního dokladu činila 1 000 Kč (podmínky z , datum, ) nebo 1 500 Kč (podmínky z , datum, , , datum, , , datum, ). Vzhledem k tomu, že žalovaný nároky uznal, to však není zásadní.10. Ze smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne , datum, včetně její přílohy č. , číslo smlouvy, – soupisu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že všechny pohledávky uvedené v žalobě byly , právnická osoba, postoupeny žalobkyni, když jízdy ve všech uvedených dnech (včetně výše dlužné částky a označení žalovaného) jsou v soupisu pohledávek uvedeny.11. Z oznámení o odkupu pohledávky ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne bylo zjištěno, že těmito žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky. V oznámení byly jednotlivé pohledávky rozepsány. Z výzvy k zaplacení ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení dluhu před podáním žaloby. Přílohou mělo být oznámení o postoupení pohledávky a rozpis dlužných částek. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně předžalobní výzvu odeslal dne , datum, .12. O pravosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat, z uvedených zjištění proto soud vychází.13. Dle § 18a odst. 2 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona o silniční dopravě je cestující povinen se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem a neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku. Dle § 18a odst. 3 zákona o silniční dopravě výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Obdobně pak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6, pro cestování veřejnou drážní dopravou.14. Podle § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto nároky vzniklé do , datum, posuzoval podle dřívější úpravy, tj. dle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), nároky za období od , datum, pak posuzoval dle o. z.15. Na základě uvedeného soud shledal, že žaloba je převážně důvodná. Dle citovaných předpisů je cestující povinen uhradit dopravci jízdné a přirážku k jízdnému, pokud se na výzvu neprokáže platným jízdním dokladem. Bylo prokázáno, že žalovaný výše uvedené nároky na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému ve výše uvedených dnech (kromě , datum, ) písemně uznal, proto se má za to, že dluh v době uznání trval (§ 558 obč. zák., § 2053 o. z.). Soud tak vychází z předložených uznání, když bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokazoval opak (§ 133 občanského soudního řádu). Dle uvedených dohod s cestujícím bylo jízdné a přirážka splatné do 15 dnů od přepravní kontroly, od následujícího dne tak byl žalovaný v prodlení s placením a vznikla mu proto povinnost hradit úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., resp. (v případě nároků od , datum, ) dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Předmětné pohledávky byly postoupeny žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z., žalobkyně je tak oprávněna domáhat se jejich zaplacení. Žaloba je v této části důvodná, proto jí soud v uvedeném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužné částky se zákonným úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala.16. Soud žalobu neshledal důvodnou pokud jde o nárok na zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému ve výši celkem 1 520 Kč za jízdu dne , datum, , když žalobkyně neprokázala, že žalovaný tohoto dne cestoval bez platného dokladu, jak bylo uvedeno výše. V případě tohoto nároku žalobkyně požadovala úrok z prodlení od , datum, do zaplacení. Co do částky 1 520 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od , datum, do zaplacení proto soud žalobu pro neunesení důkazního břemene zamítl.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterého soud může účastníkovi přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části. Žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, její neúspěch představuje vzhledem k celkové žalované částce asi jen 2 %, lze jej tedy považovat za poměrně nepatrný. Proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši (ovšem jen z přiznané částky, když jiný postup by byl vůči žalovanému nespravedlivý a zvýhodňoval by žalobkyni za uplatňování nedůvodných nároků). Náklady