22 C 91/2024-97 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou u soudu dne 7. 11. 2023, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí 32 882 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce“), uzavřel s žalovaným po prověření jeho schopnosti úvěr splácet jednak dne 30. 6. 2020 smlouvu č. , hodnota, , na základě které půjčil žalovanému částku 20 000 Kč, a dále dne 5. 1. 2021 smlouvu č. , hodnota, , na základě které půjčil žalovanému částku 25 000 Kč, přičemž obě částky vyplatil právní předchůdce žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci poskytnuté částky, sjednané poplatky a příslušenství řádně a včas, dohodnutým způsobem, což neučinil, když zaplatil dle tvrzení žalobkyně na v pořadí 1. spotřebitelský úvěr pouze 35 390 Kč a na 2. pouze 16 818 Kč a žalovaná částka a její příslušenství tak tvoří jejich nedoplatek. Právní předchůdce následně dlužné pohledávky za žalovaným postoupil žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení žalované částky a jejího příslušenství.2. Žalovaný zůstal po celou dobu neaktivní a přes výzvu soudu se k žalobě ani v jednom případě nevyjádřil.3. Soud ve věci nejprve rozhodl rozsudkem ze dne 8. 4. 2024, č. j. 22 C 91/2024-60, kterým žalobu zamítl, neboť neměl z předložených kopií smluv o spotřebitelském úvěru za řádně prokázané, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky, popřípadě jakým způsobem, jejichž vrácení s příslušenstvím a adhezními pohledávkami se žalobkyně v tomto řízení domáhala. K odvolání žalobkyně, ke kterému ta předložila originály smluv o spotřebitelském úvěru, Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesením ze dne 5. 6. 2024, č. j. , spisová značka, , popsaný rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ve svém usnesení pak odvolací soud vyslovil jednak, že soud nemohl učinit svůj závěr z prostých kopií smluv, a dále se vyslovil, že v dalším řízení soud prvního stupně doplní dokazování, především ohledně splnění povinnosti právního předchůdce žalobkyně řádně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím obou úvěrů. Odvolací soud v této souvislosti připomněl, že skutečnost, že úvěry byl žalovaným splácen ještě sama o sobě neznamená, že právní předchůdce žalobkyně povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného řádně splnil.4. Žalovaný se k jednání soudu se ani v jednom případě nedostavil, stejně jako se k nařízenému jednání nedostavila žalobkyně, která se z nařízeného jednání v obou případech omluvila, a proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”, jen na základě předložených listinných důkazů a listinných důkazů opatřených soudem ve smyslu § 120 odst. 2 zákona o. s. ř.5. Z listinných důkazů učinil soud i po doplnění následující skutková zjištění podstatná pro posouzení věci:6. Z kopie a následně předloženého originálu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 30. 6. 2020 (na č. l. 28-29, resp. č. l. 71) a smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 5. 1. 2021 (na č. l. 32-33, resp. č. l. 71) soud zjistil, že obě smlouvy byly uzavřeny mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, přičemž na jejich podkladě se zavazoval právní předchůdce poskytnout žalovanému peněžité plnění, v prvním případě ve výši 20 000 Kč a v druhém případě 25 000 Kč a žalovaný se zavazoval toto peněžité plnění vrátit právnímu předchůdci spolu se sjednanými poplatky a příslušenstvím řádně a včas, dohodnutým způsobem. Co se týče poskytnutí peněžitého plnění, tak to bylo v obou smlouvách sjednáno v bodu 1.2 tak, že „Jistina bude v celkové výši předána Zákazníkovi v hotovosti při podpisu Smlouvy, pokud není mezi Smluvními stranami dále dohodnuto refinancování staršího úvěru.“. Refinancováním úvěru se pak ve smlouvách zabývá bod 9.1, kde jsou v těchto formulářových smlouvách připravena vpisovací pole pro určení čísla úvěru, jehož zůstatek má být z čerpaného spotřebitelského úvěru zaplacen, dále v jaké výši bude čerpaný spotřebitelský úvěr použit na zaplacení dřívějšího zůstatku a jaká částka bude při podpisu smlouvy vyplacena v hotovosti. V obou případech předložených kopií smluv o spotřebitelském úvěru pak tato vpisovací pole obsahovaly relikty po kopírování, ze kterých mohlo plynout, že při kopírování smluv nemusel být obsah těchto vpisovacích polí řádně zkopírován a neodpovídá tak originálu smluv. V předložených originálech však bylo zřejmé, že vpisovací pole pod bodem 9.1 jsou nevyplněná a smlouvy tedy potvrzují převzetí částek v prvním případě ve výši 20 000 Kč a v druhém případě 25 000 Kč v hotovosti při podpisu smluv.7. Soud doplnil před prvním rozhodnutím ve věci dokazování o obdobné kopie smluv, a to o kopii smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 10. 2020 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a paní , jméno FO, (na č. l. 53-54), kopii smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 25. 1. 2021 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a paní , jméno FO, (na č. l. 51-52), kopii smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 4. 2019 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a paní , jméno FO, (na č. l. 55-56) a kopii smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 7. 7. 2019 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a paní , jméno FO, (na č. l. 57-58), které jsou soudu známé z rozhodovací činnosti v obdobných věcech. Z popsaných kopií smluv pak soud poznal, že vpisovací pole buď obsahují uvedené částky, resp. číslo předchozích úvěrových smluv, popřípadě jsou prázdná, ve všech případech však bez kopírovacích reliktů. Když tato zjištění se s ohledem na předložené originály smluv (viz shora) ukázala následně pro posouzení věci jako nepodstatná.8. K prokázání, jakým způsobem zkoumal právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného spotřebitelské úvěry splácet před jejich poskytnutím (úvěruschopnost), jak soudu určil soud odvolací, provedl soud litinami: karta zákazníka ze dne 30. 6. 2020 (na č. l. 30-31) a karta zákazníka ze dne 5. 1. 2021 (na č. l. 34-35). Z první listiny soud zjistil, že touto listinou žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně dne 30. 6. 2020 o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč v hotovosti; uvedl své identifikační údaje; dále že je ženatý, bez vzdělání/se základním vzděláním, od listopadu 2019 bydlí na uvedené adrese v nájemním bytě s manželkou a jiným rodinným příslušníkem, když má dvě 2 nezaopatřené děti. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že jeho zdrojem hlavních příjmů je od července 2019 hostinská činnost jako OSVČ (což nebylo ověřováno); žalovaný uvedl, že v současnosti nemá u právního předchůdce žalobkyně ani jinde zápůjčku nebo úvěr. Ke své finanční situaci žalovaný dále uvedl, že vedlejší příjem za 5 měsíců je 44 651 Kč, když jiné příjmy ani hlavní příjem neuvedl, jako výdaje uvedl výdaje na bydlení 2 250 Kč, osobní výdaje ve výši 12 000 Kč, a další výdaje ve výši 20 000 Kč. Uvedené informace měly být dle zaškrtávacích polí doloženy bankovními výpisy, fakturami za energie, nájemním smlouvou a výpisy EET (tyto listiny nebyly soudu předloženy). V listině dal žalovaný souhlas se zpracováním svých údajů pro marketingové účely a registru REPI, a dále prohlásil, že proti jeho osobě nejsou vedeny exekuce. Z druhé listiny soud zjistil, že touto listinou žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně dne 5. 1. 2021 o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč v hotovosti; uvedl své identifikační údaje; dále že je ženatý, má středoškolské učňovské vzdělávání, od listopadu 2018 bydlí na uvedené adrese v nájemním bytě s manželkou, když má dvě 2 nezaopatřené děti. Ke svým majetkovým poměrům žalovaný uvedl, že jeho zdrojem hlavních příjmů je od července 2019 hostinská činnost jako OSVČ (což nebylo ověřováno); žalovaný uvedl, že v současnosti má u právního předchůdce žalobkyně úvěr 20 000 Kč, když jinde nemá zápůjčku nebo úvěr. Ke své finanční situaci žalovaný dále uvedl, že má hlavní příjem 29 966 Kč, když jiné příjmy neuvedl, jako výdaje uvedl výdaje na bydlení 2 243,50 Kč, osobní výdaje ve výši 7 500 Kč, výdaje na splátky úvěru ve výši 2 600 Kč, a další výdaje ve výši 8 000 Kč. Uvedené informace měly být dle zaškrtávacích polí doloženy fakturami za energie, nájemním smlouvou a výpisem ze živnostenského rejstříku (tyto listiny nebyly soudu předloženy). V listině dal žalovaný souhlas se zpracováním svých údajů pro marketingové účely a registru REPI, a dále prohlásil, že proti jeho osobě nejsou vedeny exekuce.9. Protože soud nepokládal doložení zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobkyně za dostatečné a žalobkyně se neúčastí na jednání vzdala dobrodiní výzvy ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k doplnění svého důkazního břemena, doplnil soud dokazování z informačního systému soudu o listiny z dalších řízení žalov