70 C 146/2024-76 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou ze dne , datum, , téhož dne podanou a doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem (dále jen „soud“), se žalobci jakožto svěřenští správci , Anonymizováno, , IČ , IČO žalobce A, (dále jen „svěřenský fond“), domáhali určení, že „svěřenský fond s názvem , Anonymizováno, , IČO , IČO, vykonává vlastnické právo k části pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrálním pracovištěm Ústí nad Labem na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , a to o výměře , Anonymizováno, m2, označené jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, dle geometrického plánu ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, “. Žalobu odůvodnili tím, že pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , jehož vlastníky (resp. rovnodílnými spoluvlastníky) mají být podle údajů plynoucích z evidence katastru nemovitostí právě žalovaní 1. a 2., bezprostředně sousedí (hraničí) s pozemkem parc. č. , hodnota, v témže k. ú., k němuž však „vlastnické právo vykonává svěřenský fond“. Žalobci užívali pozemek parc. č. , hodnota, směrem k pozemku parc. č. , Anonymizováno, v rozsahu daném v terénu kamennou zídkou plnící historicky funkci rozhrady mezi oběma pozemky; poblíž zídky tak postavili obslužnou stavbu (sklad zahradní techniky). Až v rámci správního řízení o odstranění stavby, zahájeného dne , datum, Magistrátem města Ústí nad Labem, žalobci zjistili, že skutečná hranice mezi oběma uvedenými pozemky dle katastru nemovitostí není shodná s kamennou zídkou, jelikož kamenná zídka odbíhá od skutečné hranice a ve své části pak stojí na pozemku žalovaných (parc. č. , Anonymizováno, ), a tedy že i obslužná stavba žalobců částečně zasahuje na pozemek žalovaných. Žalobci tak nechali provést geometrické zaměření zídky ve vztahu k průběhu vlastnické hranice sousedících pozemků dle katastru nemovitostí, jehož výsledkem je geometrický plán vypracovaný dne , datum, pod č. , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , který diskrepanci hranice terénu a hranice evidence katastru nemovitostí potvrdil. Žalobci mají za to, že došlo k vydržení části pozemku, která je v geometrickém plánu označena jako „pozemek parc. č. , Anonymizováno, “; jde o část pozemku žalovaných (parc. č. , Anonymizováno, ), vymezenou mezi kamennou zídkou a skutečnou (evidovanou) hranicí mezi pozemkem parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Žalobci tvrdí, že o rozsahu užívání či o průběhu vlastnické hranice nebyly do doby správního řízení jakékoli spory, a byli stejně jako jejich předchůdci ohledně užívání části pozemku parc. č. , Anonymizováno, v dobré víře, že jde ještě o pozemek parc. č. , hodnota, . Žalobci dále v žalobě uvedli, že „s ohledem na stav zápisu v katastru nemovitostí a řízení o odstranění stavby zahájené s největší pravděpodobností na podnět žalovaných, je zde právní zájem žalobců na určení vlastnického práva k nemovitým věcem, kdy pouze určovací žaloba ve vztahu k určení vlastnického práva k pozemku může vytvořit pevný a nezpochybnitelný právní rámec budoucího pokojného užívání.“ Dále uvedli, že je nutné do doby poctivé držby žalobců započítat i držbu jejich právních předchůdců. Podotkli, že i kdyby ze strany žalobců nešlo o užívání části pozemku žalovaných parc. č. , Anonymizováno, v dobré víře, je naplněna podmínka mimořádného vydržení ve smyslu § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“), kdy doba, po kterou žalobci a jejich právní předchůdci drželi předmětnou část pozemku žalovaných dosahuje délky 20 (i více) let, přičemž dle § 1096 odst. 2 OZ se do doby pro mimořádné vydržení započte bez dalšího i doba právních předchůdců.2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne , datum, . Žalobou uplatněný nárok ani zčásti neuznali. Žalobu považují za účelovou, ve snaze žalobců prodloužit probíhající řízení o odstranění stavby. Kamenná zídka byla postavena až v roce 2019, skleník v dubnu 2020 a garáž (sklad zahraní techniky) v září téhož roku. Počínání žalobců při výstavbě těchto staveb zasahujících do pozemku žalovaných označují za svévolné. Žalovaní nechali již v červnu 2020 existující stavby zaměřit a informovali žalobce o výsledcích zaměření; není tedy pravdou, že by se žalobci o skutečném průběhu hranice mezi sousedními pozemky dozvěděli až se zahájením řízení o odstranění stavby. Žalovaní se ve svém vyjádření dále obsáhle vymezovali vůči tvrzení žalobců ohledně dobré víry, vč. popisu rozličných stavebních či terénních zásahů žalobců, rovněž vůči žalobci odkazovanému geometrickému plánu z , datum, . Žalovaní nesouzní s názorem žalobců, že byly splněny podmínky pro vydržení předmětné části pozemku. Mají za to, že podaná žaloba je jedním ze souboru šikanózních postupů, jež žalobci vůči žalovaným dosud uplatnili.3. Ve věci proběhlo jednání dne , datum, , a to na straně žalující toliko v přítomnosti zástupce žalobců, když soud neshledal důvodnou omluvu samotných žalobců (s žádostí o odročení) odůvodněnou kolizí termínu jednání se zahraniční dovolenou obou žalobců; k výzvě soudu totiž žalobci připustili, že zahraniční dovolenou si sjednali až dne , datum, (tedy právě čtrnáctého dne poté, co bylo jejich zástupkyni doručeno předvolání k jednání), neboť žalobce a) si v ten okamžik neuvědomil kolizi s termínem jednání. Dle soudu nejde o omluvu (ani žádost o odročení) důvodnou, neboť kolize termínu jednání se zahraničním pobytem žalobců byla způsobena nedbalostí na straně žalobců, kteří byli prostřednictvím své zástupkyně k jednání předvolání s dostatečným předstihem; uvedená nedbalost pak svědčí spíše o účelovosti žalobcem a) proklamovaného (a nikterak blíže rozvedeného) zájmu o osobní přítomnost při nařízeném jednání. Soud je toho názoru, že opomenutí účastníka řízení, jímž byla založena kolize s termínem nařízeného soudního jednání, a účastníkovu preferenci zahraničního pobytu před osobní přítomností u jednání, nelze podřadit pod „důležitý důvod“ k odročení jednání ve smyslu § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).4. Při jednání dne , datum, žalobci revidovali žalobní tvrzení, podle kterého pozemek parc. č. , hodnota, nenabyla žalobkyně b) v roce 2020 od žalovaných nýbrž od České republiky; k tomu navrhla důkaz listinami Vyrozumění o provedeném vkladu do KN – sp. zn. , Anonymizováno, a kupní smlouvou č. , hodnota, .5. Dále žalobci při jednání dne , datum, navrhli změnu žaloby tak, že nově měl žalobní návrh znít: Určuje se, že svěřenský fond s názvem , Anonymizováno, , IČ , IČO žalobce A, , vykonává vlastnické právo k části pozemku parc. č. , Anonymizováno, o výměře , Anonymizováno, , zapsaná u katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, na LV č. , hodnota, pro Katastrální území , adresa, , obec , adresa, , a to ve výměře , Anonymizováno, m2 dle geometrického plánu, který bude nedílnou součástí rozsudku. Dodali, že v případě připuštění změny žaloby by opatřili nový geometrický plán se zaměřením garáže, která převážně stojí na pozemku parc. č. , hodnota, a částí svého půdorysu o výměře , Anonymizováno, m2 zasahuje na pozemek žalovaných parc. č. , Anonymizováno, , a to pro účely nově navrhovaného žalobního petitu. Nově navrhovaný žalobní petit pak substancovali odkazem na právní úpravu přestavku, tedy že garáž částí svého půdorysu o výměře , Anonymizováno, zasahuje na pozemek žalovaných parc. č. , Anonymizováno, , a proto se měla stát vlastnictvím zřizovatele stavby.6. Soud usnesením vyhlášeným při jednání navrhovanou změnu žaloby nepřipustil. V první řadě je třeba uvést, žalobci nově navrhovaný žalobní petit je neurčitý, resp. podmíněný budoucím zpracováním a doložením nového geometrického zaměření (totiž části pozemku parc. č. , Anonymizováno, , na níž spočívá částí svého půdorysu stavba umístěná převážně na pozemku parc. č. , hodnota, ), kterým až by byl žalobní návrhu skutečně perfektován. Z toho plyne, že by žalobci dosud předložený geometrický plán ze dne 16. 10. 2022, č. , Anonymizováno, , zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, , nemohl být ve smyslu § 95 odst. 2 o. s. ř. podkladem pro řízení o změněném návrhu; opatření nového geometrického plánu by si vyžádalo odročení jednání a zapříčinilo by průtah v řízení, čemuž právě má odkazované ustanovení § 95 odst. 2 o. s. ř. bránit. Ostatně i v případě připuštění navrhované změny žaloby by stále bylo předmětem řízení „určení, že svěřenský fond vykonává vlastnické právo“ k určité části pozemku žalovaných; soud však z důvodů níže uvedených má za to, že taková žaloba bez dalšího nemůže být úspěšná (nehledě na výměru části pozemku či na právní důvod vzniku vlastnického práva), pročež připuštění její změny by nemohlo ničeho změnit na výsledku řízení a pouze by navýšilo náklady účastníků řízení a oddálilo rozhodnutí sporu.7. Soud provedl důkaz toliko nahlédnutím na webové stránky Evidence svěřenských fondů (https://esf.justice.cz/ias/isesf/rejstrik), a to konkrétně k IČ: , IČO žalobce A, -