30 C 378/2025-33 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou původně Okresnímu soudu v , Anonymizováno, dne , datum, domáhala na žalované zaplacení částky 117.448,35 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela dne 26.10.2022 smlouvu, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 147.000,- Kč, které měla žalovaná splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 4.174,- Kč. Úroková sazba úvěru byla ujednána ve výši 22,90 % ročně. Žalovaná načerpané peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr dne 19.3.2025 zesplatnila. Dlužná částka ve výši 123.237,91 Kč je složena z dlužné jistiny ve výši 113.698,35 Kč, z úvěrových poplatků ve výši 3.750,- Kč, z kapitalizovaného úroku úvěru ve výši 4.081,97 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.707,59 Kč. Žalovaná, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, ničeho nezaplatila. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení částky 123.237,91 Kč, smluvního a zákonného příslušenství a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud po skutkové stránce zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 26.10.2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalované téhož dne bankovním převodem poskytla peněžní prostředky ve výši 147.000,- Kč, které měla žalovaná splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 4.174,- Kč. Úroková sazba úvěru byla ujednána ve výši 22,90 % ročně. Žalovaná načerpané peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr dne 19.3.2025 zesplatnila. Dlužná částka ve výši 123.237,91 Kč je složena z dlužné jistiny ve výši 113.698,35 Kč, z úvěrových poplatků ve výši 3.750,- Kč, z kapitalizovaného úroku úvěru ve výši 4.081,97 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.707,59 Kč. Žalovaný, třebaže byla vyzvána ke zjednání nápravy, ničeho nezaplatila.5. Lze uzavřít, že žalovaná žalobkyni nevrátila/nezaplatila částku ve výši 123.237,91 Kč.6. Po právní stránce soud věc posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), jež byla za použití § 562 odst. 1 NOZ prostřednictvím elektronických technických prostředků platně uzavřena v písemné formě, ve znění pozdějšího dodatku, na jejímž základě byl úvěrující (žalobkyně) povinen poskytnout úvěrovanému (žalované) na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaná) byl povinen poskytnuté peněžní prostředky vrátit v termínu splatnosti (§ 2395 NOZ), jakož i zaplatit sjednaný úrok a související poplatky pro případ prodlení. Uvedené povinnosti byly žalovanou porušeny, když poskytnuté peněžní prostředky nesplácela řádně a včas, pročež žalobkyně úvěr zesplatnila, čímž se žalovaná zároveň ocitla v prodlení (§ 1968 NOZ). Za období prodlení pak žalované vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení účelně vynaložených nákladů na vymožení pohledávky (úvěrové poplatky) soud posoudil jako důvodný nárok na příslušenství spojený s uplatněním sporné pohledávky (§ 513 NOZ).7. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 27.458,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4.698, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 117.448,35 Kč sestávající z částky 5.820, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 5.820, Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 5.820, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450, Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18.810, Kč ve výši 3.950,10 Kč.9. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.